Roubini, který je v posledních letech díky pochmurnosti svých předpovědí občas přezdíván „Doktor Zkáza“, píše, že po finanční krizi roku 2008 se politikům podařilo zabránit politickým důsledkům v podobě nárůstu ochranářských opatření, jak je známe z třicátých let. Nyní, s novou vlnou krize, už se to však prý daří mnohem méně.
„Nový nacionalismus na sebe bere různé podoby: obchodní bariéry, ochranu aktiv, akce namířené proti přímým zahraničním investicím, politiky upřednostňující domácí pracovníky a firmy. V politice jsou pak na vzestupu populistické, antiglobalizační, protipřistěhovalecké a v některých případech vyloženě rasistické a antisemitské strany,“ píše ekonomv textu, který přetiskly Hospodářské noviny.
Příčiny jsou podle něj zřejmé. Populisté stabilně obviňují z chabého růstu ekonomiky zahraniční obchod a zahraniční pracovníky. Nyní, když k tomu připočteme nerovnosti v příjmech a bohatství, se mezi lidmi mnohem více uchytila představa nespravedlivé ekonomiky, kde vítěz, konkrétně hrstka mocných, bere vše.
Právě v Evropě, kde je nyní nejviditelnější ekonomická nejistota dělníků a středních tříd, je podle něj nejlogičtější úspěch populistů. Právě takový, jakého jsme byli svědky v květnových volbách do Evropského parlamentu. Trend je podle něj srovnatelný s úspěchem autoritářských hnutí v Itálii či Německu mezi světovými válkami.
V Americe se prý projevila rovněž- nárůstem popularity krajně pravicového hnutí Tea Party. Ale nacionalismus podle něj ožívá i v asijských zemích- v Číně, Japonsku, dokonce i Indii. „Ve všech těchto případech politický a náboženský extremismus, nenávist vůči Západu a v některých případech otevřený terorismus pramení z ekonomických nezdarů a nedostatku příležitosti a naděje pro chudé a mladé lidi,“ píše Roubini. Z historie minulé krize bychom se prý rozhodně měli poučit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
