Jiří Svoboda právě natáčí film Vysoká hra. „Je to hra o zakázku za 50 miliard a souboj různých vedoucích představitelů,“ popsal. Během tohoto souboje o přidělení armádní zakázky dojde na spolupráci s novináři, policií i zahraničím.
Svoboda se, jako ve svých filmech vždy, snaží mít vše podložené reálnými dokumenty a svědectvími. „Mě třeba překvapilo, že jeden šéf oddělení vyšetřování kriminality chodí do hospody pořád k jednomu stolku a tam člověku, kterého se týká živý spis, všechno řekne. A ten ho úkoluje. A jde to až nahoru, k náměstkovi policejního prezidenta,“ popisoval, co se při sběru materiálů například dozvěděl.
Svoboda nechtěl jmenovat konkrétní kauzy, které se staly předobrazem filmu, ale divák je prý pozná. Jedna z těchto kauz prý Svobodu i se všemi jeho vědomostmi a zkušenostmi (filmů s tématikou polistopadové kriminality natočil již několik) skutečně ohromila. Figurovali v ní vysoce postavení policisté celostátních útvarů. Ti si o své práci pravidelně chodili povídat do kavárny a vždy k jednomu stolku. Jistí podnikatelé k němu zavedli odposlech a pak měli kilometry pásků a věděli úplně o všem.
„Víte, že na civilní rozvědce, na ÚSZI, hledají asi čtyři Agáty. To jsou zařízení na odposlechy, a nemůžou je najít. Teď říkají, že je dali jako dárek do Egypta, ale nemají na to žádný papír. Ty Agáty jsou naprosto dokonalá odposlouchávací zařízení,“ připomněl Svoboda, co se také v bezpečnostních složkách děje. Ve filmu prý bude ukázáno, jak to kolem takto pořízených kompromitujících nahrávek funguje.
Film je ve fázi dokončování, k vidění by měl být na jaře.
Moderátora zajímalo, zda by Svoboda chtěl točit film o kauze Čapí hnízdo. Svoboda si myslí, že by se o něm dal natočit jen propagační turistický snímek, který by představil atraktivní a velkorysé odpočinkové centrum. Nějaký dramatický dotační příběh, který kreslí opozice, se podle něj stále jasněji ukazuje jako velmi přehnaná fikce. „Všichni pořád čekali, co zjistí ten OLAF, jak se s těmi dotacemi hrozně zacházelo. A OLAF řekl, že unijní peníze vůbec nebyly použity, takže je to naše vnitřní záležitost,“ shrnul celý příběh.
„Babiš je terčem útoků všech, kteří kradli předtím. A kradli stamiliony, dokonce stamiliardy. A nikdo je nikdy nepostihl. Začal bych „krvavými oleji“, pokračoval tím, jak zmizelo 120 miliard v OKD, kolem 100 miliard se pohybuje Mostecká uhelná. Moderátor přidal, že jemu se nejvíc líbí kauza elektronických zdravotních knížek IZIP. „Tam ty peníze úplně normálně ukradli a nezbyla po nich ani propiska,“ vzpomínal.
„A to je ten rozdíl od Čapího hnízda. To tam zůstalo, tu dotaci vrátili, a když tam jdete, tak tam vidíte zvířata, můžete se tam ubytovat, a skutečně to existuje. Pan Bakala to ukradl a není tady z toho nic. Ani ty byty, které ukradl s tím. A ukradl je za spolupráce s pozdějším premiérem,“ pálil Svoboda.
Moderátor se pak zamyslel, proč se tedy kvůli těmto kauzám nezaplnila Letenská pláň, ale proti Babišovi ano. „Potřebujete nějaké iniciátory, potřebujete to nějak spustit,“ vysvětloval Svoboda, proč se zrovna proti Babišovi spustily takové protesty.
Přidalo se k tomu podle něj to, že lidé začínají být bezradní. „Každé volby hledají někoho nového, vždy si od něj slibují, že on už udělá pořádek, a pak se zjistí, že jsou to stejní lotři. ODS, ČSSD, vždycky udělají vládu a zase něco ukradnou,“ myslí si.
Babiš je podle něj zklamal hlavně tím, že nevyšetřil věci z minulosti, i když to kolikrát bylo kvůli promlčení složité. „A navíc je samozřejmě pod tlakem lidí, jako je Kalousek, kteří by přitom měli vzít koště a zamést si před vlastním prahem,“ myslí si.
Ale tím, že Babiš nepředvedl žádné vypořádání s polistopadovým režimem, podle něj řadu voličů zklamal. A ti už toho začínají mít opravdu dost. „Tak zvolí Piráty, a ti vám začnou obsazovat neobsazené byty a vrátíme se k padesátým letům“, obává se. Ale že Piráti budou se svým přitažlivým předsedou Bartošem raketou příštích voleb, tím si je jistý.
Moderátora překvapilo, že Ivan Bartoš je sexuální idol. „Je, ženský to o něm říkají, že je nádhernej a chtěly by s ním něco mít,“ ujišťoval Svoboda.
Moderátora zajímalo, zda tou „žábou na prameni“ jsou jen ODS a ČSSD, nebo třeba i komunisté. Ty Svoboda do roku 1993 vedl, ale poté se se stranou rozešel. On prý prosazoval vizi radikálně levicové strany, starající se o chudé a potřebné. „A to teď rozhodně není,“ dodává. Připomněl, že zejména na komunální a krajské úrovni mají komunisté řadu skandálů, v čele s tunelováním dotací v ROP Severozápad.
Hlavními rozkrádači jsou podle něj ale dvě hlavní strany polistopadového vývoje: ODS a ČSSD. „To rozkrádání začalo už od devadesátých let, kdy také tekla krev. Bývalí veksláci, kteří za sebou nechávali mrtvoly, začali chodit na recepce a kamarádit se s politiky a tím to začalo,“ vzpomínal. Lidé jsou podle něj nenažraní. Připomněl třeba bývalého senátora Alexandra Nováka, který si řekl o úplatek ve výši 40 milionů.
„Teď pan Fiala říká, že už nejsou ta ODS, která kradla,“ všiml si Svoboda. Ale je to podle něj stejné, jako když Vojtěch Filip tvrdí, že KSČM není KSČ.
Když už nakousl téma KSČM a Ruska, zajímalo moderátora, zda někdy můžeme zase vidět v Praze Putinova vojska, jak straší opozice. „Vždyť oni na to nemají,“ mávl rukou Svoboda. Připomněl, že v absolutních číslech dnes vydávají USA na obranu desetkrát více než Rusko.
Rusové jsou podle něj skutečně jiní než západní národy; a jeden z jejich nejpodstatnějších znaků je to, že jsou ochotni svou zemi hájit. Překvapením pro něj je, jak moc začínají Rusové znovu obdivovat Stalina. To po zkušenostech, jaké ruský národ s tímto vládcem měl, skutečně nečekal.
Pokud jde o vztah k Číně, tak Svoboda si myslí, že na to, kolik politické energie prezident Zeman spolupráci s touto zemí věnoval, to zatím příliš úspěšné není. Doplácíme prý na to, že jsme příliš malá země, která je pro Peking pod rozlišovací schopnost.
Odmítl ale, že by nás prezident Zeman „táhnul na Východ“. „On tam jezdí, přijmou ho tam se všemi poctami, setká se tam s Putinem, a to je všechno,“ myslí si.
Pak ještě odmítl útoky demonstrantů na premiéra Andreje Babiše. „Víme, že pouliční demokracie třeba v Německu také chtěla některé lidi věšet, jiné zavírat a jiné dávat do koncentráků,“ varoval s tím, že pak se to opravdu začalo realizovat.
Rozhodnout by podle něj měly vyšetřující orgány, které k tomu mají pravomoc. A jejich rozhodnutí by mělo být akceptováno. „Pokud přestaneme věřit justici, tak nejsme právní stát. Demokracií už být přestáváme, protože už neuznáváme většinu a vítěze voleb,“ dodal.
Premiér podle něj nebude v očích svých odpůrců očištěn nikdy, ať se jakýkoliv orgán vyjádří jakkoliv. „Protože ti, kteří chtějí znovu tu moc a kteří se po ní sápou, si zase najdou něco jiného. Vždyť vidíte, z nich to leze jako tasemnice. Oni ho nenávidí, protože je silný a má většinu ve Sněmovně,“ vysvětluje.
Pak připomněl, že všechny věci, které se Babišovi vyčítají, ať je to Čapí hnízdo, nebo již pozapomenutá kauza korunových dluhopisů, vznikly v době vlád pravice na základě jejích rozhodnutí. Takže pokud Miroslav Kalousek chce kritizovat korunové dluhopisy, měl by se především omluvit za to, že je sám zavedl.
Psali jsme:
autor: jav
