Eurosvazáci táhnou do války. Přitom nemají lidi, techniku, vůbec nic. Analytik Koller plasticky vylíčil katastrofu, která nás čeká

27. 2. 2017 21:09

Vojenský analytik Martin Koller tentokrát ve své analýze pro ParlamentníListy.cz rozebírá reálnost požadavku USA, aby evropské země NATO včetně České republiky přispívaly na svou obranu minimálně dvěma procenty rozpočtu. A do čeho bychom v oblasti obrany měli investovat především? I na to známý analytik odpovídá.

Eurosvazáci táhnou do války. Přitom nemají lidi, techniku, vůbec nic. Analytik Koller plasticky vylíčil katastrofu, která nás čeká
Foto: Václav Fiala
Popisek: Beseda s Martinem Kollerem a ekonomem Pavlem Kohoutem v Plzni

V současnosti se nám společně s islámskou invazí, připomínající nástup německého nacismu, a vydatně nafukovanou ruskou agresivitou objevuje doslova válečná psychóza některých politiků. Svojí hloupostí výrazně připomíná svazáckou kampaňovitost v době čínské kulturní revoluce zaměřenou na chytání much nebo hubení vrabců. Kupodivu reprezentanti EU, stejně jako mnozí naši politici, se nechystají bránit proti islámské invazi, která probíhá již třetí rok a je nejhorším ohrožením od května 1945. Naopak s nadšením Dona Quijota vyrážejí proti větrným mlýnům ruské agresivity.

Pravděpodobně jsou zcela zmatení ruskou propagandou na internetu, což není důkazem jejich odborné úrovně a morální pevnosti. Média jsou plná odborníků na obranu a bezpečnost, kteří v životě nebyli na vojně, natož aby přičichli ke střelnému prachu. Unisono volají po návratu základní vojenské služby a nákupech zbraní. Je zajímavé, že na růstu výdajů na zbrojení a státní militarizaci společnosti ve prospěch cizích, především německých a eurozájmů se shodují téměř všechny politické subjekty včetně různých neziskovek. Zase bude méně peněz na to, co je potřebné pro občanskou většinu, kvalitními komunikacemi počínaje a důstojnými důchody konče. Jen se před volbami rozhodí takzvanému bahnu či lůze drobty z vypůjčených 60 miliard, aby mlčela a bezmyšlenkovitě volila.

Základní vojenská služba

Představy některých politiků a dalších neodborníků hlasitě požadujících jakousi plošnou základní službu pro mladé muže, a dokonce i ženy, lze z praktického hlediska označit za úsměvnou chiméru. Stačí si vzpomenout, s jakou dětinskou radostí a svazáckou kampaňovitostí bourali reprezentanti pražské havlérky hraniční zátarasy mezi naší republikou a Německem i v místech, kde nemá přes hranice kdo chodit. Zrušila se pohraniční stráž jako nebezpečný komunistický spolek a později i demokratická pohraniční policie. Stačí vzpomenout, s jakým nadšením a svazáckou kampaňovitostí byla zrušena základní vojenská služba coby drahý a neefektivní komunistický totalitní přežitek.

Anketa

Chcete, aby se Tomáš Prouza stal ministrem?

3%
97%
hlasovalo: 7235 lidí

K tomu se samozřejmě zrušila branná výchova ve školách, abychom nevychovávali militaristy, a výuka historie se mnohde postupně změnila v protinárodní ideologické blbnutí rasového multikulturalismu. V současnosti se dělá vše pro odzbrojení občanů vlastnících legální zbraně. A najednou by měli všichni radostně navlékat uniformy nějaké euroarmády eurofýrera Schulze a jít bojovat někam na Ukrajinu za zájmy cizáckého čtvrtého eurorajchu.

Jenže pro nějakou základní či prezenční vojenskou službu chybí doslova vše. Především vlastenecká výchova. Část mladé generace ani neví, co je vlast a národ a jejich historie. Jedna vysokoškolačka nedávno nevěděla, jak zemřel Jan Hus. Podle ní byl naražen na kůl. Je otázkou, zda věděla, kdo byl Jan Hus. Vysokoškolačka ale pravděpodobně měla nejmodernější typ chytrého mobilu. Dovedete si představit multikulturního zeleného synka ministra obrany, jak táhne jako voják do boje? Nanejvýš by zezadu, stejně jako kdysi uvědomělý tatík, povzbuzoval hlupáky ochotné položit život za cizí zájmy, až by se mu od chlapáckého kníru prášilo. Fyzicky a psychicky značná část mladé generace bahnící si v dostatku nestojí za nic fyzicky ani morálně. Je neuvěřitelné, kolik odpadu vznikne při lékařských prohlídkách zájemců o službu v armádě. V chudší předlistopadové společnosti zdaleka takové problémy nebyly.

Možná proto, že potraviny byly zdravější a lidé nežili v neustálém stresu a bez ohledu na ideologii platily v praxi historicky osvědčené základní civilizační hodnoty. Ty jsme nahradili moderními eurohodnotami jako sprostotou, hrabivostí, sobectvím, arogancí, neúctou a leností. Stačí se podívat na výrazivo mladých multikulturních aktivistů, blogerů a diskutérů na internetu. S takovými vlastnostmi mladé generace dobrou armádu vybudujeme sotva. O ochotě starší generace záložáků bojovat za čtvrtou germánskou euroříši lze pochybovat. Takže by to nakonec vypadalo jako v rakousko-uherské armádě, kde za českými vojáky šlo německé polní četnictvo nebo celé německé útvary a hnaly je proti nepříteli. Zde bych připomněl, že v rakousko-uherské armádě bylo před první světovou válkou nejvíce sebevražd vojáků ze všech evropských armád, především z důvodu šikanování slovanských vojáků německými a maďarskými důstojníky a poddůstojníky.

K chybějící bojové morálce můžeme přidat materiální vybavení. Chybějí organizace, systém, evidence, centra pro soustředění a vybavení branců, oblečení, výzbroj, technika, ubytování, odborné vedení, vojenští doktoři. Kromě toho nějakou všeobecnou základní službu, byť jen krátkou v rozsahu několika měsíců, by bylo možné organizovat nanejvýš po ukončení základní školy. Poté totiž odchází část mládeže rovnou do cizáckých robotáren, na Plzeňsku už kolem 10 %. Připravili bychom je o výdělek. Totéž po střední škole. Kdo by nešel na vojnu, byl by automaticky zvýhodněn při hledání zaměstnání a stát by se mohl soudit.

Připravit národ na krizové situace, natož na válku, je dlouhodobý proces. Ten se podařilo v rámci kolonizace naší země zastavit a jeho výsledky zničit, případně rozprodat. Přes nadšenou mediální propagandu se noví vojáci ani aktivní záložáci nehrnou v takových počtech, jak by hercova armáda chtěla. A mnozí z těch, kteří nastoupí, brzy ztratí ideály, až poznají realitu.

Stačí, že naši vojáci ze sebe dělali a dělají idioty v Afghánistánu. Bojují za tamní islámskou vládu, která má v ústavě zásady práva šaría a příliš se neliší od takzvaného Islámského státu. Naši vojáci bojují za ideály islámu, džihád, nerovnoprávnost žen a zájmy největších světových obchodníků s drogami. V Iráku a Kosovu to nebylo o mnoho lepší. V Africe bojují za jednu skupinu kmenových náčelníků, přičemž je úplně jedno, která je u vlády. Všechny budou rády prodávat suroviny a produkty do Evropy. My to platíme ze svých daní.

A to nemluvím o možnosti bojovat místo obrany vlasti jako přední zajištění Bundeswehru v rámci předání části naší armády Německu. Nenechme si vnutit představu, že se o nic nejedná, že šlo pouze o dopis a dohodu našeho ministra obrany o nějakých nezávazných cvičeních. Společné cvičení a sladění vojenských útvarů jsou základem pro společnou bojovou činnost. Nedělají se proto, aby si vojáci mohli společně vyrazit do hospody. Zde je třeba opět připomenout, že se nejedná o akci NATO, ale iniciativu našeho ministra obrany ve vztahu k Bundeswehru a Německu řízenému lidmi typu Merkelové, Schulze, tamních multirasových Zelených a socialistů podporujících islamizaci Evropy a samozřejmě sudeťáků s nejužším vztahem ke KDU-ČSL. A především, Bundeswehru velí německý prezident a němečtí generálové. Pro NATO jsou vyčleněny pouze některé útvary. Základní vojenská služba je v naší zemi aktuálně nereálná a z hlediska vývoje situace doslova nebezpečná pro každého, kdo by se jí musel zúčastnit.

Dvě procenta z rozpočtu na zbrojení

Především je třeba uvést, že ta magická dvě procenta jsou pouze doporučená. Zadruhé tato dvě procenta byla kýmsi uvedena v době, kdy Rusko nebylo v konfliktním vztahu vůči NATO. Proč tedy bylo požadováno zvýšení rozpočtů v NATO? Navíc v té době měla většina států NATO rozpočet kolem 2 %, s výjimkou USA a Polska, které vždy zbrojily víc. Zde je třeba dodat, že podle různých informačních zdrojů představuje NATO kolem 13 % světové populace, ale reprezentuje 60–70 % světových výdajů na zbrojení. Proti komu tak zbrojí? Jen samotné USA měly v minulém roce vojenský rozpočet 596 miliard dolarů, Rusko a Čína dohromady ani polovinu z toho. Z hlediska světového obchodu se zbraněmi dominovaly jako exportér USA s 54 %, Británie s 10 %, Rusko s 10 % a Francie s 5 %. USA a západní Evropa reprezentovaly 80 % světové zbrojní produkce.

V minulém roce byl podíl armádního rozpočtu na HDP 1,06 %. Letos má dostat český resort obrany (dále armáda) oproti minulému roku o pět miliard víc, takže jeho rozpočet dosáhne výše 52,535 miliardy. Odpovídá to zhruba 1,1 % HDP (hrubý domácí produkt). Ale podíl výdajů armády na výdajích státního rozpočtu je kolem 3,5 %. Vyzbrojování spadá v nepřehledně zveřejněném rozpočtu armády do největších kapitol označovaných jako zajištění obrany, které pohltí 33,324 miliardy, rozvoj systému obrany za 8,674 miliardy a vojenské zpravodajství se 2,784 miliardy. Na platy jde 13,460 miliardy. Lepší údaje jsou v ročence, která ovšem není pro veřejnost a za letošní rok vyjde v polovině příštího. Je zvláštní, že americká armáda, náš vzor, zveřejňuje počátkem každého roku detailní rozpočet včetně akvizic výzbroje, modernizací a oprav až do jednotlivých typů. Činí tak od osmdesátých let minulého století, a daří se tak omezovat předražování výzbroje výrobci a do určité míry i korupci vysokých státních úředníků. U nás takové přehledy veřejně nikdy neexistovaly, a to se všemožnými výmluvami.

Předlistopadový, údajně komunistický, reálně pouze socialistický režim byl údajně zločinný, takže utajování by bylo pochopitelné. Jenže v tehdejší době korupce při vyzbrojování armády neexistovala nebo byla vzhledem k výši zakázek či akvizic doslova zanedbatelná. Zato současné demokracii, obzvláště té se značkou euro, založené na bezuzdné svobodě a lidských právech jen pro někoho, je byrokratická korupce evidentně standardním ekonomickým faktorem. A to i v politických stranách ohánějících se nejvyššími morálními principy, počínaje křesťanským „nepokradeš,“ možná že tam nejvíc. Největší zloději obvykle nejhlasitěji volají „chyťte zloděje“ a nejmohutněji řečmi bojují proti korupci.

Jestliže se podíváme na přehled českých armádních rozpočtů od počátku devadesátých let, zjistíme, že ke snižování armádního rozpočtu docházelo za údajně pravicových vlád, a to logicky v době hospodářské krize, zatímco růst výdajů prosazuje v období dočasně menší krize údajně populisticko-socialisticko-křesťanská, tedy jakoby prolidová současná vláda. Konkrétně například 1993 – 23,776 miliardy, 2003 – 53,193 miliardy, 2013 – 42,53 miliardy.

Opravdovost svého zájmu na obraně vlasti dokazuje současná vláda odborníky na silových resortech. V době rostoucího smrtelného ohrožení ruskou propagandou je ministrem obrany této vlády herec, který se setkal s armádou pouze jako protekční kádr v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, kde aktivně prosazoval nerozbornou družbu ČSLA se Sovětským svazem na věčné časy při obraně proti imperialistům z NATO a tehdejší EHS. Ale je třeba spravedlivě přiznat, že ve srovnání s pornohercem a expertem na mezinárodní bezpečnost a jedinou zjevenou europravdu, pracujícím až do roztrhání těla za naše peníze na ministerstvu vnitra je i protekční svazák a herec velící naší demokratické armádě hotový militární expert. Aspoň si čichl k vycházkové uniformě, v níž vystupoval.

Kromě toho nemá moc co zkazit, protože ministerstvo neřídí. To ovládají jeho náměstci, především Daniel Koštoval, který sice přišel s ministrem Vondrou, ale z ministerstva zahraničí od reprezentanta TOP 09 Schwarzenberga, stejně jako druhý náměstek Kuchta. Oba jsou aktuálně zaměstnanci majitele hnutí ANO a jinak neviditelný politický náměstek za ČSSD Landovský podlézá ministrovi i jeho majiteli jako o závod. Ministr je pouze mluvčím svých dvou náměstků. Je tedy otázka, kdo vlastně ovládá armádu, jestliže celé vedení, počínaje ministrem, má nadstandardní vztah ke KDU-ČSL/TOP 09, která nejhlasitěji volá po zbrojení ústy poslance Gabala. Právě oni delegovali současného armádního ministra jako reprezentanta pražské havlérky do královsky placené pozice velvyslance ve Vatikánu a Portugalsku. Proč a za jaké zásluhy? Ale majiteli hnutí ANO to kupodivu nevadí a ministr obrany je jedním z jeho partajních místopředsedů.

Proto se musíme ptát, zda se opět nehraje velká komedie o zuřivém boji mezi partajemi a jejich šéfy pro hloupý lid, samozřejmě před volbami. V takovém případě je herec coby ministr obrany na svém místě. Peníze z našich daní, které mají zmizet v gigantických nákupech zbraní podporujících především cizácké zbrojovky, jsou jen takový bonus pro herce a jejich šéfy.

Armáda měla v roce 1987 celkem 217 000 vojáků, z toho téměř 65 000 z povolání. Koncem roku 1989 to bylo 210 000 vojáků, 4 500 tanků, 4 900 obrněných bojových vozidel, 3 400 dělostřeleckých systémů a 687 letadel. V té době neměla republika dluhy, neměli jsme žebráky, nezaměstnané ani multimiliardáře, který chce celý stát jako svoji firmu. Na základě mezinárodních dohod, především smlouvy o kontrole ozbrojených sil a rozdělením republiky v roce 1993 se počet vojáků snížil na 93 333, tanků na 957, obrněných vozidel na 1 367, dělostřeleckých systémů na 767, bojových letounů na 230 a vrtulníků na 50. V současnosti máme zhruba 22 000 uniformovaných vojáků, z nichž je necelá třetina bojově použitelná, 30 modernizovaných tanků, 14 bojových letounů, zastaralé dělostřelectvo a protileteckou obranu. Kde se rozplynuly každoroční miliardy směřované do armády a další miliardy z rozprodeje jejího majetku od ručních zbraní až po opravená kasárna?

V příštím roce má do armády směřovat 57,1 miliardy a roku 2019 už 62 miliardy korun. V roce 2020 má být dosaženo podílu armádního rozpočtu 1,4 % na HDP státu, tedy kolem 4 % státních výdajů. Na přezbrojení je požadováno 460 miliard! Je to téměř deset letošních celých rozpočtů na armádu. V normálních zemích a armádách jde na výzbroj kolem 20 % ročního rozpočtu armád, tedy v letošním roce by to mělo být u nás kolem 10 miliard. To znamená, že v případě zachování letošní výše armádního rozpočtu a při započtení inflace bychom přezbrojovali 46 let. Za tu dobu by technika zavedená v prvních deseti letech (do roku 2027) byla dobrá tak do šrotu. Zde si musíme připomenout, že stále splácíme gripeny a casy a ještě dlouho budeme včetně úroků. Armádní rozpočet se má zvyšovat o pět miliard ročně do roku 2020. Přitom nikdo neví, jaká bude ekonomická situace v Evropě a v naší kolonii. Máme kolem 15 % obyvatel na hranici chudoby a pod ní, jedny z nejnižších platů v Evropě a důchodcům těch pár stovek nevyrovná ani růst cen vyvolaný uměle vyvolanou inflací a nákupy miliard euro. Dlouhodobé zlepšení hospodářské situace je podle odborníků chimérou. To znamená, že na zbrojení si budeme půjčovat, zvyšovat svoji zadluženost, případně zvyšovat daně. Zároveň bychom se měli zeptat, kolik a které výzbroje od rozdělení republiky roku 1993 kde bojovalo. V praxi několik obrněných transportérů, vrtulníků a aut.

Nadšené zbrojení a růst výdajů jsou zdůvodňovány ohrožením ze strany Ruska, přičemž slavná 2 % HDP na obranu byla doporučena v době, kdy Rusko bylo přátelské. Nikdo z válečných štváčů neuvedl, co by Rusko získalo vyvoláním války s NATO. Reprezentanti EU tvrdí, že nebezpečí vzniku konfliktu se sníží, když budou proti sobě stát armády NATO a Ruska na hranicích na dostřel pistole, a proto je třeba zbrojit a zbrojit. Otázkou je, zda mají zdravý rozum. Nikomu z nich nedochází nebo si odmítají přiznat, že válka proti Rusku by se změnila v jaderný konflikt. V takovém případě je v podstatě lhostejné, kolik tisíc vojáků, tanků a vrtulníků by měla naše armáda a kterákoli jiná armáda jako pomocná síla Bundeswehru ve čtvrté euroříši. Klasickou výzbrojí proti jaderným zbraním nelze zvítězit. Současné svazácky kampaňovité zbrojení prostě nemá logiku a zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí konfliktu.

Ministr obrany předvádí skvělé komické výstupy na téma zastaralosti výzbroje naší armády a potřeby nakupovat a nakupovat novou. Jako každý jeho předchůdce chce pořádně zatnout sekeru do státního rozpočtu. Proč asi? Jenže vykládá nesmysly pro oklamání veřejnosti, které mu sepsali jeho rádcové, což při jeho odborné erudici není nic divného.

Kupříkladu přezbrojení letectva je v podstatě hotové. Gripeny a ALC létají. Vrtulníky Mi-8/17/171 a Mi-24/35 mají životnost ještě kolem 20 let, možná i víc při tom, co nalétají. Máme k nim vycvičené piloty i mechaniky. Opravovat je může LOM, který je na to zavedený, a motory se vyrábějí na Ukrajině. Neexistuje rozumný důvod je prodávat, pravděpodobně s vydatným ziskem prodejce. Odstranění bitevních vrtulníků a jejich nahrazení víceúčelovým typem sníží palebnou sílu a protitankovou obranu pozemních sil, které mají zastaralé dělostřelectvo. Připomíná to název Leninovy knihy Krok vpřed a dva kroky vzad. Není to dlouho, co se armáda zbavila raketometů a v současnosti uvažuje o jejich nákupu. Obtížně pochopitelná je rovněž snaha o nákup dalších dopravních letounů. I ty současné především postávají ve Kbelích. Budeme snad zajišťovat strategický transport pro NATO? Používejme řádně to, co jsme nakoupili, a nerozhazujme. Je třeba dořešit pouze otázku letecké záchranné služby a jejích vrtulníků.

U pozemních sil máme nové ruční, pěchotní a podpůrné zbraně, kolové obrněné transportéry Pandur, nákladní a terénní auta. Pandury dokážeme vyrábět, takže bychom už u nich měli zůstat. Francouzská armáda, která je podstatně větší, přešla pouze na kolové obrněné transportéry VBCI, které jsou koncepčně podobné panduru. Proto se při velikosti naší armády jeví jako naprostá zhovadilost snaha vyzbrojit jednu brigádu kolovými obrněnými transportéry a druhou nově pásovými bojovými vozidly pěchoty. Bude to obrovský nápor na logistiku a finance. Celou armádu bychom měli mít na pásech, nebo na kolech. Zavedení odolnějších kolových obrněných transportérů TITUS, na jejichž výrobě se podílí společnost CSG, je z tohoto hlediska logické.

Přezbrojení nebo modernizace dělostřelectva byly už dlouhou dobu víc než potřebné. Tvoří 30 % palebné síly na bojišti. Důležité je, že modernizace samohybných kanónových houfnic vz. 77 DANA se realizuje s domácí firmou, což zajišťuje práci a placení daní. Nákup ojetých pásových samohybných kanónových houfnic M109 ve verzi Paladin by bylo nesystémové a navíc by se musely za značné peníze modernizovat. Proto by se americkým přátelům vyplatilo je do české kolonie dát i zdarma. Kdysi rezavé muškety, dnes houfnice. Pokud bychom dělostřelectvo přezbrojovali, měli bychom využívat nejraději vlastních zdrojů, tedy produkce CSG, která spolupracuje s konsorciem NEXTER a dodává podvozky pod vezená děla CAESAR, nebo samohybnými děly EVA ze Slovenska, kde je výrobce součástí CSG. Pozemní síly jsme proto schopni dozbrojovat do značné míry bez divokých nákupů v zahraničí s preferencí vlastních možností. Problémem se mohou stát zastarávající obojživelná ženijní vozidla PTS-10, přičemž v celém NATO není výrobce dodávající techniku srovnatelných parametrů. Může se objevit rovněž problém terénních automobilů pro speciální jednotky. Důležitý je však dostatek munice a náhradních dílů pro zavedenou výzbroj a zde jsme daleko za potřebou.

Samostatnou kapitolou je protiletecká obrana. Jeden pluk se zastarávajícími systémy KUB a nevelkým počtem RBS-70 není ani stínem potřebných kapacit. Představa, že vše zvládne letectvo se svými několika gripeny, je mimo realitu. Existuje možnost modernizace systému KUB ve spolupráci s Izraelem nebo Itálií, což by výrazně prodloužilo životnost a rozprostřelo náklady na delší dobu. Pokud chceme válčit, měli bychom být schopni podporovat obě mechanizované brigády jak dělostřelectvem, tak protileteckými systémy. Otázkou je, zda máme, nebo nemáme mít tanky. Pokud ano, potřebujeme jich zhruba 100 k současné armádě. Pro každou brigádu jeden prapor a jeden záložní a výcvikový prapor. Stejné je to s dělostřelectvem a protiletadlovými systémy. Ty by navíc měly zajišťovat i obranu státu, takže tři oddíly by nestačily.

Z uvedeného vyplývá, že bychom se měli zaměřit na obranu vlastního území proti vnějšímu nepříteli a islámskému terorismu v Evropě a nějaké mise na podporu islámu, kmenových náčelníků a narkomafiánů kdesi ve světě minimalizovat. Vyčlenit pro ně kolem 1 500 vojáků včetně jedné polní nemocnice a chemické jednotky.

Dále v první řadě vyřešit akutní problém dělostřelectva a protiletecké obrany a nevyhledávat možnosti k rozhazování peněz na letadla a vrtulníky. Auta, ženijní, chemický, zdravotnický a další materiál doplňovat průběžně. Zavést zodpovědnou kontrolu a zveřejňování veškerých kontraktů s výjimkou takticko-technických dat materiálu. Kdo neporušuje zákon, nemusí nic utajovat! Kdo si vymýšlí obchodní tajemství jako krytí korupce, ať jde obchodovat jinam.

Zajímavé je z tohoto hlediska zrušení Národního úřadu pro vyzbrojování a jeho transformace na sekci hereckého ministerstva obrany, plně ovládanou náměstky a ministrem, a to už v roce 2015. A zdá se, že to nikomu nevadí.

Jednoznačně preferovat domácí firmy, protože to omezuje závislost na zahraničí a vytváří pracovní příležitosti a platby daní. A především na pozice dosazovat odborníky. Tato vláda slibovala zavedení pořádku, a přitom ministrem obrany udělala herce, který je na svém ministerstvu odborně zcela mimo a má hodnotu asi jako magnetofon svých náměstků.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Koller

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Místopředsedkyně TOP 09 se před kamerou PL důrazně vyhranila proti počinu Dominika Feriho. Prý je ale ještě mladý

20:40 VIDEO Místopředsedkyně TOP 09 se před kamerou PL důrazně vyhranila proti počinu Dominika Feriho. Prý je ale ještě mladý

HORKÉ TÉMA Hostem pořadu TV ParlamentníListy.cz Horké téma byla místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalán…