Údaje z letošního května hovoří jasně. Nečasova vláda tehdy měla jen třináctiprocentní důvěru občanů. Česko se tak zařadilo mezi šest zemí s nejnižší důvěrou veřejnosti vůči vládě, kterou od počátku pronásledovaly aféry, spory, krize a časté střídání na ministerských postech.
Zajíc: Je to jasné sdělení politikům
Oldřich Zajíc, ředitel a jednatel společnosti SANEP, která u nás provádí průzkumy veřejného mínění, k tomu říká: „Podle našich průzkumů, které jsme dělali, byla důvěra vládě premiéra Petra Nečase historicky vůbec nejnižší u polistopadových vlád. Důvěra v tuto vládu se propadala až na samotné dno, což je víc alarmující než cokoliv jiného. A srovnání s jinými evropskými státy nebo jejich občany je vždy subjektivní, protože posuzované hodnoty jsou odlišné. Každý občan hodnotí vládu například v kontextu úplně jiné životní úrovně,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Příčiny nedůvěry občanů vůči bývalé Nečasově vládě vidí v celkovém dění na tehdejší politické scéně. „Sledovali jsme určité prvky arogance moci, výměny ministrů, korupční aféry a z tohoto úhlu pohledu pak občané hodnotí vládu. Otázka je, co bude dál. Je tu jasné sdělení a jasný požadavek voličů na politickou reprezentaci,“ doplnil Zajíc.
Herzman: Češi jsou tradičně k vládám kritičtí
Podle sociologa Jana Herzmana jsou ale Češi vůči vládám tradičně kritičtí a tento průzkum jen potvrzuje předchozí statistiky. „Jde o potvrzení průzkumů, které se tu dělaly celostátně, kdy se ukazovalo, že tato vláda měla řádově desetiprocentní důvěru. Spojily se tu dva faktory, tedy postoj ke konkrétní vládě vzhledem k dané situaci a obecné nastavení české veřejnosti, která je vůči vládám tradičně kritická. Výjimkou jsou vlády úřednické, které měly vždy důvěru vyšší,“ sdělil sociolog.
Nejhůře svou vládu hodnotí Španělé, kteří svým ministrům nevěří z jedenadevadesáti procent.
-
Celý průzkum k dispozici ZDE
autor: Petr Kupka