Marjanovič soudí, že neochota dodat zbraně napadené Ukrajině svědčí o poruše poválečného evropského morálního kompasu. Všichni prý vidíme, že by žádného separatismu na Ukrajině nebylo, kdyby za zády povstaleckých milic nestála ruská armáda se svými arzenály. A všichni zároveň údajně víme, že s jídlem roste chuť.
„Až se Vladimir Putin takhle nikým pořádným neomezován nabaží snadného dobývání ukrajinských končin, bude ho to nepochybně lákat, aby hrábl i po území pobaltských států právě proto, že patří k Severoatlantické alianci. Z jeho pohledu je Ukrajina testovacím písečkem budoucích riskantnějších, ale mnohem ambicióznějších výpadů,“ myslí si Marjanovič.
V debatě o dodávkách zbraní na Ukrajinu je dle komentátora MF Dnes podstatný argument, který nedávno prezentovala německá kancléřka Angela Merkelová. Spočívá prý v obavě, že Putin by na jakékoliv vyzbrojování odpověděl ještě většími kvéry. S tím ale Marjanovič zásadně nesouhlasí. „Když někdo s holýma rukama čelí útočníkovi s dýkou, nedám mu nic, protože útočník by pak mohl podle mého názoru na něj vytasit pistoli? Správně je napadenému pomoci právě tím, že mu dám aspoň dýku, a tím i šanci, aby se mohl přece jen trochu bránit. To stojí za všechen risk, který takový krok s sebou nese,“ tvrdí Marjanovič.
Stejný pokrytecký a zbabělý argument, jaký nyní používá Merkelová, dle komentátora MF Dnes šířili i evropští mírotvorci v dobách balkánského střetu. Výsledkem prý byla Srebrenica, masakr osmi tisíc bosňáckých mužů a chlapců, kteří údajně neměli nic, čím by se mohli bránit. „Jestli něco může tížit poválečné evropské svědomí, je to právě tohle hrůzostrašné selhání. A dnes, ani ne pětadvacet let poté, to tu hrozí znovu,“ varuje Marjanovič.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luš