Nic se nezmění, dokud po celém světě nebude dunět tato zpráva
Podle posledních zpráv Maďarsko mezi uprchlíky hlásí lidi ze Srí Lanky, Turecka, Egypta či z Haiti. Podle Kmoníčka to svědčí o tom, že se zdaleka nejedná jen o lidi prchající z válečných zón. „Je to živý důkaz toho, že pašeráci hledají stále další a další rezervoáry potenciálních zákazníků, migrantů. Na Srí Lance a na Haiti žádná válka není. Ani v Turecku,“ prohlásil.
Podle něj se nic nezmění, „dokud nebude od Kábulu po Port-au-Prince dunět ověřená zpráva, že nejste-li zdokumentovatelný a dokazatelný uprchlík z mezinárodně uznané válečné zóny, nebudete vpuštěn“.
„Součástí té zprávy musí být i to, že v případě úspěšného azylového řízení budete relokován do místa, o kterém za vás rozhodnou Evropané. I kdyby to byla třeba Litva nebo finská vesnice u polárního kruhu. Dokud toto nenastane, nemalá část proudu utečenců budou ekonomičtí migranti,“ podotkl Kmoníček.
Celý text je v sobotním Právu, výňatek z rozhovoru je ZDE
Když někdo bude plakat, že není Švéd, vyjdeme z toho ještě lacino
Posteskl si také, že reakce Evropy na migrační krizi je zoufale pomalá. „Neumím si představit, že by takhle pomalu reagovaly USA, Rusko nebo Čína, pokud by čelily stejně velké výzvě. V těch se vždycky okamžitě probere politický realismus, zatímco filozoficko-humanistické koncepty, které my řešíme na summitech politiků, řeší až po akci na seminářích univerzit a think-tanků,“ poznamenal.
Jak by tedy měla Evropa na migrační krizi zareagovat? „Je-li doba dobrá, umožňuje to mít v pozicích výkonné moci větší procento idealistů. Je-li zlá, chce to vyšší procento pragmatiků,“ řekl Kmoníček. .
„Být pragmatikem znamená vědět, že celý svět nezachráním, a počítat s pocitem viny za ty, které zachránit nešlo. Chceme-li některé děti zachránit, logicky budou i ty, u kterých se to nepovede. Pokud tuto krizi vyřešíme společně tak, že nakonec někdo bude plakat, že se z něho nestal Švéd, vyšli bychom z toho velmi lacino,“ uvedl.
V Sýrii probíhá řada sporů současně
Syrský konflikt se podle Kmoníčka skládá z několika velkých i několika menších sporů současně. „Ty používají Sýrii jako testovací omezené bojiště,“ míní Kmoníček. A které to jsou konkrétně? „Saúdsko-íránský spor o dominanci v oblasti Perského zálivu. Rusko-turecký spor o vliv v Černomoří a Středomoří. Turecko-kurdský o státnost. Katarsko-saúdský spor o to, kdo je tvůrcem politiky. Americko-ruský o to, s kým mají arabští vůdci dojednat svůj deal a zda bude platit. A tak by bylo možno pokračovat ještě asi osmi dalšími spory,“ vysvětlil s tím, že každý z hráčů má svou skupinu Syřanů, kterou si platí a podporuje, aby bojovala proti skupině placené protivníkem. „A tyto skupiny mění spojence podle nabídky a poptávky a inovativně je míchají. Dnes ráno je například těžké říct, jestli je pro Asada důležitější Rusko nebo Írán, protože ho podporují oba, ale každý z různých důvodů, různými způsoby a někdy i jeden proti druhému,“ dodal Hynek Kmoníček.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
