Rozhovor s reportérem z kosovské televize RTK Uranem Krasniqim přinesl server iDnes.cz. Fotbal v zemi je podle něj únikem od starostí. „Kdykoli Kosovo vyhraje, zapomeneme na chvíli na problémy. Vidíme, že se můžeme aspoň ve fotbale měřit se zbytkem Evropy,“ uvedl.
Krasniqi mimo jiné v rozhovoru přiznal, že Češi jsou jeho oblíbenci. „V roce 1996 jsem byl malý, ale i tak si budu navždycky pamatovat, jak Nedvěd, Poborský nebo Berger došli do finále Eura. Měli jste tak skvělý tým! A my máme Čechy rádi: váš bývalý prezident Václav Havel je velkým přítelem všech Albánců, v některých oblastech Albánie dřív často zněla čeština. Ale teď na tohle všechno na devadesát minut zapomeneme. Chceme vás porazit,“ uvedl.
Vzpomínal také na to, jak nejslavnější kosovský rodák Shaqiri hrající za Švýcarsko společně s Xhakou ukázali v zápase se Srbskem politické gesto – dvouhlavého orla, symbol Velké Albánie. „Oba opustili Kosovo v době, kdy se vztah se Srbskem hodně vyhrotil. Už nejsou malí kluci, kteří v devadesátých letech následovali rodiče a zajímalo je jen to, kde si mohou zahrát fotbal. Když porazili Srbsko, zemi, která je donutila odejít, muselo to pro ně být silné," dodal s tím, že na lidi v Kosovu jejich oslava samozřejmě taky udělala dojem. Psali jsme ZDE.
Albánci z Kosova a rovněž z vedlejší Makedonie, kde tvoří homogenní a velmi politicky aktivní menšinu, se netají svými ambicemi připojit se ke své domovině a vytvořit tzv. „Velkou Albánii“. V oblasti Kosova vyhlásili samostatný stát, ovšem na území, které stále považuje za své sousední Srbsko.
V letech 1998-1999 spor eskaloval do ozbrojených střetů s oběťmi i problematickými akcemi na obou stranách. Na jaře 1999 do věci rázně zasáhlo NATO, které z iniciativy tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové začalo bombardovat oblasti Srbska. Albrightová se později stala terčem kritiky pro střet zájmů, v Kosovu se totiž intenzivně angažovala obchodně.
Z Kosova se stal mezinárodní protektorát, formálně pod správou OSN, reálně ovládaný vojenskými jednotkami NATO. Pod jejich ochranou „čistil“ zemi takzvaný Kosovský ochranný sbor, který se zaměřoval na čistky mezi Nealbánci. Tyto čistky zdokumentoval film Václava Dvořáka Uloupené Kosovo.
V roce 2008 Kosovo vyhlásilo samostatnost, kterou ale Srbsko nikdy neuznalo a území stále považuje za své. Kosovo doposud uznala zhruba polovina zemí světa, ČR tak učinila za vlády Mirka Topolánka (velmi intenzivně jej prosazoval zejména ministr zahraničí Karel Schwarzenberg).
Gesto obou fotbalistů vzbudilo rozporuplné reakce. Fotbalový web Breaking the Lines na svém twitteru napsal, že hráči, kteří museli vyrůstat ve Švýcarsku kvůli srbské genocidě, si nesou ve svých srdcích triumf Albánie. V dalším tweetu server dodal, že tito „rození Albánci“ porazili zemi, která „spáchala genocidu na jejich domovině“. To vyvolalo námitky, že Srbsko rozhodně na území Albánie, ke které se hráči gestem přihlásili, žádnou genocidu nespáchalo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
