„Víte, je jasné, že se kauza s hidžábem posune k Ústavnímu soudu, do roka a do dne budeme jen kysele čumět, co s tím ÚS provede,“ zmínil ve svém komentáři Tyl. 

„Je to jedna z těch kauz, kde výhra znamená prohru. Kdyby se pan soudce zdržel odůvodnění, co do svobody vyznání, a zamázl to strohým faktem, že žalobkyně nebyla studentkou – tak, jak to učinil soud I. stupně – byla by kauza u konce a celé tažení za islám ve školách by utrpělo těžkou ztrátu v letech bezvýsledného snažení. Ale pan soudce se nezdržel, zkusil být miláčkem národa, a tím žalobkyni otevřel cestu k Ústavnímu soudu,“ domnívá se český právník.

Soudce se dnes podle něj v odůvodnění obšírně věnoval i tomu, co soud v I. instanci vůbec neřešil. „Zda by dotyčná měla či neměla právo nosit hidžáb, kdyby bývala byla studentkou školy. A došel k závěru, že by toto právo neměla. Ale proč to vůbec řešil?“ zeptal se pak dále.