Nejdříve vystoupil Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Ten přinesl některá zajímavá data o tom, kdo konzumuje zpravodajství. Podle průzkumu agentury Median 30 % respondentů vůbec nekonzumuje zpravodajství a vyhýbá se mu. Jde prý zhusta o mladé lidi spokojené se životem. Ti jsou doplněni mladými lidmi s malým vzděláním z vesnic a malých měst, které podle Šlerkových slov „nezajímá vůbec nic“. A dále malá skupina těch, kdo nevěří vůbec žádnému zpravodajství. Konstatoval tedy, že mezi publikem zpravodajských webů chybí mladá generace. „Tý je to jedno,“ dodal.
Pak rozdělil zbytek dále. Z 20 % prý jde o spokojené lidi, kteří kladou důraz na rodinu a jsou spokojeni s politikou. Ti nekoukají na veřejnoprávní média, ale na zpravodajství televizí Nova a Prima. Naopak dalších 20 % tvoří střední vzdělaná třída, která nadprůměrně často konzumuje veřejnoprávní vysílání. A veřejnoprávní vysílání taktéž hutně konzumují důchodkyně, které mají dostatek volného času. Šlerka uvedl, že tyto skupiny se často liší v názoru na členství v NATO nebo v EU.
Přidal další průzkum, tentokrát důvěryhodnosti, kde na chvostu skončily deníky Extra a Blesk. Z toho prý vyplývá, že Češi vnímají bulvár jako dezinformace. A přidal i další díl grafu, kde byla zobrazena důvěra médiím, odborům a církvím, což komentoval takto: „Češi obecně nevěří ničemu. Nejsme rozdělená společnost, jsme společnost, která ničemu nevěří.“ A dodal: „Češi věří armádě, policii a bankám, což je podle mě horší zpráva než tohleto.“
Mediální scéna je podle něj pestrá, je zde silný mediální mainstream i úspěšný bulvár, analyticko-investigativní projekty, nový fenomén názorových deníků jako řeba Deník Referendum, Forum24 nebo Echo24. A také spousta médií jen pro peníze, kterým pomáhá Seznam.
Uvedl citát, podle kterého je novinařina zprostředkování informací k rozhodování. Ale dodal, že klasická ověřovaná novinařina, na kterou jsme zvyklí, je nejdražší, takže si ji mohou dovolit jen silně finančně podporovaná média.
A pak uvedl jiný názor o tzv. zprostředkovávací novinařině, která se definuje tak, že chce divákům zprostředkovat názory. Prohlásil, že toto je zbabělá novinařina, ale je levná. „Na jednom pólu téhleté novinařiny můžete najít ČT24 a vlastně veškeré 24 x 7 kanály. Kanály, které vzhledem ke značnému objemu informací, které produkují, tedy už rezignují na míru ověřování a nahrazují to důvěrou ve specifický druh expertů. To znamená, že to ověřování řeší tím, že přizvou další experty. Protipólem jsou některé části Parlamentních listů, kde je to postavené na velmi podobné myšlence. My vlastně nic neříkáme, my neneseme odpovědnost, my přizveme experty, oni nám to řeknou,“ popsal tento žurnalistický postup. Označil tento typ novinařiny za nebezpečný, protože se podle něj zamění vyváženost za dávání prostoru „náckovi“, a prý neexistuje žádná povinnost dávat prostor vyváženě, aby si kdo chce mohl říkat cokoliv.
Poznamenal, že v Čechách neexistuje kultivovaná mediální kritika, nemá žádnou platformu. A když chce někdo kritizovat veřejnoprávní média, tak se strhne kolotoč osočení, že podporuje Babiše a podobně. Ale kritika je podle něj základní věc pro fungování médií. A na závěr dodal, že jedno z nejméně viděných, ale nejvíce sledovaných médií veřejné služby je ČTK, jejíž články ostatní média zhusta přetiskují a která srovnává podmínky.
Fotogalerie: - Jednání o rozpočtu Prahy
Dále hovořila Hana Marvanová, zastupitelka hl. m. Prahy, a bývalá poslankyně. Ta zopakovala tezi, že média jsou nezastupitelný pilíř demokracie. A podle ní ubývá médií, která nabízejí informace. „V současné etapě, kdy každý šíří jakékoliv informace, které jsou v něčím zájmu, což nelze, pokud nedochází k porušování zákonů, nijak napadat, tak o to důležitější je, aby existovala vedle těchto soukromých médií právě média veřejné služby, která si platí veřejnost, a to tak, aby se k veřejnosti dostaly informace tak, jak jsou popsány např. v zákoně o České televizi.“ Což má být poskytování objektivních, vyvážených, všestranných, ověřených informací pro svobodné vytváření názorů. A dále také např. podpora právní povědomosti obyvatel, soudržnosti pluralitní společnosti či výroba všestranných pořadů pro všechny skupiny obyvatel. Soukromá média podle Marvanové nemohou tuto funkci splnit, takže to musejí dělat média veřejné služby. „Pokud se objevují ti, kteří znovu a znovu opakují a matou veřejnost a mystifikují ji, že si nepotřebujeme platit média veřejné služby, že tady máme spoustu serverů, máme tady sociální sítě, máme tady soukromá média, tak je třeba opakovat, že právě veřejnost, kdyby se sáhlo na existenci médií veřejné služby a jejich financování, tak by přišla o to klíčové, co je garantováno každému občanovi podle listiny, tedy právo na informace a právo na vyjadřování a právo na svobodné vytváření vlastních názorů,“ mínila Marvanová.
Podle Marvanové jsou záruky, že ČT a jiná média budou nezávislá, mimořádně slabé. Závisí údajně jenom na výsledcích voleb, jestli média jsou nezávislá, anebo nejsou, či dokonce zda budou existovat. „To prostě není normální,“ prohlašovala Marvanová. Média mají kontrolovat moc, přitom jsou mocí kontrolována, stěžovala si. Dodala, že v roce 1991, kdy byly zákony o veřejnoprávních médiích schváleny, byl Parlament jediná instituce, která mohla na tato média dohlížet, takže tento zákon dával smysl, ale nyní už tomu tak není. A stěžovala si na to, co prý mnozí poslanci už považují za normální, že volby do rad veřejnoprávních médií probíhají podle politického klíče. Znovu zopakovala, že to není dřívější praxe a není to normální. Média pak podle ní slouží těm, kdo vyhráli volby. Ty mohou vyhrát extremisté a ovládnout média, uvedla Marvanová, ovšem kdo je extremista, zmínit nechtěla. V současnosti prý panuje taktika vyčkávání a skrytých plíživých pokusů. Podle ní dochází k volbě „prapodivných nominantů“ do těchto rad, přičemž za prapodivné považuje, že chtějí tato média zrušit. A tázala se, co tím asi většina Poslanecké sněmovny myslí.
Přidala i druhé selhání Poslanecké sněmovny. Od roku 2016 prý v Poslanecké sněmovně leží pět zpráv ČT, které dosud nebyly projednány. Informovala poslance, že projednat tyto zprávy je povinnost, ne právo. Senát by podle ní měl konstatovat, že Sněmovna neplní své zákonné povinnosti. Podle ní by Senát mohl nahradit PS v její roli. Marvanová si myslí, že Senát by to dělal lépe, a svůj návrh demonstrovala na tom, jak Senát hlasoval o návrzích ústavních soudců, tedy že byl pojistkou demokracie. Když neudržíme nezávislá média veřejné služby, tak je ohrožen demokratický právní stát, uzavřela svůj projev varováním Hana Marvanová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
