Česká národní banka si vysloužila pozornost svým rozhodnutím z podzimu 2013, když oslabila korunu. V rozhovoru pro Dotazník Debatního klubu Singer naznačil, že takováto intervence může pokračovat i po roce 2016. „To je určitě možný scénář,“ poznamenal.
Velmi stručně se vyjádřil i k tomu, kolik uprchlíků může Česká republika přijmout z ekonomického hlediska. „To není otázka pro šéfa centrální banky,“ konstatoval. Podstatně obsáhleji se ovšem vyjádřil k tomu, proč ČNB v roce 1998 rozprodala většinu zlata, které držela, 57 tun.
„Centrálních bank jako my je celá řada: z těch pro nás srovnatelnějších nebo zajímavějších zemí mají pouze řádově procentní podíly zlata ve svých rezervách třeba Švédsko, Švýcarsko, Japonsko, Kanada, Polsko, Austrálie nebo Dánsko. Zlato není okamžitě použitelný zdroj likvidity a pro roli uchovatele hodnoty jeho cena moc fluktuuje. Navíc jsme ho ve skutečnosti z hlediska objemu našich rezerv ani předtím moc neměli. Kdyby ho naši předchůdci neprodali, dnes bychom v něm stejně měli méně než 4 % rezerv,“ uvedl Singer.
Naproti tomu zmínil, že banka drží v rezervách i neevropské směnitelné měny. Čínská měna taková není, v jejím případě chybí volný pohyb kapitálu. Přesto by se měla Česká republika více zajímat o projekt Asijské infrastrukturní investiční banky. Za určitých okolností by ČR měla vážně zvážit připojení se k tomuto projektu.
To však neznamená, že by končila éra amerického dolaru jako světové rezervní měny. Dnes prý vidíme spíše opačný trend.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
