Česká republika sice má speciální jednotky, ale záchrana občana v cizí zemi, kde se navíc rozpadly klasické státní struktury, to je operace, kterou zvládnou jen některé země, např. USA nebo Velká Británie. Musí připravit také návrat vojáků a uneseného občana do země. Česká armáda na to podle Pavla kapacitu nemá.
Pokud jde o boj s Islámským státem, nejlepší by bylo, kdyby proti němu bojovaly síly v místě, např. z okolních arabských zemí. OSN prozatím neuvažuje o vysílání jednotek proti jednotkám Islámského státu, protože máme nedávnou zkušenost s invazí do Iráku, která nepřinesla všechny očekávané výsledky.
Co představuje větší hrozbu - Rusko nebo Islámský stát?
„Hrozbu Islámského státu i Ruska je třeba brát velice vážně, i když každou jinak. Zatímco Islámský stát může vyslat teroristy do západních zemí, tak Rusko je jaderná mocnost, která se neštítí porušit mezinárodní řád, který tu dlouhodobě fungoval,“ podotkl Pavel. Jaderných zbraní se ale zatím brát nemáme, hybridních válek ano. Těmi totiž Rusko může destabilizovat řadu zemí, nejen své sousedy.
V tuto dobu se nám příliš nedaří vypořádat se s dovednou ruskou propagandou, tedy účinným zkreslováním faktů, s cílem rozložit vnitřní jednotu Aliance. NATO prý záměrně nepoužívalo některé satelitní snímky, k nimž Rusko sáhlo. Ale teď už jsme se také poučili a budeme předkládat občanům obrázek tak, aby si mohli udělat názor i naši občané. Jde o to už víc nezaostávat za Ruskem.
A lze Rusko chápat jako nepřítele? „Ta definice je složitá. Rusko je dnes protivníkem, kterému lze jen těžko věřit,“ podotkl Pavel. Měli bychom si zvyknout na to, že Rusko není partnerem Západu, s nímž bude možné řešit další problémy. Měli bychom být ostražití a opatrní. „Měli bychom si být vědomi toho, že ne každý, kdo s námi přátelsky hovoří, má přátelské úmysly,“ varoval Pavel.
Doufá, že Rusko nezkusí hybridní válku na Pobaltí, jak ji provádí už na Ukrajině. „Aliance jasně deklarovala, že se postaví za své členy na východních hranicích,“ prohlásil. NATO je připraveno použít sílu.
„Pokud protivník použije hybridní válku, tak i naše odpověď může být z této kategorie. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem, konkrétní kroky lze teď jen těžko předvídat. V NATO přitom již teď probíhají určité změny, které Alianci připravují na měnící se bezpečnostní situaci. Do jednotek, které bude možné nasadit do osmačtyřiceti hodin, přispívají i Češi 150 vojáky.
Kdyby došlo na nejhorší ....
Kdyby došlo na nejhorší, tak čeští vojáci vydrží kvůli zásobám v akci maximálně měsíc. Dnes je navíc stále těžší získat kvalitní rekruty do armády. A dívky jsou na tom mnohdy lépe než ti chlapi,“ prozradil Pavel. Veřejnost si navíc myslí, že by měli za stát bojovat a umírat už jen profesionální vojáci. „A to jsou názory velice nebezpečné, pro obranu státu velice nebezpečné,“ míní host. Tento názor převládá i navzdory tomu, že ze zákona nezmizela branná povinnost. Lidé tedy mají bránit svůj stát.
Jasně také řekl, že v tuto chvíli nebude Ukrajina přijata do NATO. Když si uvědomíme v jakém stavu je Ukrajina sama, tak zde hovoříme o procesu na několik let.
Za pár týdnů generál Pavel nastoupí do vysoké funkce v NATO, kterou bude zastávat po tři roky. A co potom, uvažuje o kandidatuře na prezidenta? „Já si této podpory velice vážím, ale lidi budu muset trochu zklamat, protože až do podzimu 2018 zůstanu v uniformě, kterou pak svléknu kvůli věku. Takže, dál se uvidí. Ale jako voják v činné službě se v tomto směru angažovat nemohu a do politiky rozhodně jít nechci,“ uzavřel své vystoupení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
