Evropská komise může změnit svůj postoj ke změně času. Chce ale důkazy, že letní čas není přínosem

29. 10. 2015 11:15

Evropská komise by mohla zvážit svůj postoj v otázce střídání letního a zimního času v Evropské unii, musí ale předtím dostat jasné důkazy o vlivu těchto změn na zdraví či na dopravu. V odpovědi na dotaz lidoveckého europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL) to dnes v Evropském parlamentu uvedla eurokomisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

Evropská komise může změnit svůj postoj ke změně času. Chce ale důkazy, že letní čas  není přínosem
Foto: archiv PL.cz
Popisek: Změna času, Ilustrační foto

"Pokud budeme mít nové důkazy a systematičtější přístup, v takovém případě budeme připraveni naše stanovisko zvážit," uvedla prostřednictvím překladatele Bulcová. Šéf parlamentního právního výboru Svoboda se spolu se svým německým kolegou Michaelem Cramerem, předsedou výboru pro dopravu, ptal komise mimo jiné na to, kdy dopad změny času na dopravu, spotřebu energie a další oblasti znovu přezkoumá.

Změnu času stanovuje čtrnáct let stará směrnice

Změnou času se zabývá směrnice z roku 2001, která stanoví společné datum na jaře a na podzim, kdy je třeba posunout hodiny nejprve o hodinu napřed a poté zpět, aby se využilo sezonního denního světla. Občané EU v minulých letech předložili řadu petic za zrušení letního a zimního času.

Komise si je podle Bulcové těchto iniciativ vědoma. Dosavadní studie ale přinesly smíšené výsledky, ze kterých nelze vyvodit nic přesvědčivého. Nejednoznačný je podle ní i postoj zástupců jednotlivých členských zemí EU, se kterými hovořila. Brusel tudíž nevidí důvod směrnici v dohledné době revidovat.

Střídání času prý působí zdravotní problémy pětině Evropanů

Svoboda, který na jaře podnítil společné slyšení několika výborů, dnes s odvoláním na stanoviska devíti univerzit upozornil, že střídání času způsobuje zdravotní obtíže zhruba pětině Evropanů. Přímé a nepřímé náklady na zdravotní následky prý univerzity odhadly na 131 miliard eur. "V oblasti energetiky dnes žádný důvod (pro zachování změny času) neexistuje... Totéž platí pro dopravu," prohlásil.

Europoslanci napříč spektrem v dnešní rozpravě vyjadřovali znepokojení nad nečinností až "arogancí" komise tváří v tvář výzvám občanů a vybízeli k úpravě směrnice. Lidovecký poslanec Heinz Becker upozornil, že tento předpis zůstává beze změn, přestože šéf komise Jean-Claude Juncker prosazuje pravidelné prověřování starších zákonů kvůli jejich smysluplnosti.

Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

V Česku se zavedení jednoho času věnuje rovněž senátor Petr Šilar (KDU-ČSL). Tento měsíc představil petici, kterou hodlá vyzvat český parlament, aby se zasadil za zrušení střídání letního a zimního času.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vam, čtk

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman v nejlepší formě spustil hodinovou kanonádu: Brexit, Čína, „škrtič“ Kalousek, snůška nesmyslů. A za těchto okolností se potkám s dalajlamou

14:26 Zeman v nejlepší formě spustil hodinovou kanonádu: Brexit, Čína, „škrtič“ Kalousek, snůška nesmyslů. A za těchto okolností se potkám s dalajlamou

Před letními prázdninami poskytl prezident Miloš Zeman obsáhlý rozhovor televizi Prima. Zastal se jí…