Jako každým rokem se i letos v den výročí „Vítězného února“ sešlo tvrdé jádro českých komunistů u hrobky prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na pražských Olšanských hřbitovech. S hlavním slovem, již tradičně, vystoupila poslankyně KSČM Marta Semelová.
Její řeč byla především filipikou vůči polistopadovému systému a chválou režimu, který se v Československu právě po 25. únoru 1948 chopil moci.
Únor 1948 prý otevřel cestu pro naději lidstva
„Co máme dnes? Drahé potraviny, mnoho bezdomovců, vysokou nezaměstnanost. Je to prý svoboda a demokracie. Ale pro koho? Pro pár zbohatlíků a pro církve, které dostanou darem peníze nás všech,“ řečnila nad Gottwaldovou hrobkou Semelová.
Události v únoru 1948 podle jejích slov otevřely cestu k naději lidstva. Poslankyně také ocenila řadu komunistických či levicových organizací, které si každoročně výročí připomínají a na jeho odkaz neplivou.
Fotogalerie: - Gottwald žije
Nečas se sklání před Sudeťáky
Pustila se však i do Petra Nečase za jeho vystoupení v bavorském zemském sněmu. „Premiér se poslušně sklání před Sudeťáky!“ uvedla Semelová, načež shromážděný dav začal skandovat „hanba, hanba“.
Psali jsme:
První místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek velmi tvrdým způsobem kritizoval období první republiky. Skutečná svoboda podle něho přišla až po druhé světové válce. „Lidé chtěli svobodu, a proto vyhrála KSČ,“ tvrdil Šimůnek.
Gottwaldovi přívrženci při projevech mávali prapory s vyobrazením bolševického diktátora Lenina, sovětskými vlajkami i prapory Svazu mladých komunistů Československa. Po celou dobu akce jim však po boku stáli protikomunističtí aktivisté s plakáty Milady Horákové, generála Heliodora Píky či umučeného číhošťského faráře pátera Josefa Toufara.
Zpěv Internacionály přerušilo hlasité bušení do hrnce
V okamžiku, kdy se komunisté na pokyn Marty Semelové pustili do zpěvu Internacionály, začala jedna z antikomunistek hlasitě tlouct lžící do kovového hrnce a někteří další do toho křičeli „fůj, fůj, hanba…“ Jeden z nich také vykřikl, že zpívat Internacionálu je totéž jako pět nacistické písně.
Aktivistku s hrncem však násilně přerušila policie, což jen dál vyhrotilo situaci. Ostatní protestující začali na policisty křičet, proč si nevšímají zakázaných komunistických symbolů. Z původně dvou oddělených skupin se stalo několik malých hloučků, kdy se vzájemní odpůrci překřikovali, kdo má pravdu a kdo překrucuje historii.
„Hrdino, ukaž hubu“
Když chtěl svoji „pravdu“ hájit jeden z mladých komunistů s cele zahaleným obličejem, protestující se s ním náležitě vypořádali. „Hrdino, ukaž hubu! Pak se můžeme bavit,“ vzkázali mladému soudruhovi. Ten se ohradil slovy, že přece máme demokracii. „Ty máš co mluvit o demokracii, sundej šátek!“ opáčili mu.
Během drobných šarvátek, brutálních hádek a překřikování kolem účastníků procházela odhadem osmdesátiletá Gottwaldova příznivkyně a všem se chlubila, že má na sobě socialistické oblečení i boty, neboť jen tehdy prý ještě bylo kvalitní.
-
Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Radim Panenka
