Hrozba nové studené války v Evropě je reálná, varuje srbský exprezident

13.11.2014 17:36

Riziko obnovy určité podoby studené války v Evropě je reálnou hrozbou. Ve svém vystoupení na konferenci "Lekce demokracie po roce 1989: Zdroj inspirace pro Ukrajinu a Tunisko" to dnes v Evropském parlamentu řekl někdejší srbský prezident Boris Tadić. Spojené státy ani Evropská unie podle něj nedokázaly od pádu totality ve střední a východní Evropě najít s Ruskem shodu v otázce společných hodnot, ani v bezpečnostní problematice.

Hrozba nové studené války v Evropě je reálná, varuje srbský exprezident
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Bruselu plynou z toho, že zde sídlí europarlament, nemalé příjmy

Tadić rovněž tvrdí, že konec původní studené války v roce 1989 se slavil jako vítězství Západu, ne jako začátek nové spolupráce. „Chyběl nový Marshallův plán,“ poznamenal srbský exprezident s poukazem na americkou pomoc s obnovou kontinentu po skončení druhé světové války. Rusku s přechodem k demokracii izolace nepomohla, míní Tadić.

Ukrajinská krize podle něj znamená konec stávající bezpečnostní architektury v Evropě. Nyní je potřeba hledat její novou podobu, především v diskusích mezi EU, Spojenými státy a Ruskem, například pod patronací Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Zároveň si ale srbský exprezident myslí, že Evropská unie i Severoatlantická aliance by měly umět najít politickou odvahu k dokončení svého rozšiřovacího procesu. Připomněl, že unie byla hnací silou při zklidnění situace na Balkáně.

EU podle Tadiće neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory

„Chápu, že unie má nyní plno vnitřních problémů, včetně hospodářské krize. Ale EU bude moci svého plného potenciálu jako globální hráč využít jen po dokončení své rozšiřovací mise,“ poznamenal Tadić. Nyní podle něj zemím jako je Ukrajina nebo Gruzie perspektiva členství chybí a EU neumí s Moskvou soupeřit v rychlém poskytování finanční podpory.

Severoatlantická aliance zase nenabídne členství zemím, které nemají vyřešeny své územní spory, což podle Tadiče Rusko také ví a využívá toho, jak je patrné z příkladů Gruzie i Ukrajiny. Otázkou tak podle něj zůstává, zda je možný a realistický scénář úzké spolupráce těchto států se Západem bez plného členství v alianci.

Co se stane, chybí-li západním zemím snaha podpořit nejen boj proti nedemokratickému režimu, ale po jeho pádu také podpora nových struktur, se podle srbského politika jasně projevilo po takzvaném arabském jaru 2011.

Dnešní bruselskou konferenci, která je už druhou v pořadí, spolupořádalo nejen místní České centrum, ale také Knihovna Václava Havla. Mezi dalšími řečníky byl například lidovecký europoslanec Pavel Svoboda, bývalý velvyslanec ČR u NATO a Spojených národů Karel Kovanda i zástupci z Ukrajiny a Tuniska.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr, čtk

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …