Žižek připouští, že ani hospodářská krize nejspíš nepovede k žádné světové revoluci proti kapitalismu. Polemizuje rovněž s těmi, kdo jej považují za bláznivého marxistu. „Možná jsem trochu výstřední, ale rozhodně nejsem blázen. Komunistou jsem především z nedostatku něčeho lepšího a ze zoufalství nad situací v Evropě,“ říká Žižek a poukazuje na svoji návštěvu Jižní Koreje před šesti měsíci, kde měl přednášet o krizi globálního kapitalismu. „Začal jsem mluvit o krizi a oni se začali smát a ptali se mě, o čem to prý mluvím. Ekonomikám v Číně, Jižní Koreji, Singapuru a Vietnamu se totiž daří skvěle,“ popisuje své zkušenosti slovinský levicový filozof.
Právě rozdílný stav asijské a západní ekonomiky vede Žižeka k úvahám, jestli liberální demokracie nestojí v cestě hospodářskému rozvoji, místo aby byla jeho hnacím motorem. „Svoboda? Ano, ale pro koho a pro jaký krok? Takto se s ironií sobě vlastní ptal Lenin a já sdílím jeho názor. Nejsem samozřejmě stalinista, který se posmíval občanským svobodám. Mám na mysli sexuální svobodu, svobodu pohybu, svobodu obchodu a svobodu zbohatnout. Není tento druh osobní svobody spíš pastí? Nějak podle mého ztrácíme se zřetele, v jakém typu společenského zřízení vlastně chceme žít,“ říká Žižek.
Sám sebe považuje za „eurocentrického levičáka“ a odmítá kritiku eurocentrismu ve jménu multikulturalismu, jak je prý nyní zvykem v levicových kruzích. „Evropu přitom nyní potřebujeme víc než kdy jindy. Bez ní by na světě existoval jen brutální americký neoliberalismus a naproti tomu asijský kapitalismus s jeho autoritářskými politickými strukturami. Mezi nimi potom existuje Putinovo Rusko s jeho expanzivními ambicemi. Bez Evropy by se absolutně vytratil systém rovnosti a spravedlnosti,“ míní Žižek a dodává, že bychom měli pokračovat v evropském osvícenství. „Měli bychom jít nad rámce liberální demokracie,“ je přesvědčen pokračovatel Marxe a Hegela.
Slovinský filozof přiznává, že návrat ke komunismu je nemožný. Stalinismus považuje v jistém smyslu za horší ideologii než fašismus. „Zůstává pro mě stále záhadou. Dokonce ani Hitler nebyl v mnoha ohledech natolik radikální a agresivní. Úspěch fašismu je fakticky neúspěchem levice. Dokazuje totiž, že byl ve společnosti revoluční potenciál, který ovšem levice nedokázala uchopit a využít jej ve prospěch svých idejí,“ domnívá se Žižek a tvrdí rovněž, že základní hodnoty liberalismu nejsou schopny dále odolávat současným výzvám. „Globální kapitalistický systém se blíží ke své zkáze. Ničí jej klimatické katastrofy, následky biogenetického výzkumu, nedostatek samoregulace na finančních trzích a rostoucí počet lidí, kteří nenacházejí sebeuplatnění,“ prohlašuje Žižek.
celý rozhovor vedený v angličtině si můžete přečíst ZDE
Velké nebezpečí pro Evropu spatřuje Žižek v přílišné multikulturní toleranci. Na rozdíl od mnoha levicových aktivistů i politiků tvrdí, že Evropané mají právo stanovit si své hranice. „Žijeme v neustálém pocitu viny a máme špatné svědomí, což může dovést náš kontinent ke skutečnému konci. Do jisté míry jsem já osobně dogmatik, protože svobodu není možné udržet bez dogmatismu. Nechci samozřejmě zpochybňovat úplně všechno, ale nesouhlasím třeba ani s politickou korektností, která se snaží řídit něco, co by mělo být přirozenou součástí naší morálky, společenskými a právními zákazy,“ přiznává Žižek s tím, že má v oblibě obscénní vtipy. „Sexistické i rasistické vtipy jsou dobrým testem tolerance mezi odlišnými kulturami.“
Problém vzájemné nekompatibility západní a islámské kultury by Žižek vyřešil vytvořením zcela nové kultury, ve které by hlavní úlohu hrál tzv. univerzální jedinec zcela oproštěný od své výchozí sociální, kulturní a etnické pozice. „Místo jablek, hrušek a hroznů by nesl strom ovoce jako takové. Miluji krásu tohoto platonického myšlení. Lidé patří do konkrétní sociální a etnické skupiny, ale zároveň jsou součástí univerzálního rozměru. Člověk může opustit jednu komunitu a připojit se k jiné. Naše identita má několik poloh a ty mohou existovat souběžně vedle sebe. Nechte svoji komunitu za sebou a pojďme najít cestu k univerzálnosti lidstva,“ vyzývá Žižek a připouští, že dát sbohem svým kořenům je silový proces. „Neexistuje žádná univerzální svoboda, která by se alespoň na okamžik neobešla bez násilí,“ říká Žižek.
Tomuto způsobu násilí se Žižek osobně nebrání, protože je to podle něj cena, kterou je zapotřebí zaplatit za osvobození sebe sama. „Je to jako sadomasochistické sexuální hry. Každý má právo v určitý moment říci, že už v tom dál nechce pokračovat,“ popisuje Žižek. Podle jeho názoru lze nastartovat emancipační solidaritu mezi kulturně odlišnými skupinami pouze bojem. „Prázdná univerzálnost již není dostačující. Náš boj za emancipaci by měl být spojen s bojem proti kastovnímu systému v Indii či bojem proti nespravedlivým pracovním podmínkám čínských dělníků. Všechno je to založeno na boji za Palestince a zároveň proti antisemitismu. WikiLeaks a Pussy Riot jsou součástí tohoto boje. V opačném případě můžeme zabít sami sebe,“ uzavírá Žižek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
