Co podle Kodyšové ukázala koronavirová krize o postavení a ekonomickém zajištění žen v České republice? „V podstatě, velmi stručně se dá shrnout, že ukázala, jaké jsou zde nerovnosti a nerovné příležitosti, a rozdíl je v tom, jak se díváme na muže a ženy. Byly to zejména ženy, kdo zůstávaly doma s dětmi, aby si muži mohli zachovat tu roli živitele, a v případě sólo matek se tady ukázala opravdu velká systémová znevýhodnění,“ postěžovala si feministka. Systémové znevýhodnění spočívalo podle Kodyšové v tom, že „sólo matky“ musely kromě výchovy dítěte, jeho výuky stihnout i zaměstnání.
„U žen, které mají partnera, u matek se dá očekávat, že se trochu zhorší to, jak je vnímají zaměstnavatelé, protože pokud vlastně nevíme, kdy pandemie skončí, kdy se objeví další vlna, kdy děti zase nepůjdou do školy, tak zaměstnavatelé budou ženy s dětmi vnímat jako rizikové. A u sólo matek se opravdu bojíme, že dojde k velkému propadu, což je opravdu smutné, když jde často o kvalifikované ženy, kde jediný důvod, proč nemohou vydělávat peníze, je to, že mají děti,“ nastínila Kodyšová své vidění světa.
„Je skvělé, že pandemie ukázala tu možnost pracovat z domova, že ta možnost tady je, že zaměstnavatelé po ní často sahají, není to ale něco, co může využít většina žen,“ myslí si aktivistka o problematice tzv. home office. Podle jejich výzkumu jsou totiž ženy překvapivě častěji zaměstnané v sektoru osobních služeb, který se z domova dělat nedá. Například restaurace.
Čísla, která by ukazovala, že krize zasáhla více ženy než muže, aktivistka prý zatím nemá. Podle jejího názoru jsou však v České republice nůžky zaměstnanosti žen a mužů rozevřeny více než jinde v Evropě. Tématem je pro aktivistku také rozdíl mezi platy mužů a žen. Například současná daňová reforma, která daně snižuje, podle Kodyšové rozšíří tuto platovou mezeru ještě více, protože mužům se víc přidá. Daňová reforma je podle ní problematická.
Moderátorka se s aktivistkou chtěla pobavit také o psychologické stránce koronakrize a jejího dopadu. „U všech lidí vlastně výzkumy ukázaly propad nějaké psychické pohody, že lidé častěji uvádějí nějaké špatné psychické pocity, nicméně ženy s dětmi mají tento vzestup pocitů mnohem větší než všechny ostatní skupiny, průzkum se neprováděl speciálně u sólo matek, ale z jiných zahraničních výzkumů vyplývá, že na ně to dopadá nejvíce. Celkově tu situaci zvládají hůř než ostatní.“ Stát by pak podle ní měl zajistit provoz různých telefonních linek, kam by se tyto ženy mohly obrátit o pomoc.
A co říká genderová aktivistka na to, že podle některých politiků by neziskové organizace zabývající se genderem neměly být podporovány z veřejných peněz. „Mně to přijde jako nepochopení toho, co ta genderová problematika představuje, řada lidí se domnívá, že jde o boj proti mužům, jde ale spíše o snahu narovnat systém, kdy jedna skupina lidí má z nějakých zavedených důvodů přístup k více příležitostem než ta druhá a prostě všechny výzkumy ukazují, že ženy mají ve všech zemích Evropy nižší příjem, než mají muži,“ domnívá se Kodyšová.
To je ale v podstatě nepravdivé tvrzení. Podle ekonoma dr. Thomase Sowella z USA není žádný rozdíl v platech mezi muži a ženami. Existuje pouze rozdíl mezi ženami, které se rozhodly mít děti a rodinu, a všemi ostatními. Podle Sowellova výzkumu ženy, které neměly děti a věnovaly se kariéře, vlastně vydělávaly při stejných zkušenostech a schopnostech více než muži. Nejde zde tedy podle něj o diskriminaci na základě pohlaví, ale jde o to, co ženy preferují, zda kariéru, nebo rodinu.
„Ženy se také častěji stávají oběťmi domácího násilí, nesou větší část rodičovství, ačkoliv dítě vlastně není jenom matky, ale matka je ta, která je více odříznutá od trhu práce, a tím pádem i od příjmových příležitostí, což ji může znevýhodňovat i v tom vztahu,“ upozorňuje dále aktivistka.
A co by se stalo, kdyby zde nebyly žádné genderové neziskové organizace? „Bylo by tady míň poradenství a služeb výhradně pro ženy, například v situacích, kdy jsou diskriminovány v zaměstnání, nebo úplně z opačné strany pro političky, které chtějí uspět, a protože jsou ženy, mají trochu komplikovanější cestu. Tyto neziskovky pomáhají měnit systém,“ uvedla. Podle Kodyšové tato změna systému bude výhodná i pro muže, protože ti se podle ní často necítí komfortně v roli živitele a údajně by chtěli také víc prostoru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
