Fuj, prolhaní pravdoláskaři. Jiří Dienstbier hájil před občany právo muslimů na vyznání a začalo skutečné peklo

19. 2. 2016 19:58

REPORTÁŽ Jiří Dienstbier čelí výhrůžkám fyzické likvidace. Uvedl to sám ministr na bouřlivé diskusi, která se odehrála ve čtvrtek večer na Novotného lávce v Praze. Seminář, kde vystoupil také geolog a filozof Václav Cílek, moderoval ministr průmyslu Jan Mládek. Vzhledem ke složení diskutérů zaznívaly příspěvky z obou stran. Publikum bylo ovšem naladěno převážně jedním směrem, protiimigrantsky, a dávalo to ministru Dienstbierovi několikrát najevo.

Fuj, prolhaní pravdoláskaři. Jiří Dienstbier hájil před občany právo muslimů na vyznání a začalo skutečné peklo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Panelová diskuse Uprchlíci - výzva pro EU. Moderátorem byl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek

Anketa

Uzavřít makedonskou a bulharskou hranici s Řeckem, nepouštět uprchlíky. Toť plán V4, který vadí Merkelové. Podporujete ho?

99%
1%
hlasovalo: 11175 lidí

Uprchlíci jako výzva pro EU – humanismus, multikulti, Schengen, budoucnost EU, naše země a co my s tím vším? Debatu na tato prolínající se témata pořádalo společně s Evropským hnutím v ČR družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia Fontes rerum, jehož členem je ministr průmyslu a obchodu z ČSSD Jan Mládek. Ten celou debatu moderoval a přispěl mnohými zážitky přímo z islámských zemí nebo souvisejících s migrační krizí.

Přednáškový sál v budově Českého svazu vědeckotechnických společností na pražské Novotného lávce v sousedství Karlova mostu byl zaplněn do posledního místa už před začátkem. V průběhu semináře další lidé přicházeli a za cenu, že budou muset stát, zůstali a pečlivě poslouchali. Příspěvky do diskuse kromě zmíněného ministra Dienstbiera pronesli také geolog, filozof a spisovatel Václav Cílek a arabista žijící v Dubaji Jan Čuřík.

Na úvod vystoupil moderátor a sociálnědemokratický ministr průmyslu Jan Mládek, který zmínil, že i pokud by Evropa přijímala skutečné válečné uprchlíky, kteří objektivně potřebují naši pomoc, mají nárok si s sebou postupně přivést i celé své rodiny, takže ve výsledku by jich nebylo vůbec málo. Nicméně i s některými, kteří sem přicházejí jako váleční uprchlíci, může být všechno jinak. Mládek to demonstroval na příkladu, jenž se dozvěděl během své návštěvy Arménie.

„Mluvil jsem tam s arménskými ministry a premiérem a ti mi řekli: měli jsme 45 tisíc etnických Arménů v Sýrii a poskytli jsme jim azyl nebo možnost se vrátit do vlasti svých otců. Takže se jich 45 tisíc vrátilo ze Sýrie do Arménie, jenomže když dostali arménský pas, zjistili, že na něj mohou dostat schengenské vízum a 30 tisíc z nich si pořídilo schengenské vízum, odjeli do Evropy, převážně do Německa, tam buď zahodili, nebo prodali nový arménský pas, vytáhli ten původní syrský a přihlásili se jako privilegovaní běženci. Úmysl Arménie to byl dobrý, ale dopadlo to jako vždycky,“ popsal Jan Mládek nápaditost některých migrantů.

Fotogalerie: - Uprchlíci - výzva pro EU

Panelová diskuse Uprchlíci - výzva pro EU. Moderát...
Panelová diskuse Uprchlíci - výzva pro EU. Moderát...
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek
Panelová diskuse Uprchlíci - výzva pro EU. Moderát...
Arabista a finanční analytik Jan Čuřík(vlevo)
Jan Mládek a Jiří Dienstbier

Podle Václava Cílka je masová migrace zbraň. Geolog a filozof to řekl během citace stejnojmenné knihy, kterou nedávno podle svých slov četl. „Začnu to na vás chrlit jako úsměvný příběh, ze kterého nám začnou postupně tuhnout rysy,“ začal Cílek. Dává do souvislosti migraci nejen na základě válečných konfliktů, ale i s nedostatkem vody a jídla. „Devět z deseti největších dovozců obilí, měřeno v kilogramech na hlavu, je ze severní Afriky a Blízkého východu a z devíti států v sedmi z nich došlo k nepokojům. Je tu jasná vazba na vodu,“ uvedl.

„Kelly Greenhillová napsala knihu ‚Weapons of Mass Migration‘, masová migrace jako zbraň, a získala za to mezinárodní ocenění. Zdokumentovala asi devadesát případů něčeho, čemu říká buď nucená migrace, nebo inženýrsky naplánovaná migrace. Ukazuje to, že masová migrace je zbraní chudých států, úspěšně použitá proti bohatým,“ řekl Cílek.

Arabista a ekonom Jan Čuřík se ve svém příspěvku zaměřil i na finanční a ekonomické souvislosti současného vývoje na Blízkém východě. Nastínil i některé problematické aspekty evropských ekonomik. „Chceme všichni vést silnou proexportní politiku, vyvážet do všech států třetího světa, ale zároveň stále doufat, že všechny přímé i nepřímé důsledky toho asymetrického vztahu zůstanou za horizontem a v dostatečné vzdálenosti od našich hranic? To je otázka, kterou dávám do pléna,“ zmínil Čuřík.

Jan Mládek poté zmínil, jak se do Evropy dostali před dlouhými lety první imigranti. Pomohly jim k tomu prý někdejší koloniální mocnosti, které když opouštěly své kolonie, braly s sebou místní kolaboranty i s rodinami, protože jinak by je vydaly na pospas smrti kvůli jejich úzké spolupráci s koloniální správou.

Ministr Jiří Dienstbier hned na začátek svého vystoupení zdůraznil, že se musíme chovat lidsky a navíc prý v západních zemích je naprostá většina muslimů integrovaná, příkladem jsou podle něho Německo, Francie nebo Velká Británie. „Nechci tím říct, že máme neomezeně přijímat cizince, kteří by chtěli do Evropy přijít, nepochybně neexistuje právo kohokoliv přijít a usadit se zde. Na druhé straně, chceme-li zůstat věrní našim civilizačním hodnotám, kterými se leckdo zaštiťuje, nemůžeme zcela opustit humanistický přístup a automaticky všem odmítat poskytování pomoci,“ konstatoval Dienstbier.

Netrvalo dlouho a z publika se začal ozývat silný nesouhlas. Ministr totiž pochválil Řecko, když hovořil o tom, že některé mezinárodní dohody selhávají, protože není možné všechny migranty vracet do Řecka coby první bezpečné země EU. „Dublinský mechanismus nebyl nastaven na současné poměry. Kdyby byl důsledně uplatňován, zkolabovaly by země na vnější hranici, které jsou na migrační trase. Podle toho nařízení tam, kde cizinec vstoupí do Evropské unie a překročí schengenskou hranici, ta země má povinnost s ním provést řízení v případě, že tam požádá o mezinárodní ochranu. Kterákoli země, kam by odešel dál, má právo toho člověka vrátit do země, kde překročil schengenskou hranici. V minulém roce údajně asi 850 tisíc lidí přišlo do Evropy přes Řecko. Kdyby se aplikoval Dublin, všech těchto 850 tisíc lidí by mělo zůstat v Řecku, které by s nimi provedlo azylové řízení a rozhodlo, zda mají nebo nemají nárok na azylovou ochranu. Z tohoto hlediska je naprosto logické, jak se Řecko zachovalo, tedy že otevřelo dveře směrem do Evropy. Kdyby mělo postupovat podle dublinského nařízení, zkolabuje. V sále se ozývá, že to není pravda, ale představte si, že tam je 850 tisíc lidí a nepřišla by intenzivní pomoc Evropy, tak by to řecká ekonomika nemohla vydržet!“ vysvětloval lidem Jiří Dienstbier.

Pokud prý chceme udržet schengenský prostor, musíme být solidární a nenechat břemeno pouze na jednom nebo dvou členských státech EU. „Jestli nedospějeme k dohodě na nových pravidlech, Schengen nemá šanci na přežití. Musejí fungovat férová řešení,“ dodal s tím, že celá debata k tématu migrace je zatížena celou řadou mýtů.

Anketa

Česká republika už není naše, napsal Václav Klaus. Co na to říkáte?

hlasovalo: 21058 lidí

Jak dále uvedl, i ochrana schengenské hranice na moři je problematická. „Neznamená to omezení počtu příchozích. To znamená pouze vnesení řádu a to, že se bude provádět důsledná registrace těch lidí. Konkrétní situace v Egejském moři, tam není žádné místo nikoho, jsou tam turecké a s nimi pak hned hraničící řecké pobřežní vody. Bez dohody s Tureckem ani řecké, evropské nebo jiné námořnictvo nemůže operovat v tureckých vodách. Jakmile nafukovací člun překročí hranici do řeckých pobřežních vod, už v tu chvíli mohou žádat o azyl a předpokládám, že se shodneme na tom, že je nebudeme topit a bránit jim v tom, aby se dostali na břeh,“ řekl Dienstbier a z některých částí publika se začalo ne příliš výrazně ozývat, proč bychom je topit nemohli.

Ministr pro lidská práva dále vyslovil své nepochopení nad panikou, která v české společnosti vládne z migrační krize. „Nejsou ohroženy žádné sociální jistoty, situace se naopak zlepšuje. Stejně tak se nijak nezhoršila, naopak zlepšila bezpečnostní situace v České republice. Minulý rok dokonce významně klesla kriminalita. Nejsme ani cílovou, ani tranzitní zemí, byť existují nějaká rizika. Opatrnost tady je, ale není zde v tuto chvíli přímá bezpečnostní hrozba pro české občany, není tady žádné ohrožení, a není proto žádný důvod k panice. Reakce společnosti je naprosto přemrštěná,“ uvedl Dienstbier a dodal, že je pro něho nepochopitelné, když popíráme naše ústavní principy, protože náš stát se neváže na žádnou víru a zaručuje každému svobodně vyznávat své náboženství a ve společnosti je nálada, která odpírá vyznavačům islámu jejich práva.

Na poslední větu ministra pro lidská práva reagoval jeho vládní kolega Jan Mládek konstatováním, že islám není jen náboženství. „Problém je tom, že se šíří přesvědčení, že islám je náboženství. Islám je také náboženství, jinak je to návod na všechno, na celé fungování společnosti,“ řekl Mládek a sklidil bouřlivý potlesk. „Muslimové mají problém s konceptem, že by víra mohla být svobodnou záležitostí, která by byla oddělena od věcí veřejných,“ upřesnil ještě ministr průmyslu a obchodu.

Diskuse po úvodních příspěvcích se pak místy rozproudila natolik, že nebylo ani slyšet hosty hovořit na mikrofon. Jeden z posluchačů například vyprávěl o zločinném americkém imperialismu. „Rád bych vám připomněl, pane Dienstbiere, že současný systém je založený na lžích humanitárních bombardérů a prolhaných pravdoláskařů. Jsme součástí zločinů amerického vražedného imperialismu,“ sdělil ministru pro lidská práva jeden z diskutujících.

Na to v podstatě ani Dienstbier nereagoval, protože to prý nemělo smysl. Zazněl ale další dotaz, kde bere ministr důkazy o tom, že roste napětí ve společnosti a objevují se i pohrůžky včetně fyzické likvidace. „Kde o tom beru důkazy? Stačí se podívat na moji facebookovou stránku. Tam na moji adresu těch pohrůžek fyzické likvidace najdete celou řadu. I ten bonmot s kalašnikovem moc za bonmot nepovažuji. Při tom napětí ve společnosti naznačit jakoby ve srandě, že je tady také nedemokratická cesta k odstranění premiéra, a to je kalašnikov, a bylo to na přímý dotaz, jak se zbavit premiéra. To nebyla úvaha na volné téma, ale…,“ nemohl ani Jiří Dienstbier doříct větu, sál začal bouřit a hájit prezidenta. Mnozí na ministra křičeli, že Zeman nehovořil o Sobotkovi, ale obecně, a dokonce o sobě a Dienstbier to prý jako média zmanipuloval.

„Dokonce Okamura ten kalašnikov rozvíjel minulý týden na demonstraci, a to už nebyl bonmot,“ snažil se dokončit větu ministr, načež ho jedna žena z publika přerušila slovy: „Neprobíráme Okamuru, ale vás, pane ministře.“ A Dienstbier ji zpražil slovy: „To si probírejte, co chcete,“ a začala další bouře, ministr pro lidská práva neměl šanci mluvit. Překřikování přerušil až Jan Mládek, který požádal Dienstbiera, aby předal mikrofon někomu jinému. Jeho vládní i stranický kolega přece jen dopověděl ještě větu. „Padl dotaz, jestli já nebo Ota Novotný svým vystupováním nepřispíváme k té atmosféře. Nepadlo ani, čím bychom měli přispívat, a dokonce Ota Novotný příliš veřejně nevystupuje na rozdíl ode mě,“ sdělil. Lehce ho v tom usadil opět Jan Mládek, když připomněl napadené e-maily premiéra a právě jeho poradce Novotného, které obsahovaly řadu materiálů podporujících kvóty, přijímání migrantů atd.

Publikum se jal uklidňovat i Václav Cílek. „Pojďte si uvědomit tu rozjitřenou atmosféru. Jste starší lidé, vzdělaní lidé, jste inženýři. Já jsem takhle vznětlivé inženýry ještě neviděl! Jak chcete řídit jadernou elektrárnu, to nejde,“ rozesmál všechny. „Jak velká emoce pak bude u méně vzdělaných nebo chudých lidí? Dostáváme se do něčeho… Řeknu to takto, koupil jsem si nedávno jeden román, který se jmenuje Dánská občanská válka 2018–2024 a není to žádné povzbuzující čtení. Tam je třeba popis, jak politici jeden den říkají, že je všechno v pořádku, a lidé najednou druhý den vtrhnou do paláce a politikovi useknou hlavu, která se pak kutálí někam dolů,“ uvedl Cílek s tím, že v současné době může vyprovokování různých konfliktů sloužit ku prospěchu. Otázkou jen zůstává komu.

Do debaty se zapojil i vlivný pražský podnikatel Karel Muzikář. „Pánové, jste tady samí penzisti a všichni, co jste mluvili, jste se tady předváděli, výsledek žádný. Já si myslím, že problém je jednoduchý. Migranti prostě nesmějí vstoupit na evropskou pevninu! V momentě, kdy se udělají hotspoty někde na řeckých ostrovech, už je to v pytli. O tom se bavte! A neříkejte mi tady, co se v jakém roce stalo někde v Helsinkách, nezlobte se. Mně zbývá už hodně málo času a je zbytečné, abych ho plýtval tady. Pane ministře, já se omlouvám, odcházím,“ řekl důrazně Karel Muzikář a odešel. Následovalo ještě zhruba patnáct minut podobně vášnivé diskuse. Ministr Dienstbier dokonce připustil, že do Evropy míří i islámští extremisté a možná byli zapojeni v teroristických organizacích. „Naprostá většina jsou lidé, kteří ze zoufalství museli opustit své domovy a hledají útočiště,“ sděloval Jiří Dienstbier, ale to už ho poslouchaly možná první dvě přední řady, ve zbytku sálu to vřelo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO z Berlína: Šup na pusu! Mladík v problémové čtvrti jen tak ze srandy skopl ženu ze schodů

11:52 VIDEO z Berlína: Šup na pusu! Mladík v problémové čtvrti jen tak ze srandy skopl ženu ze schodů

Internetem koluje asi půlminutové video, jehož hlavní „aktéři“ děsí veřejnost svým dalším krutým a b…