„Energetika se stala nejen ekonomickým parametrem toho, co se v Evropě děje, protože ročně dovážíme energetických surovin za 400 miliard eur, ale zároveň bezpečnostním kritériem, které rozhoduje o mezinárodních vztazích, a to nejen ve věci Ruska,“ uvedl na začátek své přednášky s názvem Energetika – horké téma evropské politiky na Ekonomické fakultě VŠB – TU Ostrava poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS). S ohledem na nepříznivý vývoj cen také varoval před „energetickou chudobou“ a připomenul Junckerův balíček, který označil za čistě politické gesto. V přednášce se pak věnoval také problémům Řecka a jeho důležitosti v evropských vztazích.
Tošenovský: Zase se vracíme zpět do velkých her velkých mocností
Tošenovský zmínil strategii pro Evropu 2020, materiál, který byl přijat v loňském roce. „Snahou je vytvořit celoevropský integrovaný energetický trh s infrastrukturami. Hovoří se o něm, ale prakticky nefunguje,“ konstatoval europoslanec. „Víceméně německý a rakouský trh jsou jednou entitou, ale my do toho už nespadáme,“ popsal. Zmínil také nepříjemnou realitu, že díky své závislosti na dovozu se dá Evropa snadno vydírat: „Závislost na dovozu ropy a plynu se bude pro Evropu prohlubovat. Čína má také nárůst dovozu, ale není tak strmý. Japonsko zůstane na stejné výši, neočekává se pokles. USA jsou ukázkou toho, že vývoj jde jiným směrem, protože díky břidlicovému plynu a novým technologiím se stanou vývozci,“ uvedl Tošenovský a vysvětlil propojení jednotlivých trhů.
Během výkladu také zmínil: „Ukazuje se, že svět se až tak nezměnil. Zase se vracíme zpět do velkých her velkých mocností. Rusko chce být velkým Ruskem, Čína velkou Čínou,“ doplnil s tím, že EU musí zvýšit soběstačnost na dodávkách surovin. „Konkurenceschopnost evropských firem v oblastech energeticky náročných výrob je velmi špatná,“ zhodnotil také Tošenovský s tím, že v Evropě je 30 různých podpor pro obnovitelné zdroje.
Psali jsme:
Řecko je velký hráč v NATO. Tošenovský popsal jeho vojenský arzenál
S bezpečnostní a energetickou situací pak souvisejí také problémy Řecka: „Nejde jen o to, co slyšíte v televizi, zda Řecko splatí dluh nebo ne. Řecko je nárazovou zemí pro Střední východ. Přes Řecko jde nejvíce transferů lidí. Řecko je zásadním hráčem NATO,“ uvedl Tošenovský a popsal také jeho vojenský arzenál: „Má 130 stíhaček F-16, ponorky, lodě, nejmodernější německé tanky, přitom je menší zemí než my. My se babráme v tom, jestli když koupíme dvanáct, deset nebo sedm supersoniků, se nám nezhroutí ekonomika!“
Dále pak uvedl: „Proklamace, jak Řecko odejde, jsou z hlediska bezpečnostních a mezinárodních vztahů velkým otazníkem. Proto se tak velmi složitě vyjednává. Můj názor je, že to skončí v evropsky ubabraném kompromisu, protože jiné východisko není.“
Junckerův balíček? Jen ekonomická posouzení projektů nebudou stačit
V diskuzi se studenti dotazovali na Junckerův balíček, o kterém v přednášce vyslovil Tošenovský pochybnosti. „Má i své racionální jádro. Evropa je zatuhlá, příliš neinvestuje,“ reagoval europoslanec. „Na druhé straně kvůli nestabilitě Řecka je z hlediska dlouhodobých projektů složité přijímat úvěry, s bankami se složitě vyjednává, protože nikdo neví, co udělá s eurem rozhodnutí, které se bude týkat Řecka,“ vysvětloval.
„Rozpadne se eurozóna? Jaký dopad bude mít síla Řeků? Obě varianty způsobují nejistotu hodnoty eura. Mimo jiné je i proto Junckerův balík navržen jako garance, protože jiné, ne úplně v rámci Evropy, fungují,“ dodal. Tošenovský také není přesvědčen o tom, zda je pro avizované rozhodování o projektech zvolen vhodný způsob: „Jaký bude objem, jaký bude výběr projektů? Budou to vybírat ekonomičtí experti z EIB, ale u velkých strukturálních projektů musí být i politické rozhodnutí. Jestliže začneme snižovat projekty jen na technické plus minus, tak bychom nikdy nepostavili divadlo, koupaliště nebo zimní stadion. Nebo nepostavíte jediný domov důchodců,“ dodal s tím, že kritizuje také systém výpočtu, jakým je nastavena odhadovaná částka 315 miliard euro. Cílem balíčku má být podnícení nových soukromých i veřejných investic v Evropské unii.
Psali jsme:
_635605506141059582.jpg&id=69936)
Tošenovský: Už nemáme ruské barevné televize, které sežraly půlku Temelína
V reakci na další dotaz se europoslanec věnoval politice EU v souvislosti se spotřebou energií. „Evropa je energeticky rozežraná,“ zhodnotil. „Ještě nikdy se nestalo, že když budeme mít lepší účinnější přístroje, a my sami už nemáme ruské barevné televize, které sežraly půlku Temelína, máme televize, které spotřebovávají sto wattů..., ale spotřebováváme stále více. Pokud nemáme ekonomickou motivaci…,“ uvedl Tošenovský a připomenul chytré měřiče. „Evropa nezaznamenala, že by došlo k poklesu spotřeby,“ konstatoval. Podle europoslance by bylo nejvhodnější rozumným způsobem využít domácí zdroje, hledat inovace a podporovat vědu a výzkum.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
