„Zatímco od sametové revoluce v roce 1989 klíčový ekonomický ukazatel, hrubý domácí produkt (HDP), plynule rostl, už pět let po vstupu do EU se tento růst zastavil a už nikdy znovu neobnovil v původním tempu. Souběžně se měnila struktura našeho průmyslu. Pokud jsme nyní považovaní za exportní ekonomiku, je to hlavně z důvodu automobilového průmyslu. Jakékoli snížení spotřeby automobilů je ale pro naši ekonomiku rizikové. Proto jsme ekonomicky závislými na rozhodnutí německých automobilek a zprostředkovaně i na německé politice jako celku. Pokud dojde k útlumu prodeje aut, bezprostředně to pocítíme na poklesu HDP. Příliš velké zaměření obchodu na členské státy EU je také dlouhodobým rizikem, které nám neumožňuje svobodná politická rozhodování bez ohrožení pracovních míst. Proto je třeba tuto jednostrannou závislost zmenšit a víc posílit vnitřní soběstačnost v mnoha ohledech, abychom nebyli závislí na dodávkách klíčového zboží a rovněž potravin zvenčí,“ poznamenal Vích.

U zadlužení veřejných financí je situace podle jeho slov také tristní. „Přestože jsme byli donedávna jednou z nejméně zadlužených zemí EU, i tak letos státní dluh dosáhl ohromujících dvou bilionů Kč. Pro srovnání, výdaje státního rozpočtu na celý rok 2021 činí 1,89 bilionu Kč (což nemusí být konečný stav vzhledem k letošním covid turbulencím). Upozorňuji, že předpokládané příjmy státního rozpočtu (které nemusejí zahrnovat všechny krachy firem a snížení odvodů zaměstnanců a OSVČ) jsou pouhých 1,39 bilionu Kč. Navíc nově spoluručíme za tu obrovskou půjčku 750 miliard eur (okolo 20 bilionů Kč), a přitom z těch peněz dostaneme maximálně 960 miliard Kč, a to ještě když budeme ‚hodní‘ (migrace, kritérium právního státu, což bude posuzovat Evropská komise apod.),“ dodal poslanec za hnutí Tomia Okamury SPD.