„Bylo-li záměrem tvůrců zdiskreditovat všechny pozvané hosty, pak moderátor Pokorný zvládl svou roli dokonale. V takovém případě však tvůrci znemožnili i vedení televize, které pořad představuje coby publicistický formát.“ Kandidát na senátora za Alternativu pro Česko, mediální analytik Radim Hreha se pustil do vysílání veřejnoprávní televize a na posledním dílu pořadu Souvislosti nenechal nit suchou. Píše o tom na svých webových stránkách. Podle Hrehy nejen že hosté byli vybráni „prvoplánově“, ale také debatovali hodinu o něčem, co neexistuje, tedy o strachu z neznámého fenoménu ve společnosti. „Důsledky integrace a migrace v bývalých koloniálních zemích jsou všeobecně známé, tudíž o žádném strachu z neznámého nemůže být řeč. Strach či obavy většiny zorientovaných občanů totiž plynou právě z konkrétních důsledků integrace a vzniku paralelních společností v západních zemích EU. Uvedený fakt dokonale ignoroval moderátor Pokorný, který se snažil diváky přesvědčit o své neznalosti i absenci kritického myšlení, když kecy o strachu z neznámého rozvíjel i dále,“ píše analytik.

V českých médiích prý chybí základní předporozumění tématu

Hreha se pozastavuje také nad vystoupením právničky Kláry Kalibové, která byla jedním z hostů pořadu a prohlásila, že za vše mohou média, která podle ní podněcují rasistické nastavení společnosti, aniž by s tím uprchlíci jakkoliv souviseli. „Svoji unikátní kompetentnost doložila upřímnou hláškou o tom, že v českých médiích postrádá základní předporozumění tématu,“ popisuje analytik. Zmiňuje také sociologa Hartla, který popsal hrozné výsledky sociologických průzkumů: „Drtivá většina společnosti (80–90 %), tedy podle něj v zásadě všichni, mají strach z neznámého fenoménu!!! A iracionální strach z neznámého, netušeného, co nemá žádné pevné obrysy, je podle něj nejhorší,“ uvádí Hreha.

NA POŘAD SE PODÍVEJTE ZDE

Merkelová neuspěla, nebo uspěla ve volbách? Prouprchlická politika prý nehraje roli

Za první vrchol pořadu považuje analytik reakce na otázku Jana Pokorného ve znění: „Jak vysvětlit, že máme strach z muslimů, přitom je většina obyvatel vlastně nikdy nepotkala?“ „Právnička Kalibová ho však trumfla, když uvedla, že je to důsledek absence kritického myšlení, tedy pasivní přijímání mediálních výstupů. Záhy však pochválila zahraniční média, která kupříkladu volební neúspěch Angely Merkelové komentovala střízlivější optikou než česká média. Brilantnost svého kritického myšlení pak názorně dokumentovala odsouzením českých médií, která podle ní volební propad Angely Merkelové nesprávně připisovala její prouprchlické politice,“ píše Hreha s tím, že v té chvíli vystavila tvůrce pořadu podezření z jakéhosi unikátního satirického přístupu k publicistickému formátu, o němž vedení ČT nemá ani potuchy. Formát pořadu pak podle analytika ještě umocnil Petr Pithart, jenž s konečnou platností potvrdil, že role satirika je mu podstatně bližší než role politika: „Jeho óda na politickou odvahu německé premiérky stála za to, stejně jako jeho zoufalé charakteristiky Británie, Spojených států, Maďarska či Polska. Poté se v něm hnulo svědomí, a tak se vrátil domů do Česka a k překvapení všech konstatoval, že vlastně u nás je to nejméně špatné. A podle něj to ani horší nebude. „Musíme se o to všichni přičinit i takovýmito debatami znovu a znovu,“ roztomile konstatoval Pithart.“