Po Milanu Chovancovi, který se stal ministrem, jste byl prvním z hejtmanů, jenž rezignoval na mandát poslance ve prospěch kraje, a to ještě před „vypršením lhůty“. Co pro vás bylo hlavním impulsem, proč jste se tak rozhodl?
Od momentu mého zvolení do Poslanecké sněmovny jsem byl připravený respektovat vnitrostranické usnesení o souběhu funkcí a ve stanovené lhůtě, tedy do šesti měsíců od voleb, se rozhodnout pro jeden z mandátů. To jsem již od začátku avizoval a tak jsem i učinil. Účelová hysterie části médií či některých představitelů ČSSD v tom roli nehrála. Přiznávám, že rozhodnutí to nebylo snadné a nečinil jsem jej lehkovážně. Vážil jsem si a vážím důvěry svých voličů v těchto parlamentních volbách, ale domnívám se, že jako hejtman jsem obyvatelům Jihočeského kraje prospěšnější a platnější.
Byť jen na čas, ale přeci, jste měl možnost být součástí celostátní politiky. Čím se liší od práce v kraji? A jak na atmosféru, která ve sněmovně panovala, vzpomínáte?
Vzpomínám si na vyděšené pohledy některých nových poslanců z řad starostů či primátorů, když na vlastní kůži poznali, jak to ve sněmovně chodí. Jedna přestávka střídala druhou, do toho účelové porady klubů a předhánění se v tom, kdo koho sofistikovaněji urazí. Dívali jsme se na sebe, kroutili hlavami a shodovali se, že za tohle chování by nás lidé vynesli z radnic a hejtmanství v zubech. Možná si tito moji kolegové už stačili zvyknout, ale já jsem rád, že jsem to nestihl a že jsem teoretickou stránku vyměnil za praktickou politiku. Radši se budu dohadovat o konkrétních potřebných projektech v Jihočeském kraji, než ztrácet čas posloucháním hloupého tlachání a tendenčních obstrukcí. Snad se jednou dočkáme lepší politické kultury v našem zákonodárném sboru!
Vy osobně jste spolu s dalšími třemi hejtmany z ČSSD již v březnu předložil ke vnitrostranické diskuzi návrh týkající se kumulace funkcí a zavedení klouzavého mandátu. Požadujete změnit Ústavu i jednací řád sněmovny. S jakou odezvou se tehdy setkal?
Domnívám se, že institut klouzavého mandátu má obecnou podporu, a to nejen vnitrostranickou, ale i napříč politickým spektrem. Samozřejmě, že existují i hlasy proti, málokdy se sejde stoprocentní podpora jakémukoliv návrhu. Skutečnou odezvu v rámci ČSSD nám nyní ukáže právě probíhající vnitrostranické referendum. Osobně klouzavý mandát považuji za dobré a správné řešení situací, které se v minulosti díky kumulací funkcí objevovaly - tedy absence při jednáních a nemožnost vykonávat funkce opravdu naplno.
Nyní by se otázkou kumulace funkcí mělo zabývat také vnitrostranické referendum ČSSD. Jste vy osobně jeho zastáncem? Například Jeroným Tejc a Michal Hašek nešetří směrem k referendu kritikou. Vadí jim, že se referendum nebude zabývat tou částí programu, kterou se ČSSD v koalici nedaří prosazovat. Co vy na to?
Referendum jednoznačně vítám. Jde o vysoce demokratický prvek, o nějž se žádná jiná strana nikdy nepokusila. I výběr otázek je správný, jinak by je jistě naše nezávislá média podrobila ostré kritice. Lpění kolegů Tejce a Haška na programových bodech svědčí o tom, že nepochopili moderní dobu a to, že voliči při svém rozhodování více než program zohledňují počet žen na kandidátních listinách.
Ostře vystupuje proti vládě i senátor Zdeněk Škromach. Podle jeho slov by se ČSSD neměla soustředit na obhajobu menšin typu Romů či homosexuálů, ale měla by bránit většinovou společnost, lidi práce. Přehnaná tolerance k menšinám a imigrantům podle něho vede k nárůstu podpory krajní pravice, která odebírá hlasy sociální demokracii u nás i v Evropě. Souhlasíte s ním?
Domnívám se, že názorová různorodost v rámci strany, ještě k tomu tak velké jako je sociální demokracie, je zcela normální. Koneckonců, na svobodě názorů stojí princip demokracie. Z mého pohledu principy sociální demokracie stojí na bránění zájmů všech sociálních skupin a snaze o vytvoření spravedlivé společnosti. Ovšem podpora jedné ze skupin nikdy nemůže být na úkor druhé. V prvé řadě je třeba činit kroky, které jsou správné a prospěšné pro Českou republiku a její obyvatele, aby lidé nemuseli žít na pokraji chudoby, mohli vést důstojný život, měli zajištěnou dostupnou zdravotní péči, měli kde bydlet a při tom všem neměli pocit, že na jejich práci a jejich daních parazitují někteří podnikavci, kteří v tom „umí chodit“.
Již zmíněný Zdeněk Škromach vás také podporuje do vedení strany. Zvažujete vy osobně možnost kandidovat, nebo koho byste v čele strany uvítal?
Podpory Zdeňka Škromacha si vážím a děkuji mu za ni, ale o tom, co bude za tři čtvrtě roku nechci a nebudu spekulovat. Je to dlouhý čas a mnohé se do té doby může změnit. Za klíčové nyní považuji komunální a senátní volby, ve kterých se ukáže síla ČSSD. Já se nyní soustředím na to, abych byl co nejvíce nápomocný sociálnědemokratickým kandidátům v jižních Čechách v přípravě jejich programů a kampaně.
K dokončení dálnice D3 jste skeptický a spolu s tím se obáváte, aby nepropadly evropské peníze, které jsou na tuto výstavbu alokovány. O jakou částku se konkrétně jedná? Co by to znamenalo pro kraj?
S dostavbou dálnice D3 to začíná být trochu ohraná písnička. Sliby, sliby a skutek utek. Ale já jsem ve své podstatě optimista, tak stále neztrácím naději, že se dálnice jednou v jižních Čechách dočkáme, i když my už u toho nebudeme. Já osobně ze své funkce pro to dělám, a v budoucnu nadále dělat budu, maximum. Ale není to jen nedostavěná D3, ale i chybějící R3, která má navazovat na rakouskou dálnici. Je ostuda, když se podíváme, jak rakouská strana je oproti té české s výstavbou daleko.
V jaké je aktuálně kraj finanční kondici? Jaká je míra zadluženosti?
I když naše opozice vykresluje obraz jižních Čech jako spálené krajiny, opak je pravdou. Již poněkolikáté jsme prošli ministerským auditem bez ztráty kytičky a s nejlepším možným výsledkem. Posuzována je i míra zadlužení a schopnost dluhy splácet, takže kdyby něco nebylo v pořádku, jistě bychom u auditorů neobstáli. V současné době činí dluh Jihočeského kraje 960 milionů korun a vznikl přijetím úvěru od EIB na financování především evropských projektů. Ty, jak známo, je třeba nejdříve zaplatit a poté si nárokovat přiznanou dotační částku. Máme nastavený splátkový kalendář a ten beze zbytku plníme.
Prezident se nechal slyšet, že návrh zákona o Šumavě vetuje. Jak vidíte budoucnost řešení problému? Přeci jen schválení zákona je pro kraj klíčové a stále se oddaluje.
Já osobně, stejně jako jihočeské zastupitelstvo, podporujeme přijetí takového zákona o Národním parku Šumava, který ukončí všechny současné spory, zamezí názorovým zvratům a veletočům s příchodem každého nového ministra a dá Šumavě jasný „jízdní řád“. Snad si to uvědomuje i pan prezident a svůj názor na veto senátnímu návrhu změní.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková