"Boj se prý vede o základní hodnoty, demokracii, o budoucnost. Je to tak ale skutečně? Nejsme prezidentem zbytečně posedlí? Nezabývají se média, a díky nim i ta viditelnější část kulturní elity, spíš sama sebou než tím, co rozděluje společnost? A neztrácíme schopnost rozlišovat?" přemítá filozof Martin Komárek ve svém článku pro internetový server Literárních novin Literarky.cz.
K sepsání úvahy Komárka přivedla hra na Nové scéně Národního divadla Miloš Ubu, jejíž hlavní postavou je Miloš Zeman, který je zpodobněn jako primitivní alkoholik, jemuž je lhostejné vše kromě jeho moci. Většina diváků podle historika vypadala jako "karloidi" - příznivci Schwarzenberga.
Komárkův názor je jasný. "Neužíváme si demokracie. Nejsme rádi, že žijeme v zemi, kde je možné zneuctít prezidenta a symboly státnosti přímo v centru hlavního města na půdě Národního divadla. Nedokážeme totiž abstrahovat od postavy konkrétního prezidenta: Buď bojujeme za něj, nebo proti němu. Nejdeme se bavit, případně se rozhořčit nad úrovní hry do divadla, vyrážíme do dalšího střetu na kulturní frontu," píše ve svém článku.
Celý článek Michala Komárka ZDE.
A přináší další příklad neutichajícího boje proti hlavě státu. Tím je dílo umělce Davida Černého, plastika vztyčeného prostředníčku, který mířil k Pražskému hradu. "Je to normální fakáč těm zmrdům komunistickejm zasranejm na Hradě," okomentoval své dílo sám umělec.
Zeman jako měřítko všeho
"Myslím, že rozdělování Zemanem pěkně ilustruje domácí kulturně frontovní dialektiku, kterou spouští někdy docela nevkusný ostrakizační antizemanovský feeling, jenž ale současně sjednocuje jinak pestrý a hodnotově nejednotný mediální a celebritní chorus. Skoro tak, jako sjednocovala stoupence světlých zítřků předúnorová petice na podporu KSČ Buduj vlast, posílíš mír," charakterizoval situaci sociolog a mediální odborník Jaromír Volek pro Literarky.cz.
Boj se podle Komárka přenáší i do médií a v České televizi přerostl v krizi, v rámci níž se redaktoři hádají s vedením i mezi sebou na téma, zda zpravodajství podlézá politikům a především Zemanovi. "Uniknout z pasti, která veřejnou diskusi směřuje k osobě Miloše Zemana, není vůbec jednoduché," píše historik a filozof.
"Zeman' jakoby se stal jednotkou poznání – jeho prostřednictvím poznáváme vážnost či povrchnost problémů a témat, přikládáme ho ke skutečnosti jako metr či kilogram, bez něj jsme dezorientovaní a tápeme v mlžných odhadech. Kdo se revolučně rozhodne obejít se bez něj, nemá šanci své teze podepřít exaktním měřením," píše Komárek. "Myslím, že spíš než nového prezidenta potřebujeme nové paradigma," uzavírá svůj text historik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
