Tvrzení, že na konci druhé světové války většinu československého území ne že osvobodila, ale dobyla Rudá armáda, se v poslední době objevilo hned dvakrát. Jednak v tomto duchu hovořil historik Adrian Portmann pro časopis Týden. Později ale Portmann uvedl, že novinář Týdne jeho slova překroutil.
Němečka taková tvrzení mrzí hlavně proto, že zazněla z úst historika. „Jako člověka, který vydal spolu s kolegy 23 velkých svazků edic dokumentů k našim dějinám první poloviny 20. století, se mě dotýkají slova, že čeští historici nejsou příliš ochotni dlouhodobě pracovat s historickými prameny,“ uvedl Němeček s tím, že věří, že Portmann své názory na vědeckém poli blíže vysvětlí, zejména pak právě ta slova, „že to nebylo jen osvobození, že šlo zároveň i o násilnou okupaci“.
Taková slova podle Němečka neodpovídají historické situaci Československa na jaře 1945. Pokud ovšem nejsou tyto názory brány optikou československých Němců, kteří spojili svůj osud s osudem nacistického Německa.
Klvaňova formulace špiní památku všech československých občanů, kteří položili život za svobodu své vlasti
Na námitku, že Portmannův názor není ojedinělý, Němeček přiznává, že ještě silněji se v tomto duchu vyjádřil Tomáš Klvaňa.
Rozhovor Tomáše Klvani pro ParlamentníListy.cz, kde výrok padl, si můžete přečist ZDE
Ten uvedl, že v roce 1945 Rudá armáda Československo dobyla. „Na kom ho ale dobyla? Na nacistickém Německu? Pak tedy autor přijímá tezi, že Československo nebylo okupovaným státem, ale že se dobrovolně stalo součástí Německé říše. To považuji za naprosto ahistorickou formulaci, která špiní památku všech československých občanů, kteří položili život za svobodu své vlasti,“ poznamenal Němeček s tím, že takové ideologizující pojetí historie přináší pokřivený obraz událostí spojených s druhou světovou válkou.
Němeček odmítl argument, že některé aspekty chování sovětských vojáků na území osvobozeného Československa měly charakter okupace, například časté znásilňování. „Jakýkoli pobyt tak velkých vojenských formací na území cizího státu, a nejen těch sovětských, ale třeba i amerických vojsk, přinášel v historii pro civilní obyvatelstvo vždy spíše problémy než výhody,“ řekl k tomu Němeček. To platilo tím spíš, že prostí vojáci Rudé armády, zejména její druhosledové jednotky, se leckdy příliš neorientovali, do jaké oblasti právě přicházejí, zda je to země nepřátelská nebo spojenecká. Zejména to platilo v případech, když se sovětští vojáci nacházeli v těch oblastech Československa, kde byla značná míra německy mluvícího osídlení. „A neměli bychom zapomínat ještě na jednu věc: Mnozí z nich měli za sebou válečnou cestu od Moskvy a Stalingradu, a to za těch nejtěžších podmínek, jaké si dovedeme představit,“ podotkl Němeček.
Nemělo by se zapomínat, že při osvobozování ČSR padlo 140 tisíc sovětských vojáků
Odpověděl i na otázku, zda by prezident Miloš Zeman měl jet do Moskvy na oslavy ukončení války. Historik poukázal na to, že český prezident jede do Moskvy jako zástupce státu, jenž byl za druhé světové války okupován cizí mocností a který byl Sovětským svazem z valné části osvobozen. „Myslím, že je nešťastné, když současné události na Ukrajině tento fakt v očích mnohých lidí devalvují. Kdyby chtěl jet v této souvislosti do Londýna či Washingtonu, určitě by nebylo řečeno proti takové cestě ani slovo,“ uvedl Němeček a zdůraznil, že se nesmí zapomínat na fakt, že při osvobozování Československa padlo na 140 000 sovětských vojáků a dalších více než 400 000 jich bylo zraněno. „A těm musejí patřit naše úcta a vděk,“ dodal historik Jan Němeček.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
