Válková v rozhovoru uvedla, že její působení na ministerstvu spravedlnosti bylo v posledních několika měsících často poznamenáno negativními články, které na její osobu psaly Lidové noviny vlastněné šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Poslední kapkou pro ni prý bylo, když si třetího února přečetla palcový titulek na titulní straně Lidových novin o osudových chybách ministryně Válkové. Okamžitě prý zvedla telefon a volala Andreji Babišovi, aby mu sdělila, že té skandalizace už je dost.
Předseda hnutí ANO prý ministryni oznámil, že představou hnutí ANO je, aby skončila co nejdříve, protože medializací její osoby je negativně poškozováno hnutí ANO. Na to mu Válková údajně odvětila, že za to přece nemůže, naopak se na něj obrací, jestli by tu medializaci nemohl zastavit, jelikož se jí v poslední době daří, a nevidí tudíž důvod, proč by na rezortu spravedlnosti skončila tak rychle. A po Babišovi chtěla trochu času navíc, aby mohla dokončit alespoň některé úkoly. „A on řekl, že to je přání hnutí ANO, které není spokojené s mojí prací, protože nejsem dostatečně rezolutní a razantní a vlastně to, co je i v jeho vyjádřeních, byť ve velmi jemné podobě, že jsem slušná, korektní dáma, ale že to chce taky někdy bouchnout do stolu a tah na branku,“ popisovala Válková.
Jeho argumenty ale končící šéfka rezortu spravedlnosti odmítá. „Je naprostá nepravda, že nemám žádné manažerské zkušenosti. Založila jsem tady pobočku německé firmy – nejlepší právnické nakladatelství v té době – a od roku 1993 jsem ji vedla jako generální ředitelka. Do roku 2011 jsem vedla katedru trestního práva – zeptejte se, jaké měla renomé. A dovedu bouchnout do stolu. Čili nějaké takové, že nemám zkušenosti… A ani se nebojím. Nebála jsem se na plzeňských právech a nebojím se ani teď,“ zdůraznila Válková.
Zůstala jsem sama
O tom, že by měla skončit k prvnímu březnu, se prý Válková neoficiálně dozvěděla v prvním únorovém týdnu. Oficiálně jí to pak bylo oznámeno osmého února, kdy se sešlo předsednictvo hnutí ANO a vyzvalo jí, aby skončila. Není tak pravda, že by rozhodnutí o rezignaci na post ministryně spravedlnosti vzešlo z její strany. „Pan předseda zřejmě z toho, že jsem tu rezignaci sama napsala, usoudil, že to bylo moje rozhodnutí. Ale předtím mě k tomu vyzvali. Takže jej nemíním kritizovat, on se může v médiích vyjadřovat, jak uzná za vhodné, máme každý svobodnou volbu. Respektuji jejich rozhodnutí a nebráním se proti němu. Jen mě velmi překvapilo, že to má být takto rychle k 1. březnu, uvedla Válková s tím, že radši by skončila v ideálním případě k prvnímu červnu či alespoň prvnímu dubnu.
Prezident Zeman byl prý její rezignací překvapený. „Prezident byl stejně překvapen jako já. Nedovedu si představit, že bych tam přišla a řekla: pane prezidente, já už jsem otrávená těmi články. Já jsem samozřejmě byla, ale jsem bojovník a nevzdávám se. Já bych tam ještě setrvala. Jen jsem žádala hnutí, aby se mě zastalo, aby někdo vystoupil a řekl: tohle udělala dobře. Nikde v médiích nevycházely články na moji podporu. Zůstala jsem sama,“ povzdechla si Válková.
Prezidenta Zemana prý předtím vůbec neznala, ale údajně si sedli. „Mluví se mnou velmi zdvořile, nepoužívá žádných výrazů, které by se dotkly dámy, je velmi sečtělý, bavili jsme se i o literatuře. Takže si myslím, že tam to bylo v pořádku. Proto byl velmi překvapený,“ konstatovala Válková.
Psali jsme:
autor: luš
