Ještě před několika měsíci v okolí města Šyrokyne trávily u Azovského moře víkendy ukrajinské rodiny. Děti jezdily do letních táborů vystavěných na kopcích obklopujících pobřeží. Dnes leží město v samém centru válečného běsnění. Z dětského tábora se stala vojenská základna a v místnostech s dětskými obrázky na zdech jsou teď shromažďovány zbraně. Pláže u moře jsou zaminované. „Dříve sem lidé jezdili relaxovat, nyní je toto kdysi poklidné a harmonické místo denně pod palbou,“ glosuje situaci jeden z ukrajinských vojáků.
Mírové dohody uzavřené letos v únoru v běloruském Minsku zmírnily napětí ve východních regionech Donbasu. V klíčovém bodě se však dohody naplnit nepodařilo, protože ostřelování stále pokračuje. Na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou před třemi dny ruský prezident Vladimir Putin konstatoval, že se mírový proces posunul dopředu. Ovšem západní politici v tomto ohledu zůstávají skeptičtí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval před možností dalšího útoku ze strany proruských separatistů a setrvalému míru nevěří ani samotní vojáci, kteří se nacházejí v předních liniích.
„Jsme přesvědčeni, že Ukrajina může hájit svoji svobodu pouze prostřednictvím zbraní, nikoli podpisem nějakého mírového dokumentu,“ říká mluvčí azovského pluku, přezdívaný Chorvat. Město Šyrokyne leží mezi přístavním městem Mariupol, kde žije půl milionu obyvatel, a separatistickou základnou Novoazovsk nacházející se poblíž ruských hranic. Ukrajinské síly mají pod kontrolou západní část města a na kopcích nad městem si zřídily základny potřebné k obraně před očekávaným útokem. Vojáci bydlí v opuštěných hotelích na pláži. Separatisté se pohybují poměrně nedaleko těchto míst. „Nepřítel je jako duch. Nevidíte ho, ale víte, že je blízko vás,“ komentuje Chorvat.
Nejvíce lidí kdysi žilo v údolí, ale v důsledku válečného konfliktu své domovy opustili. Ti, kteří tam zůstali, se nacházejí v nezáviděníhodné situaci. Žijí totiž přesně uprostřed mezi pozicemi ukrajinské armády a separatistů. Oba znesvářené tábory se brání výzvám ze strany OBSE, aby opustily své současné pozice a demilitarizovaly celou zónu. Ukrajinská armáda nedůvěřuje separatistům a ti zase nedůvěřují jí. Ukrajinská armáda se obává, že kdyby tak učinila, separatisté by se bez váhání zmocnili celého města. Stejně tak si jsou obě dvě strany vědomy, že neozbrojení pozorovatelé OBSE je k takovému kroku nemohou přinutit.
Pozorovatelé z OBSE monitorují denně situaci. Například před třemi dny v oblasti zaznamenali 400 výbuchů. „Když lidé z OBSE odejdou, vše se spustí nanovo,“ říká jeden z ukrajinských vojáků. Večerní ostřelování se obvykle týká celé dvacet kilometrů dlouhé cesty do Mariupolu, linoucí se podél pobřeží. Ukrajinští vojáci upozorňují, že pokud by se separatisté dostali na přilehlé kopce, mohli by z nich pomocí raketového systému Grad snadno ostřelovat Mariupol, a udělat tak první a klíčový krok k jeho dobytí. Ukrajinská armáda i separatisté nyní vyčkávají. Separatisty od útoku odrazuje Putinova snaha zbavit se sankcí. Ukrajinští vojáci by podle svých slov mohli získat kontrolu i nad druhou polovinou města, ale doposud platný rozkaz jim v tom brání.
Političtí vůdci v Kyjevě však mezi zdejšími vojáky příliš velkou podporu nemají. „Dobrovolníci se o nás starají a pomáhají nám. Vládě v Kyjevě však na nás vůbec nezáleží. Prezidenta Petro Porošenka skutečně nemusíme,“ říká otevřeně mladý bojovník z azovského praporu s přezdívkou Kamikaze. Obrana Šyrokyne a Mariupolu přitom do značné míry závisí na azovském a doněckém praporu, což jsou dobrovolnické prapory začleněné do ukrajinské národní gardy. Azovského praporu se v Kyjevě obávají, protože jsou na něj napojeny některé krajně pravicové nacionalistické skupiny. Jeden z příslušníků ukrajinské armády, postávající na kontrolním stanovišti v Šyrokyne, konstatuje, že dobrovolnické pluky si vládnou samy. Je však zřejmé, že bez dobrovolníků by Mariupol dávno padl. Podle jeho slov setrvají na svých pozicích, dokud to bude zapotřebí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
