„Pokud by měli pravdu Konvička a jemu podobní, tak hlavní motivací příchozích je nenávist,“ uvedl Romancov s tím, že mnohem silnějšími motivacemi jsou podle něj obavy o život a snaha jít za lepším. Podle něj se nelze divit, vzhledem k situaci na opačném břehu Středozemního moře, že odtamtud lidé prchají.
„Hmyzoznalcovo blábolení je však potenciálně nebezpečné, neboť v záplavě hloupostí zazněla rovněž věta: ‚Nechceme, aby se v ČR dělo to, co se děje v západní Evropě.‘ Tím se Konvička, byť z poněkud jiného směru, připojil k jiným ‚nádobám‘ přetékajícím frustrací a nespokojeností, vzývajícím teorii spiknutí a odmítajícím jakoukoli odpovědnost za minulost, současnost či budoucnost, jejichž dosud nejviditelnějšími reprezentanty jsou Bartoš, Okamura, českomoravští komunisté, Klaus a Zeman,“ poznamenává Romancov ke Konvičkovi a jeho slovům proneseným v pořadu DVtv.cz s Martinem Veselovským.
Podle Romancova tím, že navštívíte vzdálené regiony a obyvatele, se nestanete odborníkem. Vidět totiž dle jeho názoru neznamená pochopit, navštívit neznamená porozumět.
„Hmyzoznalec se však jeví být expertem, protože strach (a frustrace) jeho příznivcům neumožňuje vidět, že je na tom se svou odborností stejně jako mnoho ‚vzdělaných‘ Evropanů nebo Američanů, kteří se v létě vydají k moři a následně si stěžují na cestovní kancelář, neboť moře mělo být od hotelu 200 metrů, ale dvakrát denně se o několik desítek metrů stáhlo pryč! O fenoménu přílivu a odlivu se sice ve škole učí každé dítě, ale stížnosti se neustále opakují,“ jízlivě komentuje Romancov.
Následně konstatuje, že za stávající situace nás nově příchozí imigranti nemohou přemoci. Pokud jim však nepomůžeme sami. „A to se bohužel děje. Nemůže totiž být sporu o tom, že se na současné zvýšené míře ilegálních příchodů do Evropy podílí i náš, ve smyslu evropský, organizovaný zločin,“ uzavřel.
Původní text ZDE.
„ČR má kapacity, jak se se stávajícím problémem vypořádat, a kdybychom měli v čele státu někoho, jako je Andrej Kiska, tak by společnost měla možnost slyšet i silný hlas, jak a proč se (ne)máme chovat,“ podotkl Romancov s tím, že je znepokojivé, že nám tu někdo takový chybí.
„Otázka (ne)příjímání migrantů a podmínky jejich začleňování má potenciál stát se podobně zásadní politickou otázkou, jakou svého času byla otázka rovnosti před zákonem, zavedení všeobecného zdanění či volebního práva,“ uzavřel s tím, že návrat k povinnostem nezní přitažlivě, ale jen tak se můžeme vyhnout cestě do pekel, která není v případě docenta Konvičky dlážděna dobrými úmysly, ale pouze sázkou na strach a primitivní instinkty.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef