S takovýmto postupem ale tvrdě nesouhlasí vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, jež namítá, že novela odporuje nálezu Ústavního soudu z roku 2008. Policie by dle ní poté mohla vypínat počítačové systémy nebo by byly rozšířeny důvody pro zjišťování a shromažďování citlivých údajů o politické či sexuální orientaci podezřelých osob.
„Předně, hlavním důvodem, proč v předmětné věci označil ÚS použití zpravodajských odposlechů za protiústavní, byla absence příslušné právní úpravy, když generální klauzule podle § 89 odst. 2 trestního řádu podle ÚS nepostačovala k odůvodnitelnosti použití takovýchto odposlechů pro účely trestního řízení. Tento důvod nepoužitelnosti je předmětným legislativním návrhem naopak odstraňován. Nadto zmiňoval Ústavní soud i nutnost vyrovnat podmínky zasahování do soukromí u institutů podle trestního řádu a podle zpravodajských předpisů, aby v případě zpravodajské techniky nedocházelo k nižší garanci ochrany soukromí a nutnost zakázat jakoukoli ingerenci politického orgánu do procesu povolování zpravodajských informací,“ zní část argumentace Ministerstva vnitra z připomínkového řízení.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Podle Hamáčka je navrhovaný přístup k poznatkům BIS a Vojenského zpravodajství s verdiktem soudu v souladu. „Konkrétně jde o to, že se jedná o využití informací získaných jen zpravodajskou technikou a pouze v nezbytných situacích, kdy by jejich zjištění jiným způsobem bylo neúčinné,“ tvrdí.
Vedle terorismu jmenuje návrh zločiny proti ČR, cizímu státu, mezinárodní organizaci, lidskosti a míru. Dále to jsou válečné trestné činy a trestný čin vyzvědačství.
Velký přínos vedle Hamáčkova resortu v novince spatřuje i ředitel BIS Michal Koudelka. Dle něj by došlo k lepší ochraně země. „Čas od času se dostáváme do situací, kdy máme informace, které nelze zprocesnit, protože jsou získané našimi prostředky,“ podotkl.
Fotogalerie: - Operační středisko policie
Výhrady ke kontroverzní novele zákona č. 273/2008 Sb., o policii, se objevily i ze strany České advokátní komory (ČAK). Podle ní se od zmíněného nálezu Ústavního soudu z roku 2008 nic podstatného nezměnilo, aby bylo nutné takovou úpravu přijmout, respektive takové důvody Ministerstvo vnitra neuvedlo. Dalším důvodem je, že v trestním řízení jsou před soudem vyžadovány často podrobné informace o způsobu pořízení záznamů, včetně výpovědí příslušníků, kteří takové důkazy pořizovali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
