Podle zveřejněného Peroutkova dokumentu v něm autor popisuje rozdíl pohledu na židy mezi tehdejším Čechem a tehdejším Němcem. Tehdejší Němci prý i přesto, že se jinak prohlašovali za liberály, se při debatě o židech „rozohňovali více než i ti Češi, kteří se předem prohlašovali za požírače židů“, napsal Peroutka ve svém článku.
Židé v německé společnosti jako otravná látka? naznačil Peroutka
Peroutka také míní, že je pravděpodobné, že židé působili v německé společnosti velmi negativně, a tudíž se tomu Němci museli bránit. „Každý organismus se brání otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu,“ napsal Peroutka.
Ferdinand Peroutka psal o tom, jak v sobě nemá znaky antisemitismu, ovšem připustil, že by se mohl stát kulturním antisemitou, kdyby se prý židé chovali stejně u nás jako tehdy v Německu. „Musím učinit jedno přiznání: nemám žádného talentu k antisemitismu, ale při pohledu na bývalou německou literaturu několikrát jsem si pomyslil, že by ve mně mohlo vzniknout pokušení kulturního antisemitismu, kdyby podobně jako tam málo asimilovaní židé se zmocnili ducha naší literatury a našich novin a kdyby svými způsoby a svým myšlením zastírali naše způsoby vlastní a přehlušovali ráz myšlení našeho,“ popsal Peroutka chování židů k německé kultuře.
Ve svém kontroverzním článku zveřejněném hradním mluvčím Ovčáčkem také Peroutka popisuje, jak kromě pár německých židů kazili židé neúnosně německý jazyk. „Jejich jazykové výkony, brány v celku, podstatně oddálily němčinu od její klasické podoby. Styl židovského německého spisovatele hlavně v době expresionismu se podobal břečce, ve které plavou neznámé substance, styl pak typického německého žurnalisty, který dovedl udělat feuilleton ze všeho na světě, páchl na dálku jako pomáda,“ popsal Peroutka.
Peroutka dále vysvětluje, že u nás nebyl kulturní antisemitismus, jelikož pro to nebyla utvořená půda jako v Německu, u nás prý bylo mnohem méně židů, zmínil se například, že v našem divadelnictví existoval pouhý jediný herec židovského původu.
Peroutka předpovídal špatný osud židů migrujících do Ameriky
Ferdinand Peroutka popisuje, jak bohatí židé, kteří byli žurnalisty ještě v dobách Rakouska-Uherska, využívali všechen svůj „um“ k tomu, aby oslabili naši pozici v tehdejším R-U. Stáli tak podle Peroutky na straně Němců a Maďarů a kvůli nim prý přišla i Mnichovská konference, která nám vzala „tolik území“. „Věru nemáme žádnou příčinu být vděčnými německým židům ani povinnost je ochraňovat,“ poznamenal Peroutka o německých židech.
Peroutka ve svém článku míní, že v každém národě, kde se projevují asimilace židovských živlů, se objeví dříve či později antisemitismus, to stejné se podle něj může stát i ve Spojených státech amerických. „Myslím, že nakonec se židé nedočkají ničeho dobrého ani v Americe, kam nyní houfně směřují, toto hromadné přistěhovalectví je schopno porušit starou rovnováhu v této zemi, a tuším, že socha Svobody v novoyorském přístavu se dosti brzy začne mračit.“
V Rakousku se prý po první světové válce stali podle Peroutky hlavními lidmi židé. „Tento stát byl několik let ovládán dvěma židy, o nichž jest holá pravda, že zbohatli na neštěstí a bídě,“ napsal Peroutka s tím, že prý v jeden moment dokonce měli skoro větší moc nežli sama vláda. „Aby neštěstí bylo dovršeno, přistěhoval se pak z Maďarska do Vídně třetí žid, jménem Békessy, který za krátkou dobu svou hnusnou teroristickou a vyděračskou žurnalistikou ovládl zbytek,“ dodal Peroutka.
Jak ParlamentnímListům.cz řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, při každé publikaci dalšího článku bude stejným způsobem uveden i kontext doby, ve které vznikl. Příště se Hrad podle Ovčáčka chystá zveřejnit Peroutkův „kontroverzní článek z Lidových novin“.
Psali jsme:
autor: ste
