Husákovská normalizace trvá dodnes, píše komentátor

22.08.2011 17:54

Komunistická normalizace, kterou odstartovala invaze pěti armád do ČSSR v roce 1968, dodnes trvá. Myslí si to komentátor Ivan Motýl. Jinak by totiž na vysokých postech na univerzitách nemohli ještě dnes působit lidé, kteří tehdejší invazi prokazatelně označovali za bratrskou pomoc.

Husákovská normalizace trvá dodnes, píše komentátor

Včera si Česko připomnělo smutné třiačtyřicáté výročí nájezdu pěti „spřátelených" armád na území tehdejší ČSSR.  Po jedenadvacátém srpnu 1968 přišlo období normalizace, kdy ti, kteří si chtěli udržet své pozice, veřejně prohlašovali okupaci za bratrskou pomoc. Stejní lidé však mnohdy působí na vysokých postech dodnes. Důkazy o jejich činnosti lze dodnes nalézt v knihovnách. Zamyšlení Ivana Motýla nad tématem uveřejnil server Týden.cz.

Schválení normalizace jako záruka kariéry

Jedním z velebitelů okupace byl i současný docent katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně František Čapka. Svůj postoj k srpnové invazi vyjádřil v knize Čebín, historie i socialistická přítomnost z roku 1978.

"Po nástupu Dubčekova vedení se útoky na vedoucí úlohu dělnické třídy a KSČ stupňovaly, přičemž destrukce socialismu byla maskována tvrzením, že se socialismus vylepšuje." Stranická buňka v Čebíně však naštěstí "v celém krizovém období zůstala jednotná, pevná a schopná odrazit nátlaky reakce," píše v knize Čapka.

Čapka přitom není jediným akademickým pracovníkem, který intervenci zemí socialistického bloku opěvoval jako vítězství těch správných sil. Podobně je na tom i Zdeněk Radvanovský, dnešní prorektor Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který v knize Kapitoly z dějin světové socialistické soustavy vychválil potlačení maďarské kontrarevoluce sověty v roce 1956. Komentátor v této souvislosti připomíná fakt, že Radvanovský byl do funkce prorektora povýšen letos v únoru a to z pozice děkana fakulty.

Proč se nikdo nebouří?

Máslo na hlavě přitom mají podle Motýlova názoru desetitisíce lidí, kteří neváhali přistoupit na podmínky normalizačního režimu a dnes působí v pozicích ředitelů muzeí či správci hradů a zámků. Proč se proti tomu nebouří např. studenti? Všeobecně panující klid ukazuje na to, že normalizace bez přestávky pokračuje i po roce 1989.

„Za minulého režimu si pokřivili charakter, dnes jsou úspěšnými šéfy. Chápu to jako výmluvný důkaz, že normalizace, která v Česku začala hned první dny po okupaci z 21. srpna 1968, zatím neskončila. Jinak by vědecký dorost v historické obci a svobodomyslní studenti nemohli připustit, že někdejší chvalořečníci komunismu jsou dnes na vrcholu kariéry," uzavírá svou úvahu Motýl.

Čtěte také:


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…