Exposlankyně ODS by úplně zrušila minimální mzdu. U Moravce se kvůli tomu střetla s Marksovou

06.04.2014 15:02

Především o problematice nezaměstnanosti, o dopadech zvyšování minimální mzdy či o nedostatku lidí na úřadech práce se mluvilo ve druhé části dnešních Otázek Václava Moravce. Jejich hostem byly odbornice na sociální problematiku – ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) a bývalá poslankyně ODS Lenka Kohoutová.

Exposlankyně ODS by úplně zrušila minimální mzdu. U Moravce se kvůli tomu střetla s Marksovou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Expertka na sociální problematiku Lenka Kohoutová

Prvním tématem byla rekordně vysoká nezaměstnanost, která v současnosti postihuje přes 625 tisíc obyvatel naší země. Marksová kritizovala předchozí pravicové vlády za to, že nepostupovaly cestou investičních pobídek, což by pomohlo snížit nezaměstnanost. „Škrtalo se a proškrtali jsme se k rekordnímu počtu nezaměstnaných,“ poznamenala ministryně. Za jeden z problémů trhu práce považuje to, že školy mnohdy opouštějí  mladí lidé,kteří jsou nezaměstnatelní. Dílčí plán řešení tohoto problému se chystá předložit již na dubnovou tripartitu.

Kohoutová  ohledně boje s nezaměstnanosti považuje za důležité snížit cenu práce. Podle ní by se měly přehodnotit sociální odvody. „Velmi důležité je zachovat podmínky pro podnikání, nedávat dotace na obnovitelné zdroje, které zvyšují cenu elektřiny,“ poznamenala politička ODS.

Je absurdní tvrdit, že každý kdo chce, práci si najde

Marksová oponovala tím, že je pozoruhodné, že za vlád, v nichž byla ODS. „Nikdo vám v podpoře podnikání nebránil,“ poznamenala ironicky. Za důležitou považuje existenci  silného veřejného sektoru, který lidem v nouzi pomůže. „Máme rekordní počet nezaměstnaných. I ti lidé, kteří chtějí pracovat, nemohou. Je absurdní tvrdit, že kdo chce, práci si najde,“ konstatovala ministryně. Podle ní se vyplatí některá pracovní místa, zejména v nejvíce ohrožených regionech, dotovat. „Tím, že uměle umožníme řadě lidí pracovat, udržujeme také jejich pracovní návyky, sociální smír. U dlouhodobě nezaměstnaných je důležité, že jejich děti vidí, že jejich rodiče chodí do práce.“

Moderátor Václav Moravec se často snažil dostat z ministryně konkrétní čísla, ta to většinou odmítala s tím, že ještě nemá kompletní podklady. Prozradila ale, že EU připravuje program Záruka pro mladé, který všem mladým lidem do 25 let umožní buď do čtyřech měsíců sehnat práci nebo pokračovat ve studiu. V nejvíce postižených krajích, Ústeckém a Moravskoslezském, má díky státní podpoře vzniknout šest stovek nových pracovních míst. Do Ústeckého kraje kvůli tomu poputuje 100 milionů korun, do Moravskoslezského to bude suma dvojnásobná.

Celkem je na aktivní politiku zaměstnanosti v rozpočtu na letošní rok připraveno 7,5 miliardy korun. Z toho například na veřejně prospěšné práce půjde 1,7 miliardy korun.

Úřady práce budou letos přibírat nové lidi. Kolik, to se ještě neví

V další části pořadu se mluvilo o problematice fungování úřadů práce. Že jejich fungování je špatné, přiznala i Kohoutová. „Protože to, co udělalo Drábkovo vedení ministerstva s úřady práce je takový problém, z něhož se budeme vzpamatovávat ještě řadu let.“

Podle Marksové chybí úřadům práce lidé na terénní sociální práci. Podle propočtů by jich úřady práce potřebovaly asi 1200. Zda skutečně takový počet nových pracovníků budou moci úřady přijmout ale není jisté. Ministryně nicméně ujistila, že přinejmenším část těchto lidí se ještě letos podaří přijmout.

Ministerstvo práce a sociálních věcí bude rovněž podporovat vznik sociálních podniků, jejich účelem není zisk, ale zaměstnat různé skupiny znevýhodněných osob. Jakou podobu toto zvýhodňování bude mít ale ministryně neupřesnila.

Minimální mzda se možná zvýší na 9000 Kč, ale hranice chudoby je 9600 Kč

Pro OVM zpracovala agentura TNS Aisa průzkum, z nějž vyplývá, že 82% občanů ČR by bylo pro zvýšení minimální mzdy. Kohoutová ale argumentovala tím, že po zvýšení minimální mzdy klesne počet pracovních míst. Nedokázala ovšem své tvrzení doložit žádnými statistickými čísly.

Nicméně trvala na tom, že bychom neměli klást překážky pro zaměstnávání lidí. A stanovení minimální mzdy považuje za jednu z takových překážek. Dokonce by podle ní u nás neměla být žádná minimální mzda. Jako příklad uvedla Švédsko, které ji stanovenou nemá.

Marksová ale argumentovala tím, že podle mezinárodních analýz, které se zabývaly nejhůře placenými zaměstnáními v USA, nic neukazovalo na to, že stanovení minimální mzdy zvyšuje nezaměstnanost. Ministryně též argumentovala pro to, že se nyní na tripartitě bude projednávat zvýšení hranice minimální mzdy ze současných 8500 Kč na 9000 Kč i tím, že hranice chudoby v současnosti činí 9600 Kč.

reklama

autor: vam

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

12:40 Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

O cestě premiéra Fialy do USA informovaly mezi českými médii i Novinky.cz včetně upozornění na sociá…