Podle Gorbačova přesto, že se objevují v posledních dnech náznaky, že by mohlo dojít ohledně ukrajinské krize k posunu z mrtvého bodu, střelba a umírání pokračují.
„Výsledkem událostí posledních měsíců je katastrofický pád úrovně důvěry v mezinárodních vztazích. Soudě podle nedávných prohlášení, se diplomaté na obou stranách chystají na mnohaletou konfrontaci. To je zvláště nebezpečné. S takovou intenzitou emocí jako dnes se nemusíme vůbec těch let dožít: někomu mohou nevydržet nervy,“ varuje M. Gorbačov.
Podle vlastních slov se na Gorbačova a další kolegy obracejí „jako na veterány světové politiky, kteří udělali nemálo pro ukončení studené války“ s prosbami o založení „rady starších“, která by vypracovala návrhy na to, jak se ze současné krize dostat. Podle něj to stojí za pokus. Gorbačov už nyní navrhuje několik konkrétních bodů k řešení krize.
Prvním bodem je ukončení bojů a zastavení humanitární katastrofy. „Jsem toho názoru, že obě strany ukrajinského konfliktu porušují příměří, obě strany mají vinu v použití zvláště nebezpečných tipů zbraní a v narušování práv člověka. Válka do vítězného konce není možná. Je čas se zastavit!“ Základem řešení jsou podle Gorbačova minské dohody, žádná jiná dohoda ani neexistuje. Rusko má použít svůj vliv na Luhansk a Doněck a mezinárodní společnost potom na vládu Ukrajiny.
„Je potřeba snížit intenzitu polemiky, vzájemného obviňování, nedopustit propagandistickou vřavu. Užitek z ní není žádný, jenom ještě víc a hlouběji vede problém do mrtvého bodu.“ Vedle toho je podle ex-prezidenta nutné domluvit se o humanitární pomoci a mezinárodní pomoci k rekonstrukci zničených regionů na Ukrajině.
Druhým Gorbačovovým bodem je strategický úkol: obnovení důvěry, se kterým je nutné začít paralelně s přenesením vojenského konfliktu do politické roviny. „Obnovení důvěry je třeba dosáhnout ne deklaracemi, ale jednáním. Především cestou dostavby budovy evropské bezpečnosti.“ Jak Gorbačov připomíná, v roce 1990 byla v Paříži přijata Charta o nové Evropě, na kterou potom zapomněli, a v důsledku nebyla uskutečněna demilitarizace evropské politiky a nevznikly konkrétní kroky, které by vedly k vytvořené institucí a mechanismů evropské bezpečnosti.
Jak Gorbačov připomíná, samotný statut OSN hovoří o tom, že konflikty je nutné řešit regionálně předtím, než jsou přenášeny do Rady bezpečnosti OSN. Regionálně by se měla řešit tedy i otázka evropské bezpečnosti a vlastní ukrajinská krize i proto, že regionální struktury jsou blíže k dění než globální struktury Rady bezpečnosti.
„Není jenom třeba se vrátit k myšlence Direktorátu (Rady) bezpečnosti pro Evropu ze začátku 90. let, ale i promyslet, jak ho zabezpečit efektivními mechanismy.“ Tyto mechanismy by měly pomocí monitoringu a sledování hledat řešení pro vzniklé i zamrzlé konflikty v Evropě.
Konečně Gorbačov podtrhuje, že je třeba se vrátit ke společné práci nad globálními výzvami a hrozbami. „Západ nyní prakticky přerušuje vzájemnou spolupráci s Ruskem v těchto sférách. A to jako „doplnění“ sankcí. Ale vážně někomu přinese užitek odmítnutí současného boje s terorismem, změnou klimatu, epidemiemi? Je nutné okamžitě rozmrazit vztahy v tomto ohledu.
„Navrhuji lídrům Ruska a USA zvážit organizování summitu se širokým programem, bez předběžných podmínek. Je potřeba projít celé spektrum vztahů a problémů. Ostatně tyto dvě země nesou zvláštní odpovědnost. Když od ní odejdou, svět se potká s těžkými následky,“ zní návrh Michaila Gorbačova.
Podobný summit by měl být podle jeho názoru uspořádán také mezi EU a Ruskem. Poslední sovětský prezident zakončuje svůj text důrazem na orientaci na budoucnost: „Není třeba se bát toho, kdo ztratí tvář nebo kdo docílí propagandistického vítězství. To všechno patří do minulosti. Je třeba myslet na budoucnost.“
Zdroj textu najdete zde
Psali jsme:
 modified-635175433260440722.jpg&id=14331)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vss
