Fotogalerie: - U sochy Koněva
V Praze 6 stojí dlouhá léta pomník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Jde o jednu z klíčových osobností druhé světové války. Maršál Koněv měl nemalý podíl na osvobození značné části Evropy od nacistů. Jenže svůj podíl měl i na dalších událostech 20. století, např. na potlačování maďarského povstání v roce 1956, dohlížel na výstavbu Berlínské zdi a věděl o plánech na invazi do Československa v roce 1968.
Na fakt, že Koněv nemá na kontě jen nesporné zásluhy na porážce nacistů, ale také se podílel na sporných událostech po druhé světové válce, chtějí upozornit radní Prahy 6 v čele se starostou z TOP 09 Ondřejem Kolářem. Na maršálův pomník chce radnice umístit vysvětlující tabulku, která by měla upozornit i na stinné stránky maršálových rozhodnutí po druhé světové válce.
Proti tomu se však zvedla vlna odporu – komunisté Josef Skála, europoslanec Jaromír Kohlíček, sociální demokrat Jaroslav Foldyna, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička a další lidé vyrazili dnes odpoledne k maršálovu pomníku na protestní akci. Shodli se na tom, že se jim nelíbí snahy o relativizaci a přepisování dějin. Nechyběla ani občanská aktivistka, která propaguje Rusko, Jelena Vičanová nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz). Dostavila se také bývalá komunistická poslankyně Marta Semelová. Na akci dorazili také dva čestní hosté, vnučky maršála Koněva Jelena a Anna.
„Nesouhlasíme s jakoukoli úpravou dějin druhé světové války. S vymazáváním a opravou jmen kohokoli. Lidský život je mnohovrstevný. Nikdo z nás není bílý či černý. V životě se pořád učíme, jsme stavěni do různých životních situací. Stejně tak byli i velikáni našich národních dějin. Je na historicích, aby psali diplomové práce a debatovali, ale snižovat zásluhy maršála Koněva za boje v druhé světové válce jakousi tabulkou je pro nás nepřijatelné... Nebo se stane novým zvykem v politickém zájmu toho či onoho, že budeme dávat vysvětlující tabulky k pomníkům Jana Masaryka, Winstona Churchilla, Ludvíka Svobody nebo Alexandra Dubčeka, i oni žili svůj mnohovrstevný život,“ konstatoval Vodička.
V podobném duchu se vyjádřil také poslanec Jaroslav Foldyna. Demonstrantům prozradil, že jeho maminka i tatínek prošli nacistickými lágry, osvobodila je Rudá armáda a on je za to vděčný. Zdá se mu nemístné na sochu osvoboditele přidávat nějakou vysvětlující tabulku. „To je důvod, proč se stavím proti relativizaci pravdy. Moderně se objektivizují věci, pak se to relativizuje, a tak se upravuje historie. To je nepřijatelné,“ uvedl Foldyna.
Obdobná slova zazněla také z úst místopředsedy KSČM pro ideologickou práci Josefa Skály, kterému se zdá nevkusné tvrdit, že se Praha osvobodila sama. Nacističtí vojáci by nikdy tak ochotně nevyklidili pozice, kdyby nevěděli, že se k Praze blíží Sověti. „Jsem proti jakémukoliv přepisování dějin a proti relativizaci historických událostí a pravdy,“ uvedl Skála.
Na akci také zaznělo, že po Praze najdeme desítky pomníků lidí, kteří mají na svědomí statisíce lidských životů, ale vysvětlující tabulky u jejich soch scházejí.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Účastníci demonstrace si po projevech řečníků vyslechli českou, izraelskou a ruskou hymnu. Na akci nechyběli ani židé, kteří si váží faktu, že Rudá armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim, čímž zachránila život přibližně 7 500 vězňů. Dostavil se i zástupce Nadačního fondu Památníku Šoa a Oskara Schindlera.
Účastníci akce položili věnce k soše maršála Koněva. Slavnostním momentům přihlížely maršálovy vnučky Anna a Jelena. Anna Koněva navíc obdržela od Českého svazu bojovníků za svobodu kříž Za zásluhy.
Tábor zastánců sochy maršála Koněva čítal asi 150 lidí, přičemž se dostavili také někteří pamětníci.
U sochy však nechyběli ani kritici maršála Koněva, i když jich bylo podstatně méně, přibližně tři desítky. Vedl je Tomáš Kozel, bratr proukrajinského aktivisty Martina Uhlíře. Kritici Koněvova pomníku si s sebou přinesli vlajku EU a několik transparentů. „Třešně nebo šeřík, mí soudruzi drazí, nic nemění na faktu, že KSČ jsou vrazi,“ stálo na jednom z transparentů. „Rudá armáda přišla a od 11. května 1945 začala odsud odvlékat lidi do gulagů. Nová totalita začala,“ hlásal další.
Odpůrci pomníku Maršála Koněva na účastníky v opačném táboře také pokřikovali. Vzduchem se nesly ostré výkřiky „Fuj!“ a „Hanba“. Na pamětnících, ale i na politicích bylo znát, že toto pokřikování nesou nelibě. V jednu chvíli atmosféra poměrně zhoustla a začalo být dusno.
K žádným střetům mezi oběma tábory nakonec nedošlo a před pátou hodinou se všichni začali rozcházet do svých domovů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vít Hassan
