Elity jsou dnes mimo realitu. Lidé propadají panice. Václav Cílek a Ondřej Neff předestřeli studentům hodně drsnou budoucnost světa

28.10.2016 7:39

REPORTÁŽ O budoucnosti a proměnách české (i evropské) společnosti diskutovali ve středu 26. října v prostorách liberecké Technické univerzity na pozvání Institutu 2080 geolog Václav Cílek a spisovatel Ondřej Neff. Co od nich lidé také slyšeli? „Žijeme v období radikální nejistoty. V některých oblastech hrozí velké sucho a konflikty. Vzrůstá nenávist. Lidé jsou často dezorientovaní. Propadají panice z nezvládnutí světa a touží po někom, kdo udělá pořádek.“

Elity jsou dnes mimo realitu. Lidé propadají panice. Václav Cílek a Ondřej Neff předestřeli studentům hodně drsnou budoucnost světa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Geolog a filozof Václav Cílek

„Společenské, politické, ekonomické procesy jsou dnes hodně vrtkavé. Ocitáme se v období, kdy nevíme, co se bude dít. Melvin King označuje dnešní dobu pojmem radikální nejistota,“ sdělil na úvod Václav Cílek. Jako příklad jako klimatolog uvedl hrozící velké sucho v prostoru mezi Íránem, Pákistánem, Afghánistánem a Indií. „Představte si, že tam vypukne konflikt. Jsou zde dvě jaderné velmoci Indie a Pákistán. Jaké mají kamarády? Všechny. Čínu, USA, Rusko, Saúdskou Arábii. Neodhadnete, co z této směsi může vzniknout,“ upozornil. Poukázal i na roztříštěnost světa a neschopnost se na něčem sejít.

„Je to setrvalý stav. Má zřejmě původ ve strachu. Ten částečně vzniká dezorientací,“ vysvětlil a opět uvedl příklad. „Vezměte si vyvážené televizní zpravodajství. Přijde jeden novinář a vylíčí situaci určitým způsobem. Pak musí přijít jiný, který to vidí jinak. Dozvíte se A a B a pak se přejde k dalšímu tématu. Ve výsledku jste naprosto zmatení,“ konstatoval. Množí se podle něj případy nezvladatelné paniky z důvodu nezvládnutého světa. Cílek doporučuje zpomalování, digitální hygienu a zakotvení v přirozených vztazích.

Lidé rádi nastupují do vagonu s muzikou

Ondřej Neff už dvacet let vydává internetový deník Neviditelný pes. „Když jsem v roce 1996 začínal, vládla určitá stabilita ve srovnání s dneškem. Budoucnost byla předvídatelnější. Pořád ještě byly autority a určité politické i sociologické teze, jichž se lidé drželi,“ sdělil. To se podle něj zásadním způsobem mění. Připomněl blížící se velice důležité americké volby i nejistotu předpovědí jejich výsledku. „Predikce jsou velmi nespolehlivé a účelově upravované. Je politologická zásada, že lidé nastupují rádi do vagonu s muzikou. Takže odtud poptávka po švindlování s predikcí,“ uvedl a upozornil na zajímavý fakt. „Už se letos dvakrát stalo, že vůbec nevyšly. Jednak u brexitu a pak u výsledku filipínských prezidentských voleb,“ povšiml si. Na Filipínách vyhrál Rodrigo Duterte. „Zlý muž Filipín, který proslul brutalitou svých metod. Před pár lety by neměl šanci,“ myslel si Neff. Spisovatel byl na Filipínách měsíc před volbami. Nikdo nepředpokládal Duterteho vítězství. Neff potkal na ulici voliče Duterteho a dal se ním do řeči. „Lidé se na něj otáčeli a dívali se na něj jako na ropuchu. Za měsíc ho zvolili prezidentem. To ilustruje, jak křehká je situace, ve které žijeme,“ sdělil.

Slušností ztrácíte schopnost sebezáchovy

Často se mluví o politické korektnosti. I seriál diskuzí Institutu 2080 má podtitul „bez politické korektnosti“. Odkud ale pramení? „Když žijete v chudobě, nemyslíte pochopitelně na nějakou charitu, je vám jedno, co je se životním prostředím. Čím životní úroveň společnosti trvale roste, největším luxusem, který si dopřeje, je luxus,“ vysvětlil spisovatel s tím, že se to týká naší atlantické civilizace. „Je na takové úrovni blahobytu, že slušnost přijímá jako automatický postoj. Na tom není nic špatného. Ale s tou slušností ztrácíte schopnost sebezáchovy. Což vás oslabuje,“ je si vědom.

Tato slušnost je podle něj příčinou paradoxu, který vidíme, když se mluví o sebevraždě Evropy v souvislosti s migrací. „Nálada se mění. Trump a Duterte jsou lidé, kteří tu slušnost odmítli. Nabídli brutalitu jako alternativu,“ konstatoval Neff, který sdílí názory na migraci, jaké má například politolog Robejšek. „Ještě před půl rokem mě označovali za nacistu a xenofoba. Teď to, co jsem už dávno říkal, se stává součástí oficiální politiky. Nikdo z nás však nedomýšlí – kdyby se měly realizovat některé věci, které si přejeme, jako je ochrana hranic – co by to prakticky mělo znamenat,“ upozornil s tím, že je to nerealizovatelné bez násilí. „A to násilí bude šílené a vizuálně odporné. Budeme tím traumatizováni. Takže bude zřejmě dlouho trvat, než z té slušnosti přejdeme k bránícímu se organismu. Nejsem si jist, jestli je to vůbec možné,“ uvědomuje si Ondřej Neff.

Regiony bez jediného vojáka

Václav Cílek upozornil, že v případě, že k něčemu dojde, počty české armády vystačí k tomu, aby vojáci hlídali generální štáb, jaderné elektrárny a technickou infrastrukturu. Budou regiony, kde nebude jediný voják. V podobné situaci je dle něj velká část Evropy. „Panika ve Francii je z toho, že povstanou muslimské čtvrtě a rychle se rozšíří. Není to zvládnutelné. Strategie je taková, že obklopíte čtvrť a necháte ji vyhnít. Čímž se zabraňuje tomu, aby se to rozšířilo,“ objasnil. Cílek prozradil, o čem se mluví mezi lidmi z generálního štábu armády. „O zavedení branné povinnosti, dobrovolná branná povinnost pro ženy. Scénářů je celá řada. Ukazuje se, že je třeba chránit spíše větší území. Ale asi ne celé Evropské unie, ale třeba Visegrádu. Je to typická historická reakce na turecké nebezpečí, kterou bylo vytvoření rakouského impéria, posléze Rakouska-Uherska,“ zabrousil do historie.

Do budoucnosti české, ale i evropské společnosti se zahleděl Neff. „Dostáváme se do období, kdy bude třeba držet se našich hodnot a té slušnosti, a přitom vybudovat obranné mechanismy, aniž bychom sklouzli do nějakého extrému opačného. Bude to nesmírně těžké a je diskutabilní, jestli je to možné,“ obával se. Nikdy v historii podle něj zřejmě žádná společnost nestála před takovouto situací. „Mezi sebezničením naivismem, nebo sklouznout do nějakého diktátorství či agresivity. Izraelcům se to daří, protože oni nikdy nic jiného nepoznali. Je to pro ně přirozené. My jsme ve fázi, kdy i nebezpečí musíme připustit, najít cesty, jak mu čelit, ale jak čelit i vnitřním nebezpečím, která z toho vyplývají,“ zdůraznil.

Příklad z filmů: Hrdina kašle na zákony a postřílí darebáky

Jeden z návštěvníků se zeptal, proč vznikl fenomén Trump (či byl zvolen filipínský prezident, který nabádá lidi, aby brali spravedlnost do vlastních rukou a útočili na drogové dealery). Neff odpověděl příklady z amerických filmů, které jsou založeny na principu, že hrdina kašle na zákony a darebáky postřílí. Například série s architektem v podání Charlese Bronsona, který se tak začne chovat. „Tyto filmy měly vždycky obrovský úspěch. A dneska se divíme, že někdo bude volit Trumpa? Na plátně se nám to líbí, protože si myslíme, že hajzlové mají být zastřeleni. Ale když si to představíme reálně jako na Filipínách, kde to pustili ze řetězu a už jsou tam čtyři tisíce mrtvých a obyvatelstvo tomu tleská,“ upozornil. Lidé podle něj tam, kde jsou velké vyhrocené problémy, touží po někom, kdo udělá pořádek. „Takže pokud by ve Francii skutečně povstaly no-go zóny, Marine Le Penová by se stala prezidentkou,“ domníval se. Ještě je nějaká naděje, že stávající politické struktury budou ochotny na sebe tíhu tohoto zápasu převzít. „Ve skutečnosti tomu ale příliš nevěřím. Zkušenost ukazuje, že změna politiky je vždycky doprovázena změnou lidí. Protože lidé se nedokáží změnit. Krokodýl se nestane žirafou, opice se nestane želvou,“ připodobnil Neff.

Čeká nás Evropa národních států

Důvody trumpizace objasnil i Václav Cílek. „Odtržení elit od reálného života, politika jako byznys, nezájem o obecné dobro,“ řekl. Rozhovořil se i o hrozícím nedostatku vody. Spodní vody ubývají. „Má vize budoucího světa je řada zhroucených států či oblastí a konfliktů. A do toho oblasti, které to zvládly,“ upozornil. Věnoval se i názorovému rozdělení společnosti. „Společnost je nehomogenní stále více. Je pak složité se domluvit. Internet vám navíc umožní, že když jste v určité bublině, tak se zásobujete jen určitým typem informací a jste naprosto slepí k ostatním,“ vypozoroval. A dodal: „Jsme tady sice na půdě Technické univerzity, ale všimněte si, kolik tisíc lidí řeší mobily a jak poměrně malé množství lidí řeší sociální otázky.“

Na úplný závěr přišla otázka, jak oba hosté vidí budoucnost České republiky a Evropy za padesát let. „Evropa bude,“ uklidnil přítomné Neff. Ale nebude dle jeho názoru integrovaná tím způsobem, jak je nám to z Bruselu stále ještě servírované. „Bude to Evropa národních států, a dokonce budou ještě více strukturované – Katalánci či Valoni budou mít své národní státy. Tendence k tomu směřuje. Nejde jen o to, abychom se měli dobře, ale i cítili se tak. Což je rozdíl. Češi se za Rakouska měli dobře, ale cítili se tam nesvobodně. Takže přispěli k jeho rozbití. Myslím, že tímto způsobem se to bude vyvíjet,“ předpověděl Ondřej Neff. „Klimatická změna za padesát let postoupí natolik, včetně zvýšení hladiny oceánu, že vytvoříme nějakou jednotu s Němci a Holanďany,“ domníval se Václav Cílek.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…