„Cílem výsadkové operace bylo ovládnutí letiště padákovým výsadkem, a to ve dvou vlnách, jeho udržení před protiútokem nepřítele, ovládnutí předmostí přes řeku Ploučnice a následná operace na uvolnění bunkrů linie lehkého opevnění,“ sdělila ParlamentnímListům.cz mluvčí Velitelství pozemních sil Armády České republiky Miroslava Štenclová. „Některé z činností, především spojení se spojeneckou jednotkou, zde bylo procvičováno poprvé v rámci výsadkového vojska Armády České republiky,“ zdůraznila mluvčí. Výsadky byly prováděny v ranních a podvečerních hodinách z letounů L-410 Turbolet, C-295M CASA a amerického C-17 Globemaster. Část cvičení 43. výsadkového praporu z Chrudimi zhlédl osobně i náčelník generálního štábu Josef Bečvář, který do Hradčan přiletěl štábním vrtulníkem ze Kbel.
.JPG)
Foto: Petr Blahuš
Poprvé na české půdě
Zatímco v úterý seskakovali čeští „paras“, ve středu ráno nejprve přistály v rámci pozemního vysazení české transportní letouny CASA s příslušníky 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce. Jen pár minut po poledni se pak na nebo objevila silueta obřího čtyřmotorového stroje C-17 Globemaster přilétávajícího ze základny v bavorském Grafenwöhru. Před zraky místních obyvatel, hasičů a policistů se z něho ve třech „rundách“ vysadilo přes 100 amerických výsadkářů z 1. roty 91. jízdního pluku z Vietnamu a Afghánistánu proslavené 173. samostatné výsadkové brigády a čety 43. výsadkového praporu 4. brigády rychlého nasazení. Média ale na rozdíl od předchozího dne, kdy část novinářů přiletěla do Hradčan spolu s armádními špičkami, zastupovaly už jenom ParlamentníListy.cz, které v lesích kolem dopadové plochy strávily v blízkosti cvičících vojáků celou noc.
Foto: Petr Blahuš
Zjistit pocity amerických vojáků ale i tak nebylo nic jednoduché. Okamžitě po přistání parašutisté vybalili ze zásobníků zbraně a pospíchali na shromaždiště, odkud pak pokračovali pomoci svým českým kolegům dobýt a rozšířit předmostí přes řeku Ploučnici před útokem na linii pevnůstek mezi řekou a železniční tratí do Liberce. „Jsem v České republice poprvé a jen pár minut. Zatím se mi tady líbí,“ svěřil se redakci ParlamentníchListů.cz urostlý kulometčík s nášivkou okřídleného meče na rameni. „Doufám, že bude po cvičení a před návratem na naši základnu v Německu i čas ochutnat vaše známé pivo,“ dodal ještě před tím, než zmizel v houští.
Foto: Petr Blahuš
Zatímco si vojáci podmínky na opuštěném letišti v Hradčanech pochvalovali, místní z jejich možného návratu ale příliš nadšeni nebyli. „Pokud se sem vojáci vrátí, okamžitě tady v okolí klesnou ceny našich pozemků a nemovitostí,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Daniel Hála z blízké Mimoně. Hála, původem z Prahy, se přitom do Máchova kraje před několika lety odstěhoval z Prahy kvůli zdejšímu klidu a čisté přírodě. „To všechno půjde do kytek,“ dodal. Omezení spojených s návratem armády se obávali i další obyvatelé Hradčan a Mimoně.
Foto: Petr Blahuš
Místo, kudy šly dějiny
Letiště v Hradčanech má za sebou pohnutou historii. Začali ho ještě jako travnaté budovat hned na jaře 1939 sudetští Němci. Na jaře 1945 bylo dvakrát bombardované Američany, a v jeho blízkosti přistál i československo- sovětský partyzánský oddíl. V květnu 1945 odtud startovaly německé Ju-87 Stuka a další bombardéry k barbarským náletům na Prahu. Po válce se letiště a jeho okolí stalo kolébkou nového československého výsadkového vojska. V noci na 21. srpna 1968 bylo letiště obsazené sovětskou armádou, v jejímž držení zůstalo až do roku 1991. Během let okupace bylo značně rozšířené, protože se s ním počítalo jako se záložním letištěm pro přistání ruského raketoplánu Buran. Proto byla jeho ranvej prodloužena skoro na tři kilometry a je tak dodnes jednou z nejdelších u nás. Rusové jeho opevnění vylepšovali podle nejnovějších bojových zkušeností z obrany svých letišť v Afghánistánu. Po odchodu sovětské armády se sem ještě na několik let vrátila armáda československá, ale po rozpadu společného státu Čechů a Slováků bylo letiště znovu a tentokrát definitivně opuštěno. Od té doby slouží jen pro výcvik neonacistických bojových skupin z Německa a Holandska, kterým padla za oběť mimo jiné řídící věž, filmařům (natáčel se zde mimo jiné film Tmavomodrý svět oscarového režiséra Jana Svěráka) a příznivcům technohudby a motoristickým nelegálním tunning párty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
