Prezident Zeman v rozhovoru pro MF Dnes mluvil o svém zdraví – říkal, že v pyžamu v Lánech se cítí skvěle – to vzbudilo v liberálním táboře veselí a notnou dávku kritiky. Byla chyba, že to Zeman řekl? Jde o signál, že je Zeman unavený a měl by jít na odpočinek?
Signálů a projevů, že je prezident Zeman unavený a nemocný, je celá řada. Stačí se podívat na jakýkoli televizní záběr nebo fotografie z různých akcí. Myslím (a platí to nejen pro politiku), že součástí kultury každého člověka by měla být schopnost přiznat si, že už to nejde, a odejít. Zeman z nějakých důvodů tuhle schopnost postrádá. Na jeho stav a z toho plynoucí chování, bohužel, doplácí celá země.
Ing. Miloš Zeman
Letošní rok byl bezpochyby rokem boje aktivistky Grety Thunbergové proti globálnímu oteplování. Její cíle do značné míry adoptovala nová Evropská komise. Máte z toho radost? Nebo vás to děsí? Budete méně spotřebovávat, méně létat, méně jíst maso, tlačit na konec uhelných elektráren? Zcela vážně, jak se s touto vlnou politické aktivity vypořádat?
Mě neděsí Greta Thunbergová, ale lidé, kteří desítky roků odmítají varování vědců, že při současném přetěžování životního prostředí můžeme dospět k ekologickému kolapsu planety. Je smutné, že si média musela počkat až na mladou úpornou studentku, než se začala existenčním tématem zabývat. K upoutání pozornosti se někdy používají roztodivné nástroje a způsoby. Greta takovým nástrojem je. Z toho se následně generují symboly a hrdinové. Greta je svým způsobem onou pověstnou poslední kapkou, po níž pohár trpělivosti přetekl. Že dochází k dramatickým změnám klimatu, je jasné. Co nebo kdo to způsobuje, o to se vedou spory. A i když si nejsme jistí, neměl by platit princip předběžné opatrnosti? Já myslím, že rozhodně ano. S tlakem EU na šetrnou produkci a šetrné produkty souhlasím. Jen se bojím, aby se vedle rozumných věcí nezačaly vymýšlet nesmysly. Současné rabování organické hmoty, která je následně pálena v bioplynových stanicích, je děs. Nemyslím tím princip, ale rozsah. A podobně je to se solárním boomem nebo větrníky. A pokud se týká konce uhelných elektráren – ty už měly skončit dávno s tím, jak byly zvládnuty jaderné technologie. A ty by měly být dále omezovány s příchodem další generace technologií na výrobu energie. My se nemáme co vypořádávat s vlnou politické aktivity. My se musíme vypořádávat s hrozbou kolapsu planety.
I do roku 2020 vstupuje Evropa „na hrbu“ s aktivním válečným konfliktem, a sice na Donbasu. Francouzský prezident Macron dává najevo, že by s Ruskem měla nastat dohoda, evropský mainstream se zastává Ukrajiny. Jaký směr zvolit? Jak moc tvrdosti vůči Putinovi? Co přehodnotit, pokud jde o sankce a politiku vůči oběma stranám od roku 2013 či 2014?
Bohužel se Rusko vrací k imperialistickému modelu chování, který byl charakteristický pro Sovětský svaz. Sami doma mají životní úroveň nic moc, populace je promořena alkoholismem, vymírá. Místo hledání řešení těchto problémů krmí svoje lidi lhaním o své minulosti, o velikosti a jedinečnosti Ruska. Pokud toho nenechají včas, může to skončit katastrofou pro celý svět. Za velikými slovy je ve skutečnosti velká tíseň a obavy z vlastní budoucnosti. Macron mě se svým postojem nepřekvapuje. Je to typický francouzský politik. Vzpomínáte si ještě, že po roce 90 vyslali signál, že se může otevřít otázka postupimských dohod? Tehdy to Američané rázně zatrhli. Podle mě jsou sankce ještě málo tvrdé a důsledné. Beztrestně okupovat cizí země musí být tabu, a pokud to tak nebude, tak budou krize raketově narůstat. Rusko je na Donbasu agresor, který tam nemá co pohledávat.
Dle zpráv BIS se máme bát Číny, která u nás verbuje agenty z akademické sféry. Letos se ukázala skrytá účast Číňanů na projektech Karlovy univerzity. Vadí vám to? Ukázalo se též, že Kellnerova PPF se snaží skrze PR agenturu ovlivňovat český veřejný prostor. Je to pro vás problém? Padly hlasy, že Čína se nás snaží oslovit stejně jako tzv. neziskové organizace financované třeba z USA.
Pokud jde o skandál Karlovy univerzity, je to nechutné a na židli rektora už měl sedět někdo jiný. Je ostudou akademiků, že se spokojili s nějakým polovičatým řešením. To bych spíš pochopil nějaké problémy v administrativě apod., ale aby nejstarší středoevropská univerzita měla problémy s etikou, to je pro mě silná káva. Kauzu Home Creditu považuji za velmi vážnou. Ostatně KAN bylo první neparlamentní politické uskupení, které vyzvalo Sněmovnu ke zřízení vyšetřovací komise. Je mně na zvracení z lidí, kteří se neštítí za peníze lhát vlastním lidem ve prospěch cizí země. Celá kauza je typickou ukázkou toho, co se děje, když společnost nehlídá pravidla podnikání a nechá ekonomiku na pospas oligarchům. Srovnávat tyhle aktivity s působením nějakých neziskovek placených z USA je směšné. Ty určitě neverbují poskoky do služeb komunistického režimu prostřednictvím PR agentur.
ANO má stále stabilní podporu, současná vládní sestava by dle průzkumů měla stále ve Sněmovně nadpoloviční většinu. Apely na „ohrožení demokracie“ a zneužívání státu Babišem stále nefungují. Jak se to může prolomit příští rok?
Kdybych to věděl, tak jsem král. V politice nikdy nevíte, co a kdy bude spouštěčem změny. Někdy změnu vyřeší příroda, někdy ekonomická krize, někdy ryze osobní problémy… Asi je to tím, že opozice zatím nenašla nějakého „zemitého“ politika, který by měl vlastní zajímavý příběh, asi i svoje šrámy a prohry. Problém české společnosti po listopadu 89 byl a je, že pro velkou část lidí je svoboda prázdným pojmem a podle toho se chovají. Kompromisní řešení ve stylu „co jsme si, to jsme si“ a pojďme radostně a optimisticky budovat světlé zítřky rukou nerozdílnou, ať jsi padouch, nebo hrdina, když jsme jedna rodina, se ukázal jako devastující. Ale jestli bych si měl tipnout, tak Babiš začne ztrácet v okamžiku, kdy se ochladí ekonomika a éra dárečků skončí. A lidé na vyšší platy zapomínají rychle.
Vláda tvrdí, že se máme stále lépe, že se díky ní zvyšují platy a země je na dobré cestě. Mohou se letos radovat z bohatých Vánoc? Nebo se spíš mají bát o budoucnost?
Obojí. Radovat se z možnosti víc si udělat radost na Vánoce, ale i se bát budoucnosti. S dovětkem, že ekonomický růst není zásluhou vlády. Díky Babišovi jsme na možnou ekonomickou krizi připraveni asi stejně tak, jako když se turista v létě vypraví na severní pól v trenýrkách a má tam být do listopadu. Na sněmu TOP 09 jsem mluvil o tom, že naše společnost prochází hlubokou krizí budoucnosti. Od Babišova angažmá nebyl vyřešen ani jeden zásadní problém: úpadek vzdělanosti, penzijní reforma, výstavba technické infrastruktury, přehledné právo, fiskální odpovědnost… Je to pořád dokola. K tomu se ještě přidává i hrozba kolapsu ekosystémů naší krajiny. PR hrátky a žvásty ještě žádnou výzvu či problém nevyřešily.
Pokud se podíváme na českou společnost, které její skupiny profitují z poměrů nastavených premiérem Andreje Babišem? A které naopak strádají?
Bezostyšně je likvidována střední třída jako celek, ničeni jsou malí a střední podnikatelé. Úplně ladem jsou ponecháni svému osudu lidé ze sociálně vyloučených lokalit, lidé v exekucích, prostě ti, kdo jsou poraženými. Profituje armáda úředníků, a zdaleka nejvíc oligarchové.
Celým rokem 2019 nás provázely demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Povedlo se spolku aktivizovat českou veřejnost, zvýšit její zájem o politické dění? A je to dobře?
Zeman rozdělil českou společnost na nesmiřitelné tábory. Zatím je Milion chvilek svolavatelem demonstrací, na kterých lidé požadují odstoupení Babiše, občas i Benešové. Možná to působí na vládu jako hrozba a brzdí ji to v dalším oklešťování svobody. Efektivně se tohle kvantifikovat nedá, protože Babišovi nikdo do hlavy nevidí, co by dělal nebýt demonstrací. Na druhou stranu, mám pocit, že v těch cílech nějak Milionáři tápou. Jinak si totiž pozvání Čižinského na pódium na Klárově vysvětlit neumím. Kdyby pozorně sledovali dění na pražské radnici, tak tohle nemohli udělat. A navíc tedy – pozvou lidi na demonstraci, jejímž leitmotivem je demise Andreje Babiše. Tam vystoupí řečník a zakladatel jakéhosi aktivistického spolku a sdělí, že nebude antibabiš.
Už toho bylo řečeno mnoho, ale co vzkázat jak Mikuláši Minářovi, tak občanům, kteří se demonstrací účastní? A co smířlivě popřát do roku 2020?
Pro mě jsou důležití občané, všichni, nejen ti, kteří chodí na demonstrace: Nevěřte falešným prorokům, nevěřte tomu, že složité problémy nejpozději včera vyřeší mávnutím kouzelného proutku kašpar, kterého drží na vodítku nějaký PRista, nebo ještě hůře nějaká zájmová skupina. Dejte si práci s tím, že se více budete zamýšlet nad tím, co vám politici říkají, jak věci rozumí, jak se orientují v současném dění a jaká řešení vám nabízejí. Neriskujte podporu politiků, o kterých nikdo nic neví, co z nich vypadne. Naše země si nemůže dovolit další ztracenou dekádu. Tu druhou v novém tisíciletí jsme ztratili. Na začátku byla světová ekonomická a následně dluhová krize, potom tzv. protikorupční revoluce, která teď končí obrovskou systémovou korupcí, o které už ví celý svět. Naše politika vede minulé války a na budoucnost už jí nezbývá ani síla, ani znalosti. Cesty k opravě naší současnosti existují. Bohužel o nich zatím nikdo nemluví ani v Parlamentu, ani na Václaváku či Letné. Současná vláda by se měla poroučet jako celek. O tom nepochybuji, ale to snad není cíl, to je nástroj, jak dát šanci lidem, za kterými budou konkrétní měřitelné výsledky vládnutí, a ne sliby a blouznění.
Hezké a radostné Vánoce a nový rok, v němž se otevře prostor pro naději a nové cíle. Naše země a vy za to stojíte.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marek Korejs
