Když Kohout působil v „Bezděkově komisi“, zabývající se přípravou reformy, všichni prý souhlasili, že bude uplatněn tzv. „švédský model“ fungování penzijních fondů. Podle něj měly být místo zakládání nových fondů využívány již existující a k distribuci měla být užívána správa sociálního zabezpečení. Tato snaha o minimalizaci nákladů vyšla naprázdno, takže platný zákon přináší značné náklady pro finanční fondy. Kvůli tomu některé významné společnosti hodily ručník do ringu.
Na druhou stranu náklady klientů jsou zákonem přísně regulovány, takže investování prostřednictvím penzijních fondů bude výhodné. Na druhou stranu se to, stejně jako nulové podíly z výnosů, projevuje konzervativním chováním spravujících fondů. Lidé na to doplatí nízkou výnosností investice.
Penzijní fondy by podle Kohouta měly chránit klienty před tím, aby v krizích podléhali panice a prodávali své investice pod cenou- tedy být garantem stability. A to fondy podílející se na druhém pilíři penzijní reformy činí. „Nové fondy druhého i třetího pilíře představují moderně koncipovaný finanční nástroj, vhodný pro dlouhodobé investování,“ píše Kohout.
Jsou prý střiženy podle osvědčeného vzoru, který u investičních společností funguje již dlouho perfektně, a proto nehrozí jejich vytunelování. Nemají nic společného s neblaze proslulými investičními privatizačními fondy, u nichž skutečně bylo možné všechno.
Největší riziko tak představují politici, kteří nahlodávají důvěru lidí vyhlašováním, že po nástupu k moci penzijní reformu okamžitě zruší. Jenže podle Kohouta to nebude tak horké, protože jednak Bohuslav Sobotka není žádný Klement Gottwald a jednak dnes už znárodňování probíhá jen za účelem nalíváním peněz ze státu do bank, ne naopak. Ukrást lidem peníze na jejich účtech, to už je dnes pro vládu neprůchodné.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
