„Spousta lidí si představuje, že svoboda znamená dělat si, co chci. Tak to ale není,“ poznamenal hned na úvod Sokol. Podle jeho názoru se svoboda neobejde bez dodržování pravidel a řádu. Malý k tomu dodal, že dnes cítí určitou skepsi a teskní po minulých dobách, ale kdyby se tyto doby vrátily, tak by lidé znovu prozřeli. Hosté v pořadu čelili také myšlence, že Česko podléhá diktátu Bruselu. „Ti lidé nevědí, co je to diktovat. My jsme dobrovolnými členy EU a máme z toho neuvěřitelné množství výhod,“ poznamenal Sokol. EU prosadí jen to, na čem se dohodnou politici, a tedy i čeští politici.
Malý pak ve studiu ostře odmítl myšlenku, že sametová revoluce byla dohodnuta se „starými strukturami“. „Jednotliví StBáci se skutečně snažili s někým sejít. Já jsem takové nabídky dostal dvě a odmítl jsem je, protože jsem si myslel, že to je nějaký podraz,“ popsal tehdejší stav filozof Sokol. „Těsně po listopadu jsme měli velký strach, že ty milice zakročí, a jen z rozhodnutí dvou, tří prozíravých lidí se tak nestalo,“ pokračoval Sokol. Historka o domluveném předání moci je podle něj toliko houževnatá báchorka.
Malý poznamenal, že tehdejší ministr obrany Milán Václavík chtěl k potlačení protestů povolat armádu, což mimo jiné svědčilo o tom, že ani komunistické vedení nebylo ve svých postojích jednotné. Komunisté se ale lekli, když se k protestům masově přidali i dělníci.
Demokracie není samozřejmostí
Sokol následně vysvětloval, že demokracie není v Česku vyprázdněný pojem, jak si lidé často myslí. Mohou si zvolit vládu a ta pak dbá o chod státu. Vláda je skutečně odrazem toho, co si lidé zvolí. Demokratické zřízení není dokonalé, ale je rozhodně lepší než život v nesvobodných státech. Ani ta často zmiňovaná nezaměstnanost či bída není tak zlá jako v jiných částech světa.
Izolace společenských skupin
I naše demokracie ale čelí řadě rizik. Lidé se často uzavírají do určitých skupinek, které se spolu následně nestýkají. Fenomén izolace je podle biskupa Malého jednoznačně problém. Podobným problémem je ale představa, že politika je špinavá. Malý zdůraznil, že v tomto nemá rád generalizaci. I přes tyto problémy ale před sebou nemáme špatnou budoucnost. „Já rozčarován nejsem, mám radost z toho, že se mohu svobodně pohybovat a nechodí za mnou žádní tajní,“ podotkl Malý. Někteří politici ale v časech revoluce říkali, že se do několika let vyrovnáme Německu. A to byla chyba. Společnosti se mělo říct, že nás čeká tvrdá práce.
Zklamán z polistopadového vývoje nebyl ani Sokol, byť uznává, že polistopadoví politici udělali řadu chyb. Velká chyba se udělala třeba při zanedbání péče o psychicky nemocné spoluobčany. Připomněl, že až 40 % bezdomovců jsou lidé, kteří mají nějaké psychické problémy. A dneska se o ně starají především dobrovolníci. Stát by to v tomto měl napravit. Neměli bychom také zapomínat na skutečnost, že se politických funkcí ujímali lidé, kteří s tím neměli žádné zkušenosti.
Pohled na Havla, Klause a Zemana
Oba hosté hodnotili také počínání Václava Klause po revoluci. Malý poznamenal, že na jeho krocích byla patrná žárlivost na určitou proslulost Václava Havla a tato žárlivost se pak projevila i v celé společnosti.
A co Václav Havel? „Po mém soudu lze Václavu Havlovi vyčítat velmi málo,“ poznamenal Sokol. Ocenil ale i některé kroky Václava Klause a Miloše Zemana. Oba jmenovaní odvedli velký kus v budování stranického systému. Sokol uznává, že se bez nich v demokracii neobejdeme, ačkoli k nim sám nechová příliš velkou důvěru. To, že se vůbec nějaké strany udělaly, bylo strašně důležité,“ zdůraznil Sokol. Politické strany se ale následně začaly dohadovat, jednak uvnitř a jednak navenek. Dnešní nová hnutí profitují podle Sokola z toho, že se nehádají.
Biskup Malý ale Václavu Klausovi vytkl, že stranu stvořil i s lidmi, kteří jen včas odhodili komunistické legitimace a vstoupili do ODS bez toho, aby vůbec jen tušili, co je to konzervativní politika.
StBáci už nejsou tolik nebezpeční
Filozof Sokol se vyjadřoval i k lustračnímu zákonu. Ještě dnes často zmiňovaná spolupráce s StB už není tím nejpalčivějším problémem. Dnes bychom se podle jeho názoru měli mít na pozoru především před ruskými tajnými službami. Podle malého to ale jistou roli pořád hraje. Pokud někdo z StB spolupracoval ze strachu např. o rodinu, lze to pochopit, ale pokud někdo svou spolupráci s StB bagatelizuje, tak je to problém a oslabuje to hodnoty.
Pravda a láska
V závěru pořadu oba hosté odpovídali na dotaz, zda pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. „Pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí, ale pořád je to ideál, ke kterému bychom měli směřovat, poznamenal Malý. A Sokol přidal svůj pohled. „Pravda a láska nemůže definitivně zvítězit. Ale před lží a nenávistí si musíme dávat pozor každý den a každý z nás.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
