EU je velkou vizí, která trochu předběhla dobu, domnívá se starostka Hodonína

Starostkou jste se stala teprve loni v květnu. Jak byste zpětně hodnotila Vaše současné působení v úřadu? S kandidaturou jste souhlasila, přestože jste měla špatný pocit z komunikace v radě a zastupitelstvu. Změnilo se tak něco za Vašeho působení?

Domnívám se, že politická situace byla v našem městě poměrně „divoká“ a nebylo jasné, co vlastně vedení preferuje jako priority z hlediska chodu a rozvoje města. Zda se situace vylepšila, je spíše otázka pro občany, ale já osobně se domnívám, že komunikace mezi zastupiteli je nyní lepší. Diskuze nad řešenými tématy probíhá častěji a myslím si, že i s lepšími výsledky. Netvrdím, že se vždy shodneme, ale problémy řešíme, a to se dříve prakticky nedělo. Nutno samozřejmě také dodat, že některá témata jsou opravdu složitá a k jejich zodpovědnému projednání a řešení je potřeba delší čas. Dříve jsem ale měla pocit, že problémy jen přesouváme a výsledky jsou zcela v nedohlednu.

Budete chtít letos obhájit mandát? A neobáváte se v souvislosti s nestabilitou, která na radnici panuje, negativní kampaně? Máte takové signály?

Uvažuji o další účasti v komunálních volbách, ráda bych se podílela na dokončení zahájených projektů a případně měla možnost realizovat další nápady pro rozvoj našeho města. Samozřejmě lze bohužel předpokládat, že kampaň bude od některých kolegů vedena negativně. V minulé kampani tomu bohužel tak také bylo a pro mne byl smutný především fakt, že některé voliče tento způsob prezentace skutečně oslovil a „negativní populismus" tak získal relativně velké množství hlasů. Nezbývá než doufat, že tito voliči v následujícím období zaznamenali, že tento způsob komunální politiky rozhodně nepřinesl ony halasně proklamované změny k lepšímu. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Otevřeně nepřátelské a nesmiřitelné postoje vedly především k politické nestabilitě, která zbrzdila mnohé pozitivní aktivity města. Sama jsem nikdy nepreferovala negativní kampaň a nehodlám tomuto „módnímu" trendu podlehnout ani letos. Myslím, že důležité je prezentovat své vlastní vize a také si dobře uvědomovat realizovatelnost těchto svých slibů. Přála bych si, aby uprostřed laciného předvolebního očerňování zůstal prostor i pro skutečně reálné myšlenky a voliči si tak mohli vybrat i mezi kandidáty, kteří se opravdu snaží pracovat pro město a pro občany.

Pro dlouhodobé názorové neshody jste návrat do křesla starostky spojila s vystoupením z ODS. V lednu ale strana změnila vedení a slibuje změny uvnitř strany. Jak se díváte na to, kam ta strana směřuje? Vidíte tam nějakou pozitivní změnu?

Domnívám se, že ODS poškodily mocenské zájmy ve vlastních řadách. Vytvořila se zde zvláštní struktura, kde ti - v rámci stranické hierarchie - mocnější, začali zcela ignorovat názory členské základny. Tím se strana stala pro většinu demokraticky smýšlejících členů nedůvěryhodnou a neperspektivní. Osobně se obávám, že vedení strany stále nepochopilo v čem je základní problém pokračujícího úpadku strany a proto si myslím, že návrat mezi nejsilnější strany v ČR bude velmi těžký.

Problém města je rozpočet, který se již delší dobu pohybuje v záporných číslech. Co podle Vás za tak obrovský dluh města může a jaké byste preferovala řešení? Jaký dopad to bude mít na Hodonín do budoucnosti?

Nevím přesně, z jakých informací vycházíte, ale formulace otázky je v tomto případě značně zavádějící. Rozpočet zcela jistě není žádným zásadním problémem města a rozhodně není ani adekvátní označovat celkový dluh Města jako „obrovský". Toto mé tvrzení lze snadno doložit pouhým srovnáním reálných dat ze srovnatelně velkých měst v regionu. Například Uherské Hradiště mělo k 31. 12. 2013 dluh ve výši 302.921 tis. Kč, Znojmo dokonce 349.979 tis. Kč a Hodonín oproti těmto číslům pouze 160.281 tis. Kč. Snižování zadluženosti bylo přitom nastartováno už v minulém volebním období (2008) a nastavený trend držíme při sestavování rozpočtu i v současné době. Za pět let se díky tomuto přístupu snížil původní dluh o více než polovinu.

Z pohledu bankovního hodnocení se nachází naše město ve velmi dobré kondici a případný schodek rozpočtu je pokryt z větší části přebytkem z minulých let. Dále je také důležité, že v roce 2013 výnos z uložených peněz přesáhl výši úroků, které bylo nutné splatit a město se tak dostalo do zisku více než 1 mil. Kč.

Mediální rozruch kolem rozpočtu pro letošní rok chápu tedy spíše jako politickou negativní aktivitu opozice, kdy se opět projevuje snaha o kritiku za každou cenu, a to i za cenu využívání dezinformací a nepravd.

Pro mnohá města jsou ale také významným zdrojem příjmu dotace. Jaká je vaše úspěšnost v jejich čerpání? A uvítala byste, kdyby měly rozdělování peněz z evropských fondů v rukou samotné obce a města, jak navrhl nedávno prezident Zeman na sjezdu STAN?

V dotační politice se Hodonínu vždy vedlo poměrně dobře. Bohužel politické „turbulence“ v tomto volebním období měly negativní dopad i v tomto směru, koncem loňského roku se však opět podařilo vrátit úspěšnost na původní úroveň. Tento trend lze doložit samozřejmě i v řeči konkrétních čísel. V roce 2010 město získalo necelých 51 mil. Kč z dotačních titulů, v letech 2011 a 2012 poklesl finanční objem na cca 30 mil. Kč a v posledním roce, tedy 2013, se příjem dotací zvedl na téměř 74 mil. Kč.

K vlastnímu systému dotací mohu jen potvrdit známou negativní praxi, že administrativa je velmi náročná, dokonce se domnívám, že v českých podmínkách často náročnější, než vyžaduje sama EU. Také je zde nutné předfinancování jednotlivých projektů a právě toto povinné předfinancování projektů před samotným čerpáním dotací je u většiny obcí původcem dluhů, o nichž jsme hovořili v předchozí odpovědi. Jednoduše řečeno: Chceme-li využívat dotací, musíme v rámci předfinancování projektů umět počítat a pracovat i s úvěry. Umím si nicméně představit, že by návrh pana prezidenta by mohl znamenat zjednodušení administrativy a tím i úspěšnější využívaní dotací.

Jaký je Váš postoj k EU? Většina Čechů je k přínosu EU spíše skeptická a vadí jim byrokracie, kterou jsou ze strany Bruselu zatěžováni. Co Vy na to?

EU je velkou vizí, která možná trochu předběhla dobu. Zdá se mi, že rozdílnost života v členských zemích je zatím příliš velká. Prakticky není možné sjednotit Evropu takovým způsobem, jaký byl zamýšlen zakladateli při vzniku tohoto společenství. Přiznám se, že jsem tedy spíše skeptik. Od evropských zemí se můžeme naučit mnohému, obávám se však, že ty nejdůležitější věci nelze úředně nařídit ani kontrolovat.

Ačkoli je byrokracie - spojená s naším členstvím v EU - určitě sama o sobě poměrně rozsáhlá, trvám na tom, že si ji - jako správní Češi a dědicové literárního odkazu Franze Kafky - ještě sami mnohdy dobrovolně komplikujeme až do absurdity.

České lázeňství procházelo zejména v posledním roce výraznou krizí. Město se ale i přesto rozhodlo pro výstavbu Bliss Day Spa za 121 milionů korun. Kvůli denním lázním si město chce vzít i úvěr. Jak to s projektem vypadá? A neobáváte se - nejen v souvislosti s krizí v lázeňství - problémů se splácením úvěru?

Pro Hodonín je lázeňství jednou z hlavních služeb v nabídce cestovního ruchu. Na základě ohlasů návštěvníků, kteří se k nám opakovaně a již dlouhodobě vracejí, a také dle odborného hodnocení mohu konstatovat, že naše lázně mají velmi dobrou úroveň a pacienti jsou spokojeni nejen s léčebnými účinky, ale i s prostředím lázní a kvalitou personálu.

Zajímavá je nepochybně také skutečnost, že lázně jsou naší jedinou příspěvkovou organizací, která nečerpá dotaci na provoz z rozpočtu města a je tedy finančně zcela soběstačná. Vzhledem k dobrému a stabilnímu vedení lázní jsou i výsledky loňského roku velmi dobré, a to i přes Vámi zmiňovanou „krizi“ . Pokles v obsazenosti lázní byl ve srovnání s jinými obdobnými zařízeními minimální a v současné době se pomalu vracíme k původním číslům. Nemám tedy zásadní obavu o budoucnost našich lázní, nedojde-li k dalším výrazným negativním změnám ze strany zdravotních pojišťoven a vlády. Naopak se domnívám, že se díky novému pavilonu může zvýšit turistická návštěvnost našeho města, což nepochybně prospěje i rozvoji aktivit v ubytovacích službách a tím i ke vzniku nových pracovních míst.