Německo má problém. Světlo světa totiž spatřila celá řada dokumentů z vyšetřování speciální komise německého parlamentu, která vyhodnocovala činnost americké NSA ve vztahu k Německu. Dokumenty, které měly veřejnosti pravděpodobně zůstat skryty, jsou dostupné po útoku na společnost Deutsche Telekom. Zatímco za zveřejněním e-mailů z Demokratické strany před americkými prezidentskými volbami stál server WikiiLeaks, u kauzy Deutsche Telekom není jisté, kdo za ní stojí.
Šéf německé rozvědky BND Bruno Kahl přitom v listopadu varoval, že Německo musí být před volbami v roce 2017 připraveno na americký scénář, podle něhož se hackeři pokusili ovlivnit výsledky voleb. I německá kancléřka Angela Merkelová dávala jasně najevo, že počítá s útoky hackerů, s vysokou pravděpodobností s útoky ruských hackerů. „Musíme se naučit s nimi žít,“ zaznělo k tomuto tématu z úst kancléřky.
Přiznání problému je prvním krokem k jeho řešení, píše Foreign Affairs. Německé úřady by teď měly spolupracovat s dalšími západními vládami na posílení své kybernetické bezpečnosti. Už v roce 2015 byl zaznamenán útok, zřejmě ruských hackerů, na počítače německého parlamentu a v roce 2016 byly odhaleny dva podobné pokusy o útok hackerů spojovaných i s ruskou vojenskou rozvědkou. V roce 2014 údajně ruští hackeři zaútočili i na varšavskou burzu. Před blížícími se německými volbami v roce 2017 je stále jasnější, že podobných útoků může být víc.
Co s tím?
O útoku na Deutsche Telekom informovala už 1. prosince agentura Reuters s tím, že je v zájmu Ruska v maximální možné míře oslabit důvěryhodnost současné německé kancléřky Angely Merkelové a tím vlastně i celé EU. Slabá a rozhádaná EU je pro Rusko vždy lepší než EU jednotná a s Merkelovou v čele.
Jak na podobné útoky odpovídat? Německé úřady prý už pro svou kybernetickou bezpečnost leccos udělaly a teď je údajně složitější je napadnout. Přesto by měly nejen tajné služby ještě zapracovat a ochránit např. servery politických stran, které jsou pro hackery velmi lákavým cílem. To však stále není všechno. Server Foreign Affairs poznamenává, že by německá vláda měla na každý takový útok pádně zareagovat. V tuto chvíli všechno většinou skončí tím, že němečtí politici vyjádří velké pohoršení nad počínáním zřejmě ruských hackerů, ale jinak se nic nestane.
Německé zákony i Evropské směrnice přitom zaručují ochranu soukromí, takže by nebylo od věci vytvořit něco jako obrannou alianci na internetu. Kybernetické bezpečnosti se ostatně věnuje i NATO. Na příštím summitu G20 by navíc Německo mohlo navrhnout, jaké adekvátní protiútoky použít v odpověď na kybernetické napadení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
