Na začátku pořadu se mluvilo o významu masových protirežimních demonstrací, především těch na Letné. Podle Suka byl jejich význam stěžejní, rozhodly prý o tom, že komunistický režim nakonec padl.
Historik připomněl dva momenty, kdy dosluhujícího komunistického premiéra Ladislava Adamce lidé na Letné vypískali. Jednou, když řekl, že generální stávka má trvat jen pár minut. A pak také, když řekl, že nemůže sám rozhodnout, že se musí obrátit na ÚV KSČ.
Byla to revoluce. Palácový převrat se takto nedělá
Suk také podotkl, že většina lidí na protirežimních shromážděních nebyli antikomunisté, byli jen proti totalitě. Odmítl také poměrně časté spekulace, že celá sametová revoluce bylo jen řízené předání moci. Palácový převrat se nedělá tak, že se zmlátí studenti. „Jestli to někdo chtěl, tak to totálně zpackal,“ podotkl. „Pro mne to byla revoluce,“ uvedl s vysvětlením, že tehdy došlo k systémové změně, která neskončila zvolením Václava Havla prezidentem. Revoluci prý završila až radikální ekonomická reforma.
V pořadu byl připomenut výrok Michaela Kocába, který se měl vyjádřit ohledně údajného rusofilství Václava Klause a Miloše Zemana v tom smyslu, že předlistopadový Prognostický ústav, v němž oba zmínění politici za socialismu působili, byl předsunutou jednotkou sovětské tajné služby KGB. „Mně to připadá, že to pouští lidé, kteří buď sami sebe chtějí prosadit, nebo svým celoživotním založením jsou takoví, že nevěří ničemu,“ reagoval na to Černý.
Čalfa prý komunistické poslance donutil zvolit Havla prezidentem pomocí vydírání
Diskutovalo se i o tom, jak byli na konci prosince 1989 přesvědčeni komunističtí poslanci, aby zvolili Václava Havla prezidentem. Tehdejší federální premiér Marián Čalfa prý řekl, že když přesvědčoval komunistické poslance, aby volili Havla, že byl velmi zlý. To, že Čalfa komunistické poslance bude vydírat, měl údajně zmínit i sám Havel. Podle Černého byl Čalfa „dokonalý inženýr moci“. Prý neypadal jako mafián. A pochopil, že s Havlem „není třeba hrát habaďůru“.
Suk připomněl, že změny na konci roku 1989 byly revolucí, byť sametovou. A při revolucích se násilí prostě používá. „Kdyby nebyl Havel zvolen, tak mohlo Občanské fórum revoluci zabalit,“ vysvětlil historik.
Husák bral konec režimu s klidem
Jedna z otázek se týkala i toho, jak konec socialismu nesl tehdejší prezident Gustáv Husák, kterého v závěru prosince 1989 ve funkci nahradil Václav Havel. Podle Suka Husák nechtěl, aby se jeho nástupcem stal Dubček. Samotný konec předlistopadového režimu prý bral s klidem. „Věděl, že režim, který reprezentoval, končí,“ uvedl Suk.
Černý se vyslovil také k jedné z ikon sametové revoluce, zpěvákovi Karlu Krylovi. Podle Černého měl prý přehnané požadavky, jeho reakce prý byly i hysterické. Připustil, že Kryl byl tehdy ostražitější než lidé, kteří zde žili. „Ale může se někdo divit lidem, kteří v komunismu žili dvacet, čtyřicet let, že se pár měsíců radovali a že ztratili ostražitost?“ položil si Černý řečnickou otázku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
