Mají Babišovi odpůrci právo narušovat pokřiky či silnější formou jeho mítinky?Anketa
Médii prošla zpráva, že pokud náklady na bydlení přesáhnou u občanů 30 procent, doplatí je vláda formou příspěvku na bydlení. Jenže roli mají hrát i tzv. normativní náklady. „Samozřejmě debatu sleduji, ale ztrácím se v neustále se měnících návrzích. A když se ztrácí někdo, kdo to sleduje? Obávám se, že lidé, kteří každý detail nemohou pozorovat a přitom jsou na rozhodnutí vlády závislí, se ztrácí ještě víc,“ komentuje aktuální plány koalice, jak řešit krizi bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší mluvčí vlády a redaktor Hlasu Ameriky Libor Rouček. „Nejdřív si mají ujasnit, co chtějí vůbec sdělit. Jak konkrétně lidem pomohou. Pak teprve rozhodnutí zveřejnit. Způsob, jakým informují? To je jeden z největších komunikačních problémů vlády. Nejde jen o otázku energetických tarifů. Každý den zveřejní informaci, kterou nemají prodiskutovanou mezi ministry a ani není vyhodnocená finančně nebo právně,“ dodal.
Knížecí rady. Všichni se připravují na nejextrémnější variantu
Co se týká cen energií, Ministerstvo průmyslu a obchodu publikovalo na svém webu několik rad pro přežití zimy. Lidé si mají pořídit úspornou sprchovou hlavici, reflexní fólie za radiátory a dávat pozor, aby topení nezakrývaly záclony. Radou přispěla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která pro zimní měsíce doporučila dva svetry. „Jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Neustále vypouštějí informace, z kterých jsou lidé rozladění. Kolikrát už žijí v beznaději a naštvanost stoupá,“ kroutí hlavou Rouček. „Jistě, vidíme po celé Evropě, že se státy a vlády musejí připravit na nejhorší eventualitu, na to, že bude nedostatek plynu. Všechny vlády připravují krizové plány a scénáře, to je zodpovědný přístup. Jenže je důležité lidem vše vysvětlit a hlavně zdůrazňovat, že jde o nejextrémnější variantu a nezačínat knížecími radami, jak si lidé nemají zakrývat topení a koupit dva svetry. Navíc v době, kdy je venku pětatřicet stupňů,“ dodává.
Informace o úsporách jsou potřebné, problém je podle Roučka ve způsobu interpretace. „Část lidí vystraší, část naštvou místo racionální diskuse,“ varuje bývalý mluvčí vlády. „Je potřeba vládu i pochválit, zásobníky jsou téměř naplněné a pravděpodobnost, že ke krizi dojde, není vysoká. Jen u nás debata vždycky zdegeneruje. Velmi podobná opatření pro případ nejhorší situace chystá i německá vláda. Němci ale realitu jinak prezentují a diskuse je racionální,“ dodává.
Kontroly kvůli topení? Nesmysl
Řadu lidí zaskočila i připravovaná vyhláška z produkce Ministerstva průmyslu a obchodu o tom, jak se mají snižovat teploty v budovách. Nejde jen o pokyn k nastavení teplot. Když bude někdo nespokojený, může podat podnět na Státní energetickou inspekci, která provede kontrolu. „Je to o samotné filozofii vládnutí a pohledu na člověka a společnost. Přece každý rozumný člověk ví, že když je problém s financemi, je nutné šetřit. Takový přístup k lidem je rozumný. Ne společnost stále strašit, stresovat a ještě vyhrožovat kontrolami,“ doporučuje Rouček. A praktická realizace případné kontroly? „Z hlediska uskutečnění kontrol je to nesmysl. Kolik by muselo být kontrolorů?“ ptá se.
Psali jsme:
Vůči pokynům ministerstva už se některá zdravotnická zařízení a organizace, které pečují o seniory, ohradily. „V nemocnicích nebo v domovech důchodců vědí, jaké mají finanční prostředky a hlavně vědí, co klienti potřebují. Pokud by ke krizové situaci došlo, poradí si, protože znají klienty i dům, ve kterém službu provozují. Úředník z jakéhokoli úřadu nic neví. Říkám, nemá cenu lidi stresovat a strašit. Navíc, když je venku horko a lidem naopak vadí nedostatek klimatizace. Na rozdíl od ostatních zemí, u nás jako klimatizace v nemocnicích často slouží okno. Pacienti, na které celý den praží slunce, mají smůlu,“ dodal.
Politici zalobovaní koncerny
Důvod zdražování a rekordní inflace České republiky vidí Rouček i v nekontrolované síle holdingů a provázanosti byznysu s politikou. „Politici jsou zalobbovaní koncerny. Politika by měla hájit a prosazovat zájmy veřejnosti a celého státu, ne zájmy dílčích odvětví. To je problém,“ připouští a přidává konkrétní nejmarkantnější ukázku: „U nás například ČEZ. To je obrovský moloch. Zaháčkuje si politiky z nejrůznějších stran, kteří pak neudělají opatření, které by byly v zájmu celé společnosti a nejen v zájmu akcionářů. ČEZ má plusové hospodaření, ale také v minulosti udělal katastrofální rozhodnutí, co se týká expanze na Balkán, do Bulharska, Albánie atd. Rozhodnutí dělalo vedení ČEZu se současným generálním ředitelem Benešem, který je na místě deset let. Navzdory tomu, že udělali chybná rozhodnutí, vedení je stejné a politici skáčou podle toho, co chce ČEZ.“
Rouček znovu připomíná postup Francie u energetického gigantu EDF: „Je to polostátní firma. V zájmu spotřebitelů jsou ceny regulovány a firma nastavení musí respektovat. Výsledek je, že ve Francii mají inflaci šest procent. U nás máme sedmnáct.“
Dalším příkladem je bankovnictví. „O mimořádné dani se mluvilo už za vlády Andreje Babiše. Jako majitel Agrofertu je odkázaný na milost a nemilost bank. Bylo řečeno, že sektorová nebo mimořádná daň nikam nevede a místo toho bude vytvořen fond, kam budou banky dávat dobrovolně peníze a stát je potom použije. To bylo před dvěma lety. Uplynuly dva roky, byl vytvořen fond a banky do něj nedaly ani korunu,“ popisuje Rouček. „Pokud by už tenkrát zavedli daň, stát by měl příjmy desítky miliard ročně a nebyli jsme v situaci, jakou máme dnes. Problém v naší zemi je, že zájmy nejrůznějšího byznysu ovlivňují státní politiku, ať je to energetika, banky a další podniky. Tragickým výsledkem je inflace kolem 17 procent,“ dodává.
Inflace bude podle Roučka přetrvávat roky. „Nejde o žádný abstraktní pojem. Pokud je lidem přidáno pět nebo šest procent, pokles reálných mezd je o deset procent za rok. Nižší a střední vrstvy chudnou, firmy a majitelé energetických společností v krizi neúměrně bohatnou,“ hodnotí. Jediná ČSSD chtěla v minulosti zavést sektorovou daň, vždycky ovšem byla v menšině. Problémy v hospodaření se pak obcházejí takto: „Namísto, aby se situace řešila, vláda si do poradních orgánů najmenuje ekonomy bank, kteří pak při rozhodování zohledňují zájmy svých zaměstnavatelů a akcionářů. Začarovaný kruh. Pokud ho nepřetneme, pak si nemůžeme stěžovat, že máme a budeme mít třetinovou nebo poloviční životní úroveň.“ Trend bude dál pokračovat, pokud nebude politika hájit zájmy celé české společnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
