Manželé Clintonovi měli vždy poněkud složitý vztah k penězům. Bill nikdy žádné neměl, a i když Hillary pocházela z dobré rodiny, ani ona neměla cestu k bohatství jasně danou. Proto se raději rozhodla vdát se za muže s těmi nejvyššími politickými ambicemi. Je zřejmé, že si přáli žít v luxusu, což samozřejmě bez peněz není dost dobře možné. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného. Ovšem prostředky, jakým toho oba dosáhli, jsou přinejmenším pochybné. Především poté, co vyšlo najevo, že pohádkové bohatství páru mimo jiné zajistil Bill Clinton svým vystupováním na konferencích a podobných akcích. Byl za to totiž placen různými společnostmi i vládami, které tak těžily z jeho partnerského vztahu k bývalé senátorce a toho času ministryni zahraničí Hillary Clintonové.
V letech 2001 až 2013 vydělal bývalý americký prezident více než 100 milionů dolarů, z nichž 26 milionů přišlo od dárců Nadace Clintonových. A co víc, samotná nadace získala 250 milionů dolarů, z nichž většinu poslali zahraniční dárci. Americký deník The New York Times se pokusil rozebrat možný střet zájmů obou manželů především v souvislosti s 20% zásobami uranu, které se Spojené státy vzdaly ve prospěch Ruska. Tuto skutečnost totiž musela ve svém úřadu ministryně zahraničí Hillary Clintonová stvrdit svým podpisem. Celý příběh je značně spletitý a sahá o několik let zpátky. Klíčovou roli v něm kromě Clintonových hrají kanadský podnikatel Frank Giustra, autoritářský prezident Kazachstánu, ruská vláda a málo známá federální meziresortní skupina,Výbor pro zahraniční investice, jehož součástí byla i Hillary Clintonová.
celý text v angličtině najdete ZDE
Giustra měl k manželům Clintonovým velmi blízko a jejich nadaci od roku 2008 dohromady daroval přes 31 milionů dolarů. Podle amerického deníku letěl Giustra s Clintonem jeho soukromým tryskáčem do Kazachstánu na večeři s prezidentem Nursultanem Nazarbajevem. V roce 2005 získala Giustrova menší firma podíly ve třech uranových dolech kontrolovaných Kazašskou uranovou agenturou. Giustra později svoji společnost propojil s velkou jihoafrickou uranovou společností Uranium One, jejíž předseda Ian Telfer se stal rovněž jedním z dárců nadace manželů Clintonových. Mezi lety 2009 a 2013 Telfer daroval nadaci 2,35 milionu dolarů. Podle zjištění The New York Times tyto příspěvky nebyly zveřejněny, byť prezident Obama Clintonovou vybídl, aby oznámila jména všech dárců.
Tím ovšem příběh nekončí. Akcie Uran One šly v roce 2009 dolů, když byl zatčen šéf Kazašské uranové agentury a obviněn z korupce. Byl mimo jiné obviněn i za to, že prodal podíly firmě kanadského podnikatele Giustry. Mezitím chtělo vstoupit do Uranium One Rusko a společnost se snažila tlačit na americkou ambasádu, aby Rusko ujistila, že kazašské uranové akcie jsou stále platné. Vše šlo zřejmě podle plánu a američtí úředníci zabývající se energetickou se 10. a 11. června toho roku setkali se svými kazašskými protějšky. O tři dny později ruská vláda získala 17 % Uranian One. Během jednoho roku Rusové projevili zájem o rozhodující 51% podíl v této společnosti, ale k tomu potřebovali souhlas amerického Výboru pro zahraniční investice, jehož součástí byla i tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Krátce po oznámení záměrů Ruska přiletěl Bill Clinton do Moskvy, aby zde pronesl projev i v ruské investiční bance s úzkými vazbami na Kreml. Za toto své vystoupení obdržel podle The New York Times půl milionů dolarů. Výbor pro zahraniční investice posléze záměr Ruska schválil. A to přesto, že tak Rusko získalo pod svoji kontrolu uranové doly v mnoha západních státech USA. V důsledku toho nyní Rusové ovládají 20 % této strategické komodity v USA. Tým kolem prezidentské kandidátky Clintonové by nejspíš chtěl tuto záležitost zamést pod koberec. Je však nepravděpodobné, že by jim to deníky The New York Times, The Washington Post a další umožnily.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
