Rusko se potýká s hospodářskými sankcemi, které na ně uvalil Západ, a také s prudkým snížením cen ropy. Celkem chce Moskva na zažehnání ekonomických problémů vyčlenit 2,3 miliardy rublů.
Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek na dotaz redaktorky České televize ujistil, že Evropská unie by proti Rusku mohla prakticky ve všech směrech ještě přitvrdit. Zmínil například zavádění embarga na ruské výrobky, nebo odmítání víz všem osobám spojeným s ruským státem. „Ale myslím si, že k tomu vůle nebude,“ zakroutil skepticky hlavou.
Pak analytik vysvětloval, že zhoršení sociální situace v Rusku, které by sankce přinesly, by zkomplikovalo vnitropolitickou situaci Vladimíra Putina. „V ruské elitě stoupá napětí. Začíná se ozývat proud, který téměř rok mlčel, tedy těch, kteří nesouhlasí s tím Putinovým dobrodružstvím,“ uvedl. Má to prý až komické podoby, kdy noviny, aby ukázaly loajalitu, kritizují prozápadní politiky, ale v podtextu dávají občanům možnost seznámit se s jejich argumenty.
Bohatí oligarchové jsou podle něj pod kontrolou tajných služeb, a proto se proti Putinovi zatím nepostavili. Sám Vladimir Putin ale prý projevuje obavy a necítí se jistý. Důkazem je například to, že jen velmi mírně kritizoval šéfku centrální banky za propad rublu.
Zpětný negativní dopad sankcí na hospodářství ČR a EU je prý jen minimální. „Nečetl jsem žádnou seriózní analýzu, která by něco takového dokazovala,“ ujišťoval Votápek. Mnohem více prý Putinovy protisankce pociťují Rusové, kterým dramaticky podražily základní potraviny. Na druhou stranu prý ruské vedení není běžným západním vedením, zvoleným ve svobodných volbách. „Je to diktátorský, autoritativní režim,“ ujistil. Tento režim prý ale stojí na bohatých vrstvách, horních deseti milionech“, a pokud ty dají prezidentu Putinovi najevo, že se cítí nekomfortně, mohou sankce k něčemu vést.
Rusku se ranní vysílání ČT věnovalo i později, když si s pracovnicí organizace Člověk v tísni Ivanou Skálovou moderátorka povídala o soudu s občanským sdružením Memorial, což je seskupení regionálních sdružení, provádějící podle svých slov mapování zločinů totality a rovněž osvětovou činnost. Soud rozhodl organizaci nezakázat a moderátorka se podivila, jaké je to překvapení.
Redaktorka ČT se zajímala
Vedoucí východoevropského programu Člověka v tísni vysvětlila, že to až takové překvapení není, protože připomínky, kvůli kterým hnutí před soudem skončilo, byly víceméně jen formální a administrativní. „Ten soud se neměl moc čeho chytit, protože všechny ty nedostatky byly dány do pořádku,“ vysvětlila.
Přesto se však prý klidně mohlo stát, že by sdružení bylo zrušeno. „Ruské soudy jsou pod značným vlivem ruské vlády. Takže pokud je ten tlak dost silný, tak ruské vedení často může rozhodnout o soudním rozhodnutí,“ uvedla Skálová, podle které byla proto nesmírně důležitá podpora hnutí ze Západu.
Nebezpečí prý stále hrozí sekci hnutí zabývající se dodržováním lidských práv. Tu chtějí úřady „zapsat na seznam zahraničních agentů“, jak uvedla analytička Člověka v tísni. Podle jejího výkladu toto hrozí každé organizaci, která dostává nějaké peníze ze zahraničí a přitom se věnuje „politické činnosti“. „A ta je v Rusku chápána jinak než u nás, řadí se tam víceméně jakákoliv práce s veřejností nebo s lidskými právy,“ vysvětlovala aktivistka.
Ruská média prý Memorial obviňují ze spolupráce s teroristy, zejména na Ukrajině. Redaktorku ČT zajímalo, jak se k této „masáži médií“ staví běžní Rusové. Podle Skálové je ruská společnost důsledně masírovaná propagandou, a proto informace o spolupráci s teroristy často nacházejí živnou půdu. „Bohužel tomu často věří, ale Memorial díky svému rozšíření po celém Rusku ještě jistý kredit má,“ uvedla. Může jej však velmi rychle ztratit kvůli „stálému očerňování a neschopnosti Rusů najít si nějaké objektivní zdroje“.
Organizace Memorial se proslavila především řadou objevů historických památek z časů stalinismu. Jak se k této jeho činnosti staví současná vláda? „Připravují se nové učebnice historie a bude velkým překvapením, co se v nich objeví,“ tuší Skálová. Jako příklad neúcty „současné garnitury“ uvedla muzeum Gulagu v Permu. To nyní přebírá stát, když neziskovku, která je provozovala, pomalu zlikvidoval. „Jsem si jistá, že se ty dokumenty rychle začnou ztrácet,“ zavěštila si aktivistka.
Psali jsme:
_635569057156029466.JPG&id=38740)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
