„Ten zmetek přiznává, že pro nás je druhořadé zboží, a změní se to jen, přijmeme-li euro,“ nechal se slyšet Foldyna a připojil ke svému textu část zpravodajství o Junckerově projevu.
„Když to dobře dopadne, tak budeme mít možná dokonce čokolády se stejným množstvím kakaa jako Němci. To rozhodně za setrvání v EU stojí,“ zmínil bloger Petr Paulczynski.
A recesistický účet Dojnice poznamenal: „Čtu toho Junckera, konečně mám z evropské budoucnosti dobrý pocit. Řekl to jasně – Češi musí mít v čokoládě tolik kakaa jako každý jiný.“
Již dříve na Junckera zareagoval europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Shrnutí dnešního Junckerova projevu v EP do jedné věty: Češi, budete mít v čokoládě více kakaa. Tak děkujem, Jeane-Claude. Na to jsme dlouho čekali,“ poznamenal Zahradil k Junckerovým slovům.
Šéf Evropské komise Juncker dnes ve svých slovech mimo jiné navrhl nástroj, který by technicky a finančně pomáhal zemím EU s přijetím eura. To by podle něj mělo být jedinou měnou Evropské unie. Zároveň však také řekl, že Češi musí mít v čokoládě stejně kakaa jako každý jiný v EU. Praxe dvojí kvality potravin není podle něj v Unii přípustná.
Mimo jiné Juncker uvedl, že Evropská komise tento měsíc přijde s návrhy, jak zesílit vracení těch, kdo nemají v Evropské unii právo na azyl. Podle šéfa Evropské komise je také potřeba nový dohledový orgán nad podmínkami na pracovním trhu. V Evropské unii podle jeho slov nesmí být pracovníci druhé třídy.
Rumunsko a Bulharsko by se měly také podle jeho slov stát novými členy schengenského systému, v rámci kterého je možný volný pohyb osob.
Juncker totiž v té souvislosti hovořil o potřebě společně čelit migrační krizi. Společná migrační politika podle něj vyžaduje, aby členské státy EU tvořily společnou zónu pohybu osob. A hlavní překážkou, která tomu brání, je podle něj v současnosti to, že dvě členské země, které se navíc vzhledem ke své poloze mohou stát cílem migrační vlny z Turecka, nejsou členy schengenského systému. Proto Juncker vyzval, aby se tyto dvě země urychleně členy schengenského prostoru staly.
Bulharsko a Rumunsko zažívají v poslední době v EU úspěšné časy. Vrcholní politici si je předcházejí ve víře, že se jim s jejich pomocí podaří oslabit vliv Visegrádské skupiny, která je právě v migrační politice nejvýraznějším oponentem bruselského hlavního proudu. S představiteli Bulharska a Rumunska tak nedávno jednal francouzský prezident Macron a nyní jejich snahu vstoupit do schengenského prostoru jednoznačně podpořil i předseda Evropské komise Juncker.
Ing. Jan Zahradil
autor: vef