Do Evropy dorazily v průběhu roku statisíce běženců. Uprchlická krize hýbala celým kontinentem. O tom, jak uprchlíci mění Evropu, píší dnešní Hospodářské noviny.
Foto:
Peter Števkov
Popisek: Imigranti ve stanici Keléti
reklama
Slovo ‚uprchlík‘ se stalo německým slovem roku. Na konci roku se Německo snažilo vstřebat více než milion utečenců. Jeho kancléřka Angela Merkelová se díky své otevřené náruči pro migranty stala osobností časopisu Times a deníku Financial Times. Zároveň však byla také terčem kritiky mnoha evropských kolegů.
Uprchlická krize začala malou vlnou, a to v podobě Kosovanů, kteří v lednu žádali o azyl v Maďarsku. Tsunami vrcholilo v Maďarsku na přelomu září a října, kdy migranti, převážně ze Sýrie, vstupovali do země po tisících. Odpovědí byla stavba plotu na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Plot vznikl i na hranicích mezi Rakouskem a Slovinskem.
Stovky lidí zaplatily svým životem, když se snažily dostat do Itálie ze severní Afriky po moři.
„Evropská média zaplavily desítky či stovky příběhů, od muže, kterému podrazila nohy kameramanka maďarské televize a kterému pomohl majitel fotbalového klubu Real Madrid, po tragický obrázek tříletého syrského chlapečka Aylana Kurdiho, který zahynul v moři u Turecka, když jeho syrská rodina utíkala před válkou. Pokaždé, když se tento příliv přehnal mainstreamovými médii, zvedla se vlna zájmu o uprchlíky a výzev k politikům, aby něco dělali. Jenže rostla i vlna odporu, která vyvrcholila po atentátech v Paříži. A naprostý odpor vzbudil německý návrh podělit si uprchlíky v Evropě mezi sebou,“ uvádí Hospodářské noviny.
Uprchlíci však zavítali i do Kanady. Premiér Justin Trudeau sestavil středolevicovou vládu, jež nabídla útočiště 25 tisícům uprchlíků z Blízkého východu. Uvedl, že chce ukázat světu, jak se otevírají srdce. Protipólem je republikánský kandidát na prezidenta v USA Donald Trump, který chce zakázat do země vstup všem muslimům.
„Uprchlické téma tak nemohlo minout nikoho v západním světě a je možné předpokládat, že na jaře přijde nová vlna utečenců. Z pohledu běžného Evropana se sice objevil strašák islamistů, zneužívaný populisty, ale mnohem větší dopad by měla proměna schengenské zóny volného pohybu. Západní státy se obnovením hraničních kontrol chtějí bránit novému přílivu. A noví členové by to brali jako těžkou újmu,“ uzavírají HN s tím, že kontinent Evropanů se mění, ať už chtějí, nebo ne.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
