Kdybyste mohli v naší zemi závazně nařídit jednu jedinou věc, co by to bylo?Anketa
Na toto téma však bylo v Interview ČT24 řečeno velmi málo. „Paní redaktorka, jako by se ani nechtěla moc dozvědět o tom, co Michal Hašek plánuje, proč to udělal, jakou sebeanalýzu provedl a podobně. Mnohem více ji zajímalo, co se stalo v říjnu loňského roku v den vyhlášení volebních výsledků, tedy ta schůzka v Lánech, které se u prezidenta zúčastnili pánové Hašek, Tejc, Chovanec, Škromach a Zimola. A tak se mi zdálo, že paní redaktorka bojuje staré bitvy. A velmi usilovně. Nevím, jestli to měla z vlastní hlavy, nebo z hlavy editora, každopádně tyto staré bitvy už jsou opravdu hodně vyčichlé,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Hejtmanovo vystoupení bylo z mediálního hlediska bez chyby
Každý, kdo politiku sleduje, si pamatuje, a Michal Hašek na to v určitém okamžiku upozornil, že ten jeho pád, ať už zdánlivý nebo dočasný, odstartovala jeho hloupá lánská lež ve stejném pořadu, který se tehdy jmenoval Interview Daniely Drtinové. „A všechno, co bylo k tomu tehdejšímu lánskému setkání ke sdělení, bylo už sděleno mnohokrát. Čili ten čtvrteční pořad byl naprosto nesmyslný. Proč se Česká televize, nebo editor, nebo paní redaktorka rozhodli pojednat rozhovor s Haškem právě takhle, opravdu nevím. A nechápu, co tím kdo sledoval,“ přiznává mediální odborník.
Psali jsme:
„Jestli to mělo Haška poškodit v očích veřejnosti a připomenout jeho staré viny, tak si myslím, že se Michal Hašek zmocnil této příležitosti a přehrál paní redaktorku deset ku jedné. A pokud to vyvolalo nějakou odezvu v divácích, tak spíše sympatie s panem Haškem než s paní Witowskou. Každopádně ta snaha, pokud byla snaha poškodit Haška, byla kontraproduktivní, protože ho to naopak zcela určitě posílilo. A to jeho zásluhou, protože jeho reakce byly velmi inteligentní a jeho vystoupení bylo z mediálního hlediska bez chyby,“ oceňuje Petr Žantovský.
Sobotkovo a Dienstbierovo paktování s topkou padlo pod stůl
K domněnce, že účelem pořadu nemělo být zjištění nových informací, postojů nebo stanovisek, ale poškození zpovídaného hejtmana Michala Haška, ho utvrdil ještě jeden střípek z rozhovoru. „Pan Hašek tam v jednom okamžiku připomněl takovou řečnickou otázkou, ale bylo to naprosto zjevné, že se před volbami pánové Sobotka a Dienstbier stýkali se šéfy TOP 09 panem Schwarzenbergem a panem Kalouskem. To je velice zásadní sdělení od člověka, který byl v té době prvním místopředsedou sociální demokracie a který má v té straně dodnes dominantní postavení,“ míní analytik.
JUDr. Michal Hašek
S ohledem na Haškovo postavení v ČSSD nepochybuje, že má jihomoravský hejtman správné informace a že by jen takhle náhodně takový balónek nevypustil. „A to, že se šéfové nejsilnější levicové strany stýkali se šéfy tehdy nejmocnější, byť početně ne nejsilnější, strany pravice, je pro sociální demokraty a jejich voliče naprosto burcující zpráva. A já se tedy ptám, proč paní redaktorka Witowská nechala tuto zprávu padnout pod stůl a vůbec ani vteřinkou se o ni nezavadilo,“ diví se Petr Žantovský.
Interview ČT24 bylo úplně nanic, jen neúspěšně manipulovalo s divákem
„Na jejím místě bych zcela jistě zaržál jako kůň a začal bych z Haška tahat podrobnosti, co to říká, proč to říká, co tím sleduje, jak to má podloženo, kdo u toho byl a tak dál a tak dál. Zcela určitě bych tuhle domněnku nenechal vypařit se jako pára nad hrncem, protože to je politicky velká žíravina. Paní redaktorka to buď nepochopila, ale to si nemyslím, nebo jí to prostě nehrálo do karet, a to si myslím. Proto se domnívám, že ten čtvrteční pořad byl absolutně nanic a že jediné, co mohl, bylo manipulovat s divákem. Avšak neúspěšně,“ konstatuje mediální odborník.
Tématem, o němž se ve sdělovacích prostředcích v uplynulém týdnu také hovořilo, jsou majetková přiznání. „To je mantra, se kterou před časem přišel pan prezident. A říkal to už v dobách, kdy byl důchodcem na Vysočině, takže to není nic nového. Nové je to, že si tohle téma přisvojily strany vládní koalice, konkrétně sociální demokraté a hnutí ANO, a snaží se dospět k nějakému legislativnímu vyústění, které by ta majetková přiznání podchytilo,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Zeman chtěl přeložit klacek přes cestu nehoráznému propojení politiky a ekonomiky
„Celkem chápu prezidenta, nebo tehdejšího důchodce na Vysočině, proč o tom mluvil. Protože se mu to jevilo a možná dodnes jeví jako jedno z mála řešení, jak alespoň trošku přeložit klacek přes cestu tomu naprosto nehoráznému organizovanému propojení politiky a ekonomiky v České republice, která tady je a kvůli čemu máme pověst balkánské země. Když vyjedeme do Anglie a snažíme se tam s někým vyjednávat obchody, tak chtějí všechno písemně, ačkoli v Anglii tradičně platí v byznysu podaná ruka. Ale od nás musí být všechno písemně a se všemi zárukami, protože v tomto smyslu platíme za balkánskou zemi,“ poznamenává mediální odborník.
Jsme tedy vnímáni jako země, kde každý všechno ukradne a kde politici nejvyššího stupně jsou propojeni s ekonomickými elitami. „To je dáno jednak tradicí polostátního vlastnictví u nás, to jsou ty ČEZy, České pošty, České dráhy a tak dále, což je živná půda pro to propojení politické a ekonomické scény. A tady pochopitelně dochází k takovým těm anomáliím, že ti zástupci státu, zpravidla bývalí politici, pak v různých dozorčích radách těchto organizací pobírají neskutečné miliony oficiálně a potom možná i nějaké neoficiálně. A to si myslím, že byl ten hlavní důvod, proč Miloš Zeman začal před lety o majetkových přiznáních mluvit,“ domnívá se Petr Žantovský.
Lidé mají představu, že se teď podaří usvědčit všechny lumpy
Pánové z dnešní vlády od Sobotky po Babiše se tématu majetkových přiznání podle něj zmocnili proto, že vypadá voličsky lákavě. „Mnoha lidem se to líbí. Mají představu, že teď se konečně osvobodíme od jařma toho zlodějství a usvědčíme všechny lupiče a lumpy a usmažíme je právě na jejich vlastních majetcích. To je velmi skvělá populistická frazeologie, kterou tyhle partaje používají. Jen u toho neříkají, že to nic neřeší, že majetková přiznání budou jenom dalším omezením toho prostoru svobody, kterou máme,“ upozorňuje analytik.
Navíc to bude jenom dalším důvodem k zaměstnání nových stovek či tisíců úředníků na finančních úřadech a jiných kontrolních organizacích, které ty zástupy úředníků budou stát spousty peněz. „A také budou mít obrovskou moc, kterou si budou uzurpovat ať v rámci, nebo nad rámec svého zadání, protože budou cítit v zádech veřejnou podporu a svou nezpochybnitelnost. To je velmi nebezpečné, protože to povede k byrokracii v pravém slova smyslu, tedy k vládě úředníků a ke zneužívání úřední moci, byť třeba jen domnělé nebo symbolické,“ říká Petr Žantovský s tím, že to určitě nepovede v tomto směru k ničemu dobrému.
Se zavedením presumpce viny končí právo
Povede to však k tomu, že se bude mnohem víc fízlovat a mnohem víc udávat. „Bude to báječný prostor pro udavačství. Když se naštvu, že soused má lepší auto než já, tak ho udám na finančním úřadě. A pak na něm, jak navrhují sociální demokraté, bude důkazní břemeno. Kde na auto vzal, když má příjem x a když má auto, které se rovná třeba 25x. To je neskutečné, kde vzal na takové auto? A on se bude zpovídat, bude to dokazovat, bude v podstatě v roli obviněného. Zavádí se tu presumpce viny. A i když se mu podaří úspěšně dokázat, že to auto neukradl nebo že ho nikdo nezkorumpoval, tak z toho ve finále stejně vyjde s psí hlavou,“ myslí si mediální odborník.
Takový přístup považuje za nebezpečný proto, že staví na hlavu celý smysl práva a spravedlnosti. „Jakmile zavedete presumpci viny, je konec práva. To je totalita a můžeme se vrátit do roků před devětaosmdesátý. Proč to všechno říkám? Protože nic z toho nezaznělo v České televizi, když byla v úterních Událostech, komentářích debata s panem Faltýnkem z ANO a s panem Dienstbierem ze sociální demokracie. Oba dva myšlenku majetkových přiznání velice bojovně hájili, dopouštěli se přitom ale nějakých docela zábavných argumentačních přešlapů,“ poukazuje Petr Žantovský.
Dienstbier má diváky i voliče za tupé a hloupé ovce
Podle něj je namístě zvážit, co je silnější a podstatnější. „Zda je to svoboda člověka a přenesená odpovědnost na něj, nebo na druhé straně diktatura úředníků a pronásledování každého jednotlivce. A v té debatě se pan Dienstbier dopustil zajímavého prohlášení. Když byl tázán, kde by viděl tu finanční hranici, nad kterou by se to kontrolovalo, tak pravil, že půl milionu. Tak jsem získal takový dojem, že se pan Dienstbier zbláznil. Protože to nemůže myslet vážně, pokud mluvil v korunách,“ míní mediální analytik.
Chápal by to ještě, pokud by ministr z ČSSD mluvil v eurech nebo ve švýcarských francích. „Ale pokud mluvil v korunách, tak půl milionu je dnes lepší plat velké části českých úředníků za rok. Tak nevím, jestli ti lidé přestávají myslet, nebo mají diváka a voliče za tupé a hloupé ovce, které nemyslí a které je možné obalamutit čímkoli a kdykoli velice snadno. Tak to pan Dienstbier zase zabodoval, jak je jeho pravidlem. Tyhle věci říkám proto, že v té diskusi nezazněly. Já bych očekával, že přesně takové argumenty použije moderátor České televize. Nestalo se, a tak to říkám aspoň já,“ vysvětluje Petr Žantovský.
V kulturní rubrice Lidových novin se o kultuře nedočtete
Závěr pravidelného ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích patří středečním Lidovým novinám. „Já do Lidových novin chodím docela často na kulturní stránky, protože mě kutura eminentně zajímá. Ale zjistil jsem, že v Lidových novinách už kultura není tou podstatnou náplní kulturní rubriky. V tom středečním vydání jsou dva články. Jeden od paní Machalické a druhý od pana Martina C. Putny. Ale ani jeden z nich není o kultuře,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Redaktorka psala o tom, že s ní nějaký zaměstnanec firmy jednal arogantně a že se jí to nelíbí. „Jediné, čím tam připomněla kulturu, bylo, že některé instituce či jejich zaměstnance přirovnávala k tomu, co psal Franz Kafka v románu Zámek. To je ale jediná zmínka, která by mohla vést ke kultuře, ale článek jako takový je o tom, že paní Machalická není schopna se domluvit s pracovníkem Telefóniky o svých poplatcích. Dozvěděli jsme se, že paní Machalická neumí telefonovat na Telefóniku, ale o kultuře tam není nic,“ poznamenává analytik.
Putnova agitka pro nádhernou Evropskou unii do kultury určitě nepatří
„A pan Putna ten je také dobrý. Agituje tam pro nádhernou Evropskou unii, nejkrásnější na světě a navzájem se nejvíce milovanou a jedinou šanci pro naši jakoukoli budoucnost. A celou tuhle docela nekulturní úvahu – tam není o kultuře vůbec nic – završuje tím, že prohlašuje, že jediný vřed – abych tak řekl, to parafrázuji, to nepoužil on – na tom krásném těle Evropské unie je Václav Klaus, kterého tam nazývá zrádcem. Asi té dobré myšlenky Evropské unie,“ odhaduje Petr Žantovský.
A pozastavuje se i nad podtitulkem „Stará veteš“, kterým je článek opatřen. „Tak nevím, kdo je stará veteš, jestli pan Klaus, nebo pan Putna, nebo snad Evropská unie, to jsem nepochopil. A též jsem nepochopil, co dělá článek proti Klausovi v kulturní rubrice. Asi se zřejmě redaktoři kulturní rubriky Lidových novin rozhodli, že se stanou redaktory politickými, a takhle se pokoušejí naučit se psát o politice. No, uvidíme. Každopádně to tam nepatří,“ dodává mediální odborník Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
