„Jde v tuto chvíli v souvislosti s děním na Ukrajině o překreslení geopolitické mapy?“ zajímal se jeden z diváků ČT. „Ukrajina míří do EU a také vznikla Euroasijská hospodářská unie. Neměly by se EU a EAHU učit fungovat vedle sebe?“ doplnil svůj dotaz divák.
Profesor Lukeš označil dotaz za chytrý s tím, že tazatel ví, o co tam jde. „Každý, kdo žije v prostoru mezi Ruskem a Německem, by měl této situaci na Ukrajině intuitivně rozumět,“ míní Lukeš.
Anšlus po vzoru Německa
„Putin tím, že anektoval Krym, se v podstatě dopustil kroku, jako v březnu 1938 Německo, když anektovalo Rakousko. To je přesně to, co se stalo na Krymu. To je prostě anšlus. A svět na to dnes reaguje stejně, jako tehdy reagoval. Tedy neudělal nic. Stalo se," připomněl historik tehdejší události. I tentokrát prý nikdo adekvátně nereagoval. „A teď už s tím nikdo nic neudělá a my už musíme jenom jít za panem Putinem s kloboukem v ruce a říct, dobře, jenom, prosím vás, už dál nechoďte," vykresluje současný stav historik.
Již dříve profesor Lukeš uvedl, že Ukrajině evidentně hrozí pokračování anšlusu, k němuž už došlo na Krymu. Nyní opět zdůraznil, že nynější modus operandi je identický s tím, co v Československu praktikoval Konrad Henlein.
„Každý musí cítit, že to, co se dělo v Sudetech, se dnes děje na Ukrajině. Analogie se Sudety se odehrává právě teď,“ říká historik s tím, že není zcela jasné, co bude dál. Vsadil bych se, že ani pan Putin neví, co se stane. Ani on nekontroluje budoucnost. Myslím si, že ani on nechce vojensky zasahovat na východě Ukrajiny. On se tam dostane jinými prostředky. Velmi se mi líbí ten termín `budování chaosu`, to je přesně to, co tam nyní Moskva dělá. Putin asi doufá, že ho nakonec na východě Ukrajiny budou vítat jako toho, kdo přinese stabilitu," míní.
Mluvilo se o východní Ukrajině, ale profesor Lukeš říká, že „není jasné, kde se Putin zastaví. To je problém všech diktátorů, že jeden úspěch vede k druhému… Jedině tak, když člověk postrádá legitimnost, si zajistí u veřejnosti oblibu. Je problém si říct, už mám dost.“
Srovnání Putina s Hitlerem prý není namístě. „S Hitlerem bych nesrovnával nikoho, dokonce ani Stalina,“ uvedl Lukeš.
Euroasijská unie je fikce
Spolupráce Euroasijské unie a Evropské unie podle profesora Lukeše není realita. „Euroasijská unie je fikce. Je to chabý pokus o restauraci Sovětského svazu.“ Evropská unie je proti Euoroasijské unii dobře fungující instituce a demokratický a otevřený systém dávající svobodu a hospodářskou prosperitu.
Moderátor Hyde parku připomněl dřívější Lukešova slova o Ukrajině: „Nad propastí je ale nejen Ukrajina, jako oběť ruského imperialismu, ale zároveň i celá Evropa. Pokud totiž Evropská unie nedokáže Putina odradit od dalšího podrývání suverenity země, ztratí Brusel v oblasti národní bezpečnosti důvěryhodnost.“
Jak situaci vidí dnes? Historik v souvislosti s tím uvedl, že Brusel je organizací, která nemá co dělat s bezpečnostní situací. To by podle něj měla dělat Severoatlantická aliance. „Pokud mluvíme o NATO, tak to si podle mě zaslouží pochvalu.“ To podle něj dalo Rusku jasně najevo, že destabilizuje Evropu a musí čekat zhoršení situace ve vztazích EU a Ruska.
„Génius této organizace je v tom, že udržela mír, aniž by musela jednou vystřelit,“ uvedl ještě Lukeš na adresu NATO. „Zatím se NATO chová velmi dobře a já bych mu dal jedničku,“ uvedl k současnému dění, ale zdůraznil, že zabrání Krymu bylo překvapení pro celou světovou veřejnost.
Z pohledu Vladimira Putina se prý zabrání Krymu může jevit jako dobrý krok, protože mu přineslo velkou popularitu. „Ve skutečnosti zásadním způsobem destabilizoval mezinárodní systém. A jakoby kopnul do systému, který fungoval po studené válce, a tím pádem se možná dostal do situace, kdy toho bude brzy litovat,“ míní Lukeš.
Igor Lukeš také uvedl, že cílem Vladimira Putina je pravděpodobně pouze jeho vlastní postavení v dějinách. To je prý to, co ho zajímá. Chce být jedním z vůdců Ruska.
USA by se vstupem do konfliktu staly součástí sektářské války
V pořadu Hyde park se mluvilo i o dalších ohniscích neklidu ve světě. Na přetřes se dostala i situace v Iráku, kde IS se snaží ovládnout území a donutit obyvatelstvo, aby se řídilo jeho zákony. „Islámský stát v Iráku? Jak by takový stát fungoval? Kdo by s ním spolupracoval, kdo by s ním obchodoval?“ ptal se divák.
„Tam člověk může jenom krčit rameny,“ míní Lukeš. IS letos vyhlásil chalífát v severní Sýrii a Iráku a od obyvatel těchto území očekává, že se podrobí jeho výkladu islámu. Příslušníci menšin, ale i mnozí muslimové proto raději prchají. I jiné radikální organizace prý IS považují za takové „hrdlořezy“, že je třeba se proti nim spojit. Profesor Lukeš zdůraznil, že celá situace je bedlivě pozorovaná jak například z Turecka, tak mimo jiné z Izraele.
„Neviděl jsem žádný důkaz, že by Saúdská Arábie tyto lidi podporovala," říká Lukeš na otázku, zda tento stát podporuje teroristy, protože právě takové informace se objevily. „Na druhé straně je nutné si uvědomit, že ti lidé mají zbraně a někdo je pravděpodobně i vycvičil. Já jsem ten důkaz, že by to byla Saúdská Arábie, neviděl,“ zdůraznil Lukeš. Dnes tato skupina pod černými prapory má prý půl miliardy dolarů, které nakradla v bankách, které takzvaně osvobodila. „S těmi dolary si jistě pořídí hodně zbraní,“ říká Lukeš k vyzbrojování IS.
Velmi složitou otázkou podle Lukeše je, zda USA vyhoví žádosti o pomoc a budou bombardovat IS na severu Iráku. „To co tam dnes vidíme, je přímý důsledek toho, že v roce 2003 došlo ze strany USA k vojenské agresi v Iráku,“ říká Lukeš s tím, že tehdy byl hlasitě proti útoku.
To, co teď udělají USA, je podle historika nesmírně zásadní, a upozornil, že kdyby se tam nyní Američané vrátili, pak by situace byla zcela jiná než v roce 2003, protože tentokrát by se přidaly na stranu jedné z frakcí. Spojené státy by se vstupem do konfliktu staly účastníky sektářské války.
Problém v Iráku je podle Igora Lukeše politický. Jde prý o to, zda šíité a sunnité spolu s Kurdy budou schopni žít v jednom státě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: dkr
