Jak to podle vás dopadne v Sýrii?Anketa
„Požadavek Polska a východních aliančních partnerů na posílení Aliance je legitimní,“ uvedl v OVM předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Aliance pošle do těchto zemí vojsko velikosti asi jedné brigády. „To je přibližně asi pět tisíc vojáků na celém území Polska, Pobaltí, Rumunska, Bulharska,“ dodal generál Pavel.
„Já bych nezpochybňoval ani vteřinu volání pobaltských zemí nebo Polska. Částečně se toho budou naše ozbrojené složky účastnit,“ uvedl v ČT. Ministr obrany nevyloučil, že by mezi pěti tisícovkami vojáků na východním křídle NATO mohla být zhruba stovka příslušníků české armády. Pokud přípravy nic nezdrží, měli by být podle Stropnického vojáci vysláni do mise v letošním druhém pololetí.
Síly NATO bych nasadil na ochranu jižních hranic Schengenu
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o plánovaném rozmístění vojáků z NATO i z ČR myslí. Někteří se domnívají, že jde o zbytečnou provokaci vůči Rusku a o zvyšování napětí. Lépe by bylo prý poslat vojáky na hranice s Tureckem. Jiní si myslí, že Rusko rozumí jen síle a tato akce je potřebná.
Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš na dotaz neodpověděl.
„Solidarita v rámci NATO je správná,“ uvedl předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Chápu obavy spojenců sousedících s Ruskem. A nejen s ním. Musíme být připraveni na hrozby a konflikty, které mohou přijít a ohrozit naši bezpečnost,“ uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
„To je rozhodnutí, které podporujeme. Podporujeme i účast našich vojáků. Těch pět tisíc vojáků jednotlivých členských zemí není k tomu, aby Rusko ohrožovali, ale aby dali jasný signál, že žádná členská země se nemusí obávat, že by zůstala sama, kdyby Rusko chtělo dál pokračovat ve své agresi, kterou započalo na východní Ukrajině,“ řekl redakci předseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek.
„Síly NATO bych nasadil na ochranu jižních hranic Schengenu. To je cesta, kudy do Evropy míří imigranti. Tímto postupem se jen odvádí pozornost od největších bezpečnostních rizik dneška, kterými jsou miliony nelegálních imigrantů a islámští teroristé. To je skutečné ohrožení naší civilizace, které si ale duté politické hlavy nechtějí připustit,“ upozorňuje předseda strany Úsvit s Blokem proti islámu Miroslav Lidinský.
Na dotaz nereagoval předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.
Vyjádřil se ale Josef Skála, který proti Filipovi kandiduje na předsedu KSČM. „Chomout ‚omezené suverenity‘ nám zatím dělal ‚jen‘ ostudu. Teď se však Hujeři rozhodli ohrozit i naši bezpečnost. K ruským hranicím se posouvá vojenská síla, jaká tam nebyla od roku 1941. Řečeno s profesorem Princentonu Stephenem Cohenem, žijící legendou americké ‚kremlologie‘. Za idiotskou provokaci to mají i veličiny kalibru Henryho Kissingera. Ruským menšinám v Pobaltí se upírá řada občanských práv. O to více se tam tolerují marše starých zbrojnošů SS. Sprostými urážkami země, která ji osvobodila od fašismu, se předvádí i dnešní Polsko. Moskva se omezuje na čistě diplomatické reakce. Chovala by se tak Amerika, dít se toho setina jejím občanům v Mexiku nebo Kanadě? České jednotky nehnala na ruskou hranici ani Třetí říše. Co těm Hujerům naslibovali, že jsou s to překročit i tuhle červenou čáru?“ zlobí se kandidát na předsedu KSČ Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„Je to samozřejmý projev solidarity spojencům. Sto vojáků se mi však vzhledem k celkovému počtu pět tisíc zdá poměrně málo,“ sdělil redakci čestný předseda TOP 09 a předseda azhraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg.
Američany ovládané NATO, které svoje vlastní členy nechrání, nahrává islamistům
„Posílení jednotek NATO v těchto zemích je opatření na základě žádosti některých členských států Aliance, které se obávají Ruska na základě anexe Krymu. Rozmístění jednotek NATO má odstrašující účel, než že by bylo hrozbou pro Ruskou federaci. Problém, který vidím, je spíše politický mandát pro tyto jednotky daný parlamentem, protože na základě dohody NATO s Ruskem nemají být trvale umístěné jednotky v těchto zemích. Řešením bude dlouhodobé cvičení, kde budou jednotky rotovány. Otázka případné účasti našich vojáků se na výboru pro obranu ještě neřešila. Takže pokud by k tomu mělo dojít, pak očekávám věcnou diskusi včetně dopadů případné účasti na obranyschopnost ČR a plnění si mezinárodních závazků v NATO a EU,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
„Je to ukázka naprosto absurdního jednání NATO – namísto okamžité ochrany jižních hranic před reálnou skutečnou invazí muslimů, která hrozí s blížícím se jarem, chtějí Stropnický a NATO poslat vojska na východ proti našemu spojenci v boji proti islamistům. To má být zřejmě vzkaz Islámskému státu, se kterým dnes efektivně bojuje právě Rusko, kdo je náš přítel a kdo nepřítel. NATO, generál Pavel a ministr obrany Stropnický vzkazují islamistům, že jsou vítáni a aby se nebáli Rusů, jelikož jim NATO nic nedovolí. Je to další důvod, proč opustit nejen EU, ale také zahájit v první fázi veřejnou diskusi na téma Američany ovládaného NATO, které sice svoje vlastní členy nechrání, což vidíme zcela jasně na imigrační vlně, ale spolu se svými muslimskými spojenci naopak aktivně zvyšuje napětí ve světě,“ říká předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Těžko se mně hledají slova. Je jasné, že někomu záleží na tom, aby se napětí ve vztazích EU a Ruska dál stupňovalo, a je mi líto, že reprezentantem těchto kruhů je pan Pavel. Myslím si, že by udělal lépe, kdyby se zabýval otázkou poslat tyto vojáky dělat něco užitečného, například chránit schengenskou hranici. Dále je nutné si uvědomit, že toto říká pan generál v době, kdy Rusko a USA dospěly k předběžné dohodě o zastavení bojů v Sýrii a je těsně před osobními konzultacemi Putina a Obamy. Z toho je tedy vidět, kdo skutečně má zájem na eskalaci napětí. Pokud se týká Stropnického, tak to je komparz, který není třeba brát vážně,“ uvedl senátor a předseda SPO Jan Veleba.
„Je to správné rozhodnutí. Rusko je agresivní a rozumí pouze síle. Doufám, že rozmístění vojáků uklidní ve všech zemích lidi. Teď se ukazuje, jaká je škoda, že tady není také nějaké americké vojenské zařízení. Ukrajinci o ruském medvědovi vědí své,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.
Psali jsme:
Idiotský plán hloupé Aliance. Trapná komedie se stejně trapnou rolí onoho herce
„Zvýšenou ochranu vnější hranice vojenského paktu považuji za samozřejmost a je spíše neomluvitelné, že se tak nedělo už dávno. Je to ukázka naivismu minulého období zapomínajícího na standardní postupy. V podstatě jde o stejný exces jako nezabezpečení vnější ochrany Schengenu. Nijak to nespojuji s napětím mezi NATO a Ruskem, i když to tak bude vykládáno. Je to samozřejmost vyplývající už z doktrín vojenských paktů a souhlasím s tím včetně české účasti,“ říká poslanec ODS Martin Novotný.
„Idiotský plán hloupé Aliance. Ministr války a herec Martin Stropnický se celý tetelí nad představou, že vyšle ‚své‘ vojáky do komediální jednotky NATO. Stropnický pokračuje v idiotském jednání po vzoru svých předchůdců. Rozhodnutí NATO je po americké diverzní akci na Ukrajině skutečně komedií pro ověření poslušnosti ostatních států jim. Komika připomíná i předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, když zašveholil, že vojenská přítomnost na východě Aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Tak proč NATO plýtvá lidmi a penězi tam, místo aby je poslala proti migrantům na mořskou a ostrovní hranici s Tureckem a Libyí? Víme a vědí to i politici Evropy, že ruská hrozba neexistuje. Důkaz? Pokud vím, tak evropské státy se zvyšováním vojenských rozpočtů zatím nespěchají. Je to trapná komedie se stejně trapnou rolí onoho herce,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.
„Ze stejných úst zaznělo, že v žádném případě nejde z naší strany o akt nepřátelství vůči Rusku, ale o demonstraci naší jednoty a připravenosti. Pokud bude Rusko demonstrovat svoji připravenost podobně inteligentním způsobem, máme tady třetí světovou dříve, než si myslíte,“ říká europoslanec za ČSSD Jan Keller.
„V současné situaci jsem toho názoru, že je třeba pečlivě vážit akutnost hrozeb. Ruské ozbrojené síly jsou velmi silně vázány v Sýrii, protože hlavní hrozbu dnes vidí v islámském terorismu. Mám za to, že i pro bezpečí Evropy je nyní zásadní situace na Blízkém východě a s tím související masová muslimská migrace. A že by tedy hlavní síly NATO a ČR měly být připraveny odvracet tuto hrozbu. Vítám angažmá hlídkových lodí NATO v Egejském moři a západní pomoc Kurdům. Myslím si však, že by bylo vhodné primárně posilovat tyto aktivity,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Vy snad ještě věříte, že NATO je pakt obranný? Červený šátečku, kolem se toč…
„Prevence je dozajista lepší než zásah do skutečného konfliktu. Reálné nebezpečí imperiálních ambicí je přitom horší než třeba džihádistický terorismus – stačí si vzít desítky tisíc obětí v Evropě jen během posledních několika let. Koneckonců i jen jedno sestřelené letadlo za sebou nechalo víc mrtvých než jiné teroristické činy dohromady, o výsledcích vojáků ‚na dovolené‘ nemluvě,“ uvedl poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Každý měl možnost debatu obou pánů sledovat v neděli u pana Moravce. Zvláště pan generál úspěšně aspiruje na funkci hlavního politruka NATO. Nezastává-li ji již. Chápu, rozkaz je rozkaz. Ale jsme bohužel opět očividně ve studené válce. Zatím. Na tu horkou a s Ruskem nás již nejen bruselští soudruzi chystají. Začali. Musejí ještě zmasírovat veřejnost. A oni přece makají. Přestává mi vadit věk, mladým totiž vůbec nezávidím. Vzájemné provokace budou jen narůstat. Až přerostou únosnou mez. Vy snad ještě věříte, že NATO je pakt obranný? Já ne. Zvláště když se v něm zažrala teorie, že nejlepší obrana je útok. Jako kdybychom neměli v Evropě jiné problémy. Nebo je máme právě proto? Ale chápu, že s tímto názorem se stávám putinovským agentem. Mirku, promiň…,“ uvedl poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Osobně nechápu smysl této operace, ale nejsem vojenský stratég,“ smál se europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Vzhledem k tomu, že Schengen má problémy se správou jižní hranice, naprosto nechápu, proč budeme posílat naše vojáky na východ. Jižní státy jsou zahlcené, dlouhodobě volají o pomoc, a naši vojáci by tak mohli zachraňovat životy, takže je pošleme hlídat hranice, na kterých se nic neděje? Nechápu, jak to mohou pánové navrhovat s vážnou tváří,“ uvedla europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Já se nedomnívám, že Rusko ohrožuje tyto státy. Považuji účast našich vojáků v takovéto akci za nevhodnou. Ať si pan generál Pavel přečte Švejka, třeba to pro něj přinese nějaké poučení. ‚Červený šátečku, kolem se toč, my jedem na Rusa, nevíme proč...‘ Považuji vytváření napětí za politováníhodné, zejména v situaci, kdy nám hrozí skutečné nebezpečí od radikálních islamistů a kdy do Evropy proudí statisíce lidí, mezi nimiž jsou i teroristé Islámského státu. Kdyby raději NATO ochránilo Evropu před ilegálními migranty!“ zlobí se poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Pokud se tak stane, tak to potvrdí začátek studené války. A to je špatně,“ varuje senátor ODS Jiří Burian.
Psali jsme:
Česká republika je pevnou součástí NATO
„Bývali Čechové státní jonáci…,“ reagoval europoslanec TOP 09 Jaromír Štětina.
„Pokud jsme členy nějakého spolku (NATO), tak bychom se měli podle toho chovat a podílet se na činnosti. Nemám s tím problém,“ uvedl poslanec ČSSD František Adámek.
„Česká republika je pevnou součástí NATO. Případné rozmístění pěti tisíc vojáků určitě není hrozbou pro Rusko. Cílem je ukázat Rusku soudržnost a připravenost členských států NATO k obraně svých členů. Proto podporuji případné nasazení našich vojáků do této mise,“ říká poslanec ANO Josef Hájek.
„Nevidím v tomto opatření pražádného smyslu, snad kromě toho, že je ze strany NATO a zejména USA opět účelově rozdmýcháváno napětí v těchto regionech, a svět se tím opět trochu více přiblížil válečnému konfliktu. Fakt, že by se na tomto stavu měli podílet i vojáci Armády ČR, mě tedy nikterak netěší. Politická zodpovědnost ale leží zejména na představitelích naší země a doufám, že jim to voliči v blízké době dají razantně pocítit,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Vysílání vojáků považuji za trochu přehnané jednání. Obávám se zbytečného zhoršování už tak dosti pochroumaných vztahů s Ruskem. I s ohledem na výše vyřčené nejsem nijak nadšený ani možností vyslání českých vojáků, ale je možné, že s ohledem na závazky ČR vůči NATO nebude vyhnutí,“ uvedl senátor ČSSD Petr Gawlas.
„Myslím, že je to zbytečné. Rusko na obdobné provokace neodpovídá, jak by si asi NATO přálo (viz Ukrajina), proto to je jen hazard z myšlením lidí, aby bylo ospravedlněno nákladné zbrojení. Nám z východu válka nehrozí, proto by naši vojáci měli zůstat doma. Například mise do Afghánistánu nám nic dobrého nepřinesla, naopak se k nám vydávají odtamtud běženci. Co tam tedy roky NATO dělá?“ říká senátor KSČM Václav Homolka.
„Myslím si, že je to velmi dobrá strategie a my bychom měli být při tom, držím palce generálu Pavlovi v jeho důležité misi v NATO,“ říká místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Šrámek z ANO.
„Jestli NATO vyšle někam vojáky, měli by tam být i naši vojáci,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Nevím, na co je tam chtějí poslat. Tyto země přece nikdo neohrožuje a taková gesta jsou směšná. A i kdyby tomu tak bylo, pět tisíc vojáků do těchto zemí je ještě směšnější. Kdyby se raději věnovali Turecku, které eskaluje napětí, udělali by lépe,“ míní poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„Souhlasím s tím, jsme přece součástí Severoatlantické aliance,“ reagoval poslanec ANO Pavel Plzák.
„Nemám s tím problém,“ reagoval stručně poslanec ANO Matěj Fichtner.
Psali jsme:
Je to věc psychologie, je to poker
Cílem NATO podle ministra Stropnického není vyvolat s Ruskem konflikt. „Je to věc psychologie, je to poker. Ale já jsem přesvědčen, že ani Ruská federace si nepřeje nějaký konflikt,“ myslí si Stropnický.
„Já musím říct především, že přítomnost vojsk na východě Aliance nemá za cíl Rusko vojensky ohrozit. Ta skladba malých jednotek není pro Rusko žádnou hrozbou. Má za cíl demonstrovat jednotu aliančních partnerů. My se snažíme přítomnost zajistit jako maximálně mnohonárodní, ne založenou na těžkých zbraních,“ tvrdí Petr Pavel.
NATO se již dříve rozhodlo posílit obranu svého východního křídla vytvořením nové síly rychlé reakce o 5 000 mužích, jakož i šesti velitelství v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Rumunsku. Ty mají posloužit právě k rozvinutí sil rychlého nasazení, plánování společné obrany a koordinaci cvičení.
Vilnius, Riga, Tallinn a Varšava, jak napsala ČTK, usilují o trvalou přítomnost jednotek NATO v regionu. Aliance se až dosud omezovala na rotaci sil. USA už ohlásily, že umístí těžkou výzbroj pro americkou jednotku v síle brigády v Pobaltí, Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde by první síly měly být rozmístěny v polovině roku.
Poláci pořádají letos v červenci ve Varšavě summit, na kterém by plány posílení přítomnosti NATO ve střední a východní Evropě měly být dokončeny. Polsko by podle svého prezidenta Andrzeje Dudy stálo o trvalou přítomnost aliančních vojáků na svém území. Některé země NATO se ale tomuto kroku brání. Obávají se nákladů na tuto misi a také dalšího zhoršení vztahů s Moskvou, které by to nejspíš vyvolalo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
