Pane hejtmane, kraj letos bude hospodařit s přebytkovým rozpočtem. Navíc jste poměrně úspěšní v čerpání dotací. Prozradíte nám, co stojí za tímto vaším úspěchem?
Pardubický kraj se v tomto volebním období rozhodl přistoupit k přípravě velkého množství projektů přesahujících 2,5 miliardy korun, což znamenalo nezměrné úsilí především pracovníků investičního odboru a odboru regionálního rozvoje. Měl jsem informace, že čerpání evropských peněz bude ke konci programovacího období velmi dynamické a chtěl jsem, abychom jako kraj využili maximálního množství projektů. To vše vedlo samosprávu k poměrně riskantnímu rozhodnutí připravovat velký zásobník projektů, což se však ukázalo jako správné, jelikož dnes uskutečňujeme všechny projekty beze zbytku a snažíme se připravovat další záměry, které buď zrealizujeme v tomto, nebo v příštím programovém období. Celkově si myslím, že Pardubický kraj je velmi úspěšný v čerpání evropských peněz. Loňský rok byl dokonce investičně nejlepším rokem od vzniku krajů v roce 2000.
Dle vašich slov hlavní investice plánujete do zanedbané dopravní infrastruktury, ale také do zdravotnictví a školství. Můžete být konkrétnější? A co uděláte s penězi navíc, které slíbila krajům vláda na opravu silnic II. a III. třídy? Přeci jen páteřní Infrastruktura je palčivým problémem kraje.
Neřekl bych, že jde o peníze navíc na opravu silnic II. a III. třídy. Jsou to prostředky státem nevyčerpané ze Státního fondu dopravní infrastruktury a myslím si, že se stát rozhodl správně, že část těchto prostředků alokuje pro kraje. Náš kraj tak získá cca 300 milionů korun, což odpovídá částce 6,5 % z celkové přidělené částky, přičemž hlavním kritériem pro její určení je počet kilometrů silnic II. a III. tříd., kterých má Pardubický kraj celkem 3130 kilometrů. Jako kraj voláme do budoucna po systémovém řešení, které bude dlouhodobé a bude znamenat jistotu financování reprodukce silniční sítě. Ani těchto 300 milionů totiž zdaleka nedostačuje potřebám, které kraj má.
V oblasti zdravotnictví využijeme nabídky ministra zdravotnictví na čerpání prostředků ve výši 50 milionů korun. Chceme tak přesunout dětskou chirurgii v pardubické nemocnici, obdobně pak přemístit léčebnu dlouhodobě nemocných do areálu litomyšlské nemocnice z vily Klára. Rádi bychom také doplnili služby v rehabilitačním zařízení v Brandýse nad Orlicí o nový bazén, který bude odpovídat všem hygienickým parametrům. Dlouhodobým cílem do roku 2020 je vybudovat centrální příjem v pardubické a orlickoústecké nemocnici a stejně tak i v dalších regionálních nemocnicích. Jsou to ovšem investice přesahující možnosti krajského rozpočtu, a proto předpokládáme externí zdroje. Ve školství chceme pokračovat v podpoře přírodovědného a technického vzdělávání a podpoře projektů, které se osvědčily, tedy včetně tzv. měkkých vzdělávacích projektů.
Psali jsme:
Plánujete jít do společných projektů s Polskem. Co, kromě zlepšení silnic v příhraničí, od spolupráce očekáváte?
Slibuji si čerpání operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika i v oblasti mikroprojektů do 30 tisíc eur. V minulosti jsme využili těchto prostředků například na úpravu hraničního přechodu Adam – Kamieńczyk. V tomto programovacím období bude velký výpadek prostředků do infrastruktury a cestovního ruchu a my se pokusíme čerpat z přeshraniční spolupráce právě na projekty tohoto druhu. Jsem velmi rád za přípravu vlajkového projektu Česko-polská hřebenovka, který spojí Ještěd, Sněžku a Praděd. V rámci tohoto projektu bude vybudováno zázemí pro turisty a návštěvníky hor. Česko–polská spolupráce je pro nás celkově velkou výzvou a chceme zde být mnohem aktivnější než v minulosti.
Prvního ledna uplynulo patnáct let od vzniku krajů. Jste vy sám zastáncem jejich vzniku? Proč?
Ústava ČR, v době, kdy byla připravována, předpokládala vznik vyšších územních samosprávných celků. K jejich vzniku došlo až po osmi letech od jejího schválení a jsem přesvědčený, že reforma veřejné správy byla pojata velmi správně. Dle mého názoru se kraje za 15 let své existence staly nedílnou součástí celé struktury veřejné správy, a to jak v oblasti samosprávy, kde zřizují důležité instituce typu nemocnic, středních škol, zajištují dopravu a dopravní obslužnost, ale mají důležité pravomoce i v oblasti státní správy. Je to jasný důkaz, že kraje jsou pro občany službou a domnívám se, že jsou službou nenahraditelnou.
Jste nyní spokojen s rozsahem pravomocí, které jako kraj máte, nebo byste uvítal jejich posílení? A pokud ano, v jakém směru?
Každý hejtman nebo představitel jakékoliv instituce by jistě přivítal rozšíření svých pravomocí. Budu však realista. Dle mého názoru jsou stávající pravomoci krajů dostatečné. Když se podívám na pravomoci svých kolegů ve východní, ale i západní Evropě, zjišťuji, že naše kraje mají rozsáhlé kompetence. Samospráva je v České republice významná i rozsahem decentralizace. Sám jsem o tomto principu přesvědčen, jelikož to znamená přiblížení rozhodování do území. Nerozhodují tak pražská ministerstva a pražští úřednicí o tom, co se děje v jednotlivých oblastech republiky, ale občané prostřednictvím volených orgánů.
Oproti dosavadní praxi přebrali od Nového roku kraje od Ministerstva práce a sociálních věcí pravomoc přerozdělovat prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu. Vítáte tuto změnu? A prozradíte nám, kolik jste na proplácení dotací vyčlenili z rozpočtu?
Na přechod financování sociálních služeb jsme se dlouho připravovali. Tato změna byla několikrát odkládána a myslím, že je dobře, že tentokrát vláda měla odvahu převést sociální služby na kraje. Krajský odbor sociálních věcí připravil příslušnou metodiku, která již byla aplikována. Celý systém je transparentní a nikoho neupřednostňuje. Je zde rovné postavení všech poskytovatelů sociálních služeb, a to jak krajských, obecních, tak prostřednictvím neziskovek. Osobně jsem se zajímal o to, jak proběhla celá změna, a myslím, že jsme se s tím jako kraj vypořádali velmi dobře. Klient nijak nepoznal, že se změnilo financování, pouze na jeho účet přišly peníze odjinud, než byl zvyklý. Negativní je pouze fakt, že Ministerstvo financí nedalo krajům prostředky na úředníky, kteří musí celý systém administrovat, ale my jako kraj jsme si s tím poradili.
JUDr. Martin Netolický, Ph.D.
V loňském roce jste se účastnil mimo jiné odhalení busty Václava Havla v Kongresu a při té příležitosti jste také pozval Madeleine Albrightovou do Pardubického kraje. Máte již potvrzeno, zda přijede?
Madeleine Albrightovou jsem skutečně pozval, a to nejen osobně při mé návštěvě USA, ale i formálně prostřednictvím pozvánky. Prozatím nemáme potvrzené datum návštěvy, ale předpokládám, že paní Albrightová splní svůj slib a během své návštěvy Letohradu se setká i se samosprávou Pardubického kraje. Mohu říci, že se na její návštěvu velmi těším, jelikož je to osobnost, která si zaslouží naši úctu, protože i dnes je velmi uznávanou političkou.
O někdejší ministryni zahraničí Madeleine Albrightové jste se vyjádřil jako o šarmantní a úžasná dámě. Čím vás tak okouzlila? A především, v čem vidíte její hlavní přínos pro Česko?
Z osobního setkání jsem skutečně nabyl dojmu, že je velmi šarmantní dámou a úžasnou osobností. Byl jsem překvapený její skromností a rozsahem znalostí. Toto setkání pro mne bylo skutečným zážitkem, patrně největším za mou dosavadní politickou kariéru. Její přínos pro Česko vidím především v tom, že je patriotkou, která se hlásí ke svému původu a rodnému kraji, na což můžeme být patřičně hrdí.
A co říkáte na to, že mnozí naši politici se odklánějí od ideálů, které prosazoval Václav Havel, či na snahu některých umenšovat jeho význam? A souhlasíte s názorem Karla Schwarzenberga, podle něhož dojde k ocenění Václava Havla až poté, co odejde generace politiků, která s ním soupeřila o přízeň?
S tvrzením Karla Schwarzenberga nesouhlasím z jednoho prostého důvodu. Václav Havel, ať chceme nebo ne, se stal symbolem změn v období sametové revoluce, symbolem demokratizace společnosti. V tom je jeho nezastupitelná úloha. Každý politik, který stál v čele demokratizačního nebo jiného obdobného procesu je vždy takovým symbolem. V minulosti to byli například Alexander Dubček, symbol změn v roce 1968, Edvard Beneš, symbol boje za záchranu tehdejšího Československa, T. G. Masaryk, symbol obnovení samostatného státu. V tomto smyslu je Václav Havel nezastupitelnou osobností. To, že jeho pojetí politiky bylo postavené spíše na ideálech a hodnotách, je podle mého jen pozitivní. Pragmatický přístup výkonu prezidentské funkce v období Václava Klause ukázal, že občané spíše od hlavy státu vyžadují vizi, směr a uctívání hodnot. Toto je nicméně úloha hlav států i v ostatních evropských zemích. Jako příklad dám monarchie nebo jiné státy, kde je hlava státu symbolem a garantem idejí. Tím nechci říci, že by hlava státu měla být pouze reprezentativní. V České republice je prezident významnou ústavní funkcí, ale jsem přesvědčen, že jeho role by měla být mimo jiné i symbolická.
Psali jsme:
V uplynulém týdnu navštívil kraj současný prezident Miloš Zeman. O jakých tématech jste spolu hovořili?
S panem prezidentem Zemanem jsem si velmi rozuměl, protože jeho přístup k regionální politice je nadmíru pozitivní. Pan prezident je zastáncem rozvoje všech částí republiky a aktivně se o to také zajímá. Mezi hlavní diskutovaná témata patřila dopravní infrastruktura, a to nejen silniční, ale i železniční, která trápí náš kraj ve všech jeho částech. To znamená výstavbu silnice R35, výkupy pozemků, realizaci jednotlivých etap, ale také vybudování mimoúrovňových křižovatek a přivaděčů, které vyřeší dopravu i v místech, kde přímo trasa silnice R35 nepovede. Vedle toho jsme mluvili o splavnění Labe z Přelouče do Pardubic nebo také o podpoře podnikatelů z našeho kraje. Jsem rád, že pan prezident odjel z návštěvy nejen s tím, že se mu v kraji líbilo, ale také se záměrem kraji pomoci při různých jednáních.
Co říkáte na Zemanovy výroky, kterými pobouřil řadu lidí? Jak na vás působí?
Osobně bych volil jiný slovník, jelikož se peprným jazykem do elektronických, ale i jiných médií nevyjadřuji. Na druhé straně jsem pochopil, že pan prezident chtěl emotivně vyjádřit, co si o některých událostech myslí. Slyšel jsem z jeho úst zdůvodnění celého vystoupení a mohu konstatovat, že mělo logiku. Zároveň si dovolím zmínit, že jeho návštěva v kraji byla veřejností dobře přijata a zájem občanů v jednotlivých místech byl enormní. Nikde jsme se nesetkali s prázdnými sály, ba naopak, všude bylo na debatách s občany plno, což znamená, že lidé chtějí názory pana prezidenta slyšet. S odpůrci jsem se setkal pouze v jednotlivých případech. Před krajským úřadem byli zorganizováni bývalými politiky a byli to spíše protestující jednotlivci než masové skupiny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
