Hejtman Hašek: Nemyslím si, že je nyní doba na nějaké spojování malých stran s ČSSD

Novým prezidentem České republiky se stal Miloš Zeman, který se již nechal slyšet, že se bude více účastnit jednání vlády i parlamentu. Objevily se obavy, že se bude snažit do exekutivy zasahovat. Co si o tom myslíte?

Práva a odpovědnosti prezidenta České republiky jsou vymezeny Ústavou České republiky a jsem přesvědčen, že v těchto mantinelech se bude Miloš Zeman pohybovat. Na druhou stranu, mandát nového prezidenta pochází z přímé volby, přímo od občanů a je logické, že se bude snažit tento mandát naplnit. Je tak na síle a schopnostech každé vlády, té současné i budoucí, aby se s tím dokázala vyrovnat. Nemám ani obavy ze spolupráce prezidenta s případnou vládou sociální demokracie, protože nás spojuje sociálně demokratický přístup k politice. A sociální demokracie je dostatečně sebevědomou a samostatnou stranou, aby zvládla ustát případné názorové střety s Milošem Zemana, jakkoli je, právě vzhledem k podobnému politickému světonázoru, v tuto chvíli nepředpokládám.

Jak jste uvedl pro naše stránky před krajskými volbami, je třeba zapomenout na osobní nevraživosti a sjednotit hlavně nekomunistickou levici jinak země skončí s vládou pravice v pekle. Levice vyhrála všechny poslední volby, i když jí to v případě parlamentních neumožnilo sestavit vládu. Zároveň s tím ale posilují i komunisté, kteří po volbách v Ústeckém kraji získali dokonce i funkci hejtmana. Jste tak přesto spokojen? A co je podle Vás příčinou vzestupu levice spolu s KSČM?

Sociální demokracie v posledních letech prosazuje čitelnou a odpovědnou politiku. Opustili jsme sliby třináctých důchodů a soustředíme se na realistické návrhy. Došlo také ke změně vedení v čele strany, což významně prospělo podpoře sociální demokracie. Obhajoba 11 ze 13 hejtmanů v letošních krajských volbách a vítězství v komunálních a senátních volbách to jednoznačně potvrzuje.

Sociální demokracie, jako lídr demokratické levice v České republice, pak musí mít zájem na posilování demokratického levicového politického spektra jako celku. Jedině tak nebudeme v případě vítězství v nadcházejících parlamentních volbách tlačení do obtížně vysvětlitelných programových kompromisů. Nemyslím si, že je nyní doba na nějaké spojování malých stran s ČSSD či tvorbu předvolebních koalic, ale také není důvod k válce, když máme všichni společný zájem a to je odchod ODS a TOP09 do opozice.

Lidé jsou také obecně neuvěřitelně naštvaní na pravicovou vládní koalici, která nejenom že porušila snad všechny sliby, které její strany daly před volbami v roce 2010, ale primárně této zemi a jejím obyvatelů neprospívá. A lidé to vidí a hlavně cítí ve svých peněženkách. Všechny ty tzv. reformy, které sloužily jako výmluva pro tolerování korupce, fízlování, lhaní, přeběhlictví a celé řady dalších nehorázností této koalice, se smrskly na sKartu, kterou nyní tato vláda sama postupně ruší. K tomu si přidejte historicky nejvyšší nezaměstnanost, permanentní zvyšování zadlužení, propad ekonomiky a naopak strmý růst cen. Ne nadarmo se říká, že jde o nejhorší vládu od roku 1989...

Co by mělo být podle Vás nyní cílem levice, aby uspěla i v parlamentních volbách a získala tak ústavní většinu? A byl byste ochoten jít případně do koalice i s KSČM?

ČSSD musí na nadcházejícím sjezdu a hlavně v předvolební kampani pro parlamentní volby představit důvěryhodný a kvalitní politický program, se kterým požádáme občany o důvěru. Musí být založen nikoli na fantastických slibech všeho pro všechny, ale na realistických a fundovaných plánech růstu ekonomiky, podpory hospodářství a podpory sociálního systému. Lidé nejsou hloupí, vědí, že v současných podmínkách nemůžeme budovat „potěmkinovu vesnici“, která se nám za 10 let rozpadne pod rukama. Chtějí ale přímé závazky následované jejich naplněním.

ČSSD proto musí nejenom jasně formulovat své programové priority, ale také velmi dobře vysvětlit, z čeho je hodláme zaplatit. Obecně má program sociální demokracie širokou podporu, lidé ale občas pochybují o jeho realističnosti. To musíme pro nadcházející volby změnit a představit jasnou vizi naší země. A to nejenom pro čtyři vládní roky, ale i pro delší časové období.

Co se KSČM týká, opakovaně jsem jasně řekl, že doba pro vládní koalici s komunistickou stranou dosud nenadešla a je hlavně na samotné KSČM, zda k němu někdy vůbec dojde. Jejich poslední výroky na adresu Jana Palacha zatím ukazují, že tento zájem zkrátka nemají. Přestože si celé řady politiků v KSČM v profesní rovině vážím a na regionální a krajské úrovni spolupráce s KSČM funguje velmi dobře, některé jejich politické postoje zkrátka koalici na vládní úrovni vylučují.

Jihomoravský kraj je jedním z mála krajů, kde nevládne ČSSD s KSČM a pokračuje tak v koalici s KDU-ČSL. Přesto jste podepsali s KSČM dohodu o podpoře vybraných bodů programu. Proč? A jak byste hodnotil spolupráci v rámci koalice?

Na jižní Moravě jsme spíše konzervativní, a jak říká jeden můj přítel vinař, neradi měníme něco, co funguje, obzvláště funguje-li to dobře. Spolupráce s KDU-ČSL byla po celou dobu koalice v minulém období korektní a přinesla výsledky. Velice rád jsem proto navázal na tuto spolupráci koaliční spoluprací pro současné období 2012 – 2016.

Na druhou stranu jsem zastáncem konsensuální politiky a zvláště na krajské úrovni není politika ani tak o levicovosti či pravicovosti, ale o tom, zda je návrh pro kraj dobrý či špatný. Proto se snažíme o všech zásadních bodech jednat se všemi stranami zastoupenými v krajském zastupitelstvu a také pro většinu z nich získáváme podporu nejenom vládní koalice, ale ze všech stran. Například všechny rozpočty Jihomoravského kraje v uplynulých čtyřech letech získaly podporu napříč politickým spektrem a mohl bych pokračovat. Kraji to umožňuje v klíčových oblastech budovat dlouhodobou strategii, která není ohrožena případnými změnami na úrovni krajské vlády.

Dohoda s KSČM je pak důsledek vzájemné programové shody, kterou se obě strany dohodly stvrdit písemnou formou, což v případě našich programových priorit dává jasnou záruku jejich realizace. Na krajskou vládní koalici to nemá žádný vliv.

Jedním z bodů nové koaliční smlouvy je snaha o využití zbytného majetku kraje pro podporu bydlení seniorů a mladých rodin. Může tento bod občanům více přiblížit?

Podpora bydlení byla, je a bude prioritou sociální demokracie, a proto se jedná o jednu z hlavních součástí naší krajské koaliční smlouvy. Na rozdíl od současné centrální vlády se spíše snažíme konat, než jen planě slibovat. Proto jsme se rozhodli, že k našim současným projektům podpory bydlení přidáme i tento konkrétní krok. Není důvod, aby v současnosti málo či vůbec využívané budovy a prostory ležely ladem, když mohou sloužit občanům Jihomoravského kraje. Chceme proto provést takové úpravy těchto budov, aby mohly v relativně blízké budoucnosti sloužit k bydlení mladých rodin či seniorů za přijatelných nákladů, které ale zároveň kraji přinesou takové prostředky, že bude tento projekt ekonomicky obhajitelný za minimálních dotací ze strany kraje. Je to další v řadě sociálních projektů, kterými se snažíme realizovat program, kterému dali voliči v krajských volbách důvěru.

Co považujete ve funkci hejtmana za svůj největší úspěch? A co je vaší prioritou pro následující volební období?

Pro každého politika je nejlepší vizitkou jeho práce obhajoba jeho mandátu. To, že jsem v Jihomoravském kraji obhájil, mandát hejtmana považuji za velký úspěch a hlavně přímý vzkaz od obyvatel kraje, že chtějí, abychom pokračovali v tom, co jsme zde v uplynulých čtyřech letech vykonali. Jasnou prioritou proto pro mě bude i nadále podpora rozvoje kraje se zaměřením na informační technologie. Již nyní je Brno a Jihomoravský kraj „silikonovým údolím“ České republiky a střední Evropy a chceme v rozvoji toho průmyslu u nás pokračovat. Na druhou stranu jsou zde další projekty, které považuji za velmi důležité. Jedná se například o výstavbu dalších domů sociální péče, rozvoj a oprava silniční sítě a celkově podpora hromadné a regionální dopravy, která je pro obyvatele kraje klíčová. Neméně důležité ale je, abychom svých cílů dosáhli odpovědnou a transparentní hospodářskou politikou, která neohrozí finanční budoucnost kraje. Jsem proto velice rád, že právě rozpočty a nejdůležitější ekonomická rozhodnutí prosazuje vedení kraje s širokou podporou všech stran v našem zastupitelstvu. Nicméně za největší úspěch považuji, že Jihomoravský kraj se opakovaně umísťuje na špičce všech žebříčků v oblasti životní úrovně, hospodářského růstu, kvality života a celé řady dalších. To je měřítko, které musí každý politik vnímat jako nejpodstatnější – že kraj, občany jemu svěřený, vzkvétá.

Jaké problémy, které jako kraj nemůžete vyřešit, trápí Vaše občany?

Kraje jsou v paradoxní situaci. Neseme například přímou odpovědnost za bezpečnost v krajích a bezproblémové fungování Integrovaného záchranného systému, který například pravidelně zachraňuje majetek a životy lidí při povodních. Jeho efektivita je naší odpovědností, ale nemám naprosto žádný vliv na financování jeho klíčových složek, tedy Policie ČR a Hasičského záchranného sboru. Nesmyslné vládní škrty již nyní přivedly tyto organizace na, spíše však za hranici jejich akceschopnosti. Majetek a zdraví občanů krajů jsou tak v případě katastrofy ohroženy více než kdy dříve, ale jako hejtmani s tím nemůžeme udělat v podstatě nic. Tak dáváme policejním a hasičským jednotkám dotace z krajských rozpočtů mimořádné dotace. To je ale nesystémové a špatné řešení, protože odpovědnost je jednoznačně na vládě a ministerstvu vnitra.

Velmi podobná situace je v sociálních službách či zdravotnictví. Kraje ze svých rozpočtů dotují to, co by měla dělat vláda. Investují se sice stamiliony do nesmyslných sKaret, ale škrtají se dotace do sociálních služeb, nestaví se sociální bydlení či domy s pečovatelskou službou. Když jsou pak kraje schopny toto alespoň částečně kompenzovat úspěšným čerpáním evropských fondů, vláda omezí kofinancování těchto projektů. Pro občany krajů je mimořádně frustrující vidět, že na úrovni krajů lze docílit celé řady úspěchů s desetinovými náklady, zatímco na centrální úrovni se vyhazují stovky milionů a miliardy za nesmyslné a podezřelé projekty typu sKaret s tím, že vláda stále hovoří o úsporách.

Mimo funkci hejtmana vykonáváte, ale i řadu dalších funkcí (např. poslanec, předseda Asociace krajů ČR, místopředseda Regionální rady regionu soudružnosti Jihovýchod...). Která funkce je Vám osobně nejbližší a proč? A jak se Vám daří řadu těchto funkcí zvládat?

Nejbližší je mi samozřejmě funkce hejtmana, protože Jihomoravský kraj mám rád a je to moje rodiště. Nicméně například právě s pozicí hejtmana přímo souvisí celá řada funkcí, které mi jsou vyčítány. Jako hejtman proto třeba předsedám bezpečnostní radě kraje, s kolegou Běhounkem jsem v Regionální radě regionu Jihovýchod a atd. Tyto funkce by vykonával každý hejtman, i kdyby to nebyl Michal Hašek. Podobná situace je jak v případě mandátu poslance, tak i členství v České straně sociálně demokratické, i zde členství v některých organizacích, komisích či výborech vyplývá automaticky z funkce. A například jako Jihomoravského hejtmana mě nikdo nepřesvědčí, že bych neměl být aktivní v oblasti vinařství, když se na území našeho kraje nachází 95% vinic. Naopak bych byl právem kritizován, že tuto oblast zanedbávám!

Je také faktem, že političtí oponenti, kteří se toto téma snaží proti mně zneužít, ale již neříkají, že 99% těchto funkcí je honorárních a s minimální časovou náročností. Rada Asociace krajů se schází na jeden den v průběhu dvou měsíců. Další funkce vyžadují ještě menší náročnost.

Jsem ale rozhodnutý v nejbližší budoucnosti velkou část těchto aktivit omezit a předat je svým kolegům. Ponechám si pouze ty, které nelze přenést na někoho jiného nebo je považuji za důležité, o ostatní se podělí moji spolupracovníci.